Ukrajina strana 5 z 5

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil právní úpravu, která umožňovala oddělené zápisy dětí z Ukrajiny na základní školy. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je porušování principu rovného přístupu ke vzdělávání nepřípustné. Ocenil, že to potvrdil i Ústavní soud.

Ukrajinští vojáci ovládají téměř devadesát procent Kupjansku a již 17 měsíců brání Pokrovsk, kde znovu ovládli severní část města. Uvedl to ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj jako příklady úspěchů ukrajinských sil, s nimiž seznámil během videokonference západní partnery. Celkově ale situace na frontě po téměř čtyřech letech války zůstává podle generála složitá.

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andrejovi Babišovi (ANO) ke jmenování českým premiérem. Na své sociální síti Truth Social v noci na středu šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že společně s českým ministerským předsedou „dosáhnou úspěchu mimo jiné v oblasti obrany nebo energetiky“. Český prezident Petr Pavel jmenoval kabinet Andreje Babiše v pondělí. Nový premiér ve středu dopoledne sdělil, že je za gratulaci od Trumpa rád.

V bojích na Ukrajině podle oficiálních údajů ministerstva zahraničí dosud padli čtyři Češi, nejméně pět se jich pohřešuje a jeden je v zajetí, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Zdůraznil, že skutečný počet padlých či pohřešovaných může být vyšší. Web iRozhlas.cz informoval o případu dobrovolníka z Plzeňska, který na Ukrajině padl letos na podzim. V úterý se s ním rozloučila rodina, přátelé a kolegové.

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.

Zástupci Skupiny D tvrdí, že nikdy nevyvezli drony na Ukrajinu bez řádné licence a nikdy si z veřejné sbírky nevyplatili ani korunu. Protože chtěli, aby jejich aktivity byly transparentní, prováděli pravidelné audity. Řekli to na tiskové konferenci, kterou svolali v reakci na zprávy o tom, že Vojenská policie prověřuje jednoho z jejich dodavatelů. Skupina D byla založena na konci roku 2023, stojí za projekty jako Drony Nemesis nebo Charlie One.

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) v rámci mezinárodní operace Octopus rozbila organizovanou skupinu na Ukrajině, která nabízela podvodné investice, informoval v úterý ředitel centrály Břetislav Brejcha. V souvislosti se zásahovou akcí Connect pak byla rozprášena mezinárodní skupina provozující na Ukrajině podvodná call centra.

Ukrajina zasáhla v ruském přístavu Novorossijsku podvodními bezposádkovými plavidly ruskou ponorku třídy Varšavjanka (v kódu NATO označovanou třída Kilo) a prakticky ji vyřadila z provozu, uvedla ukrajinská tajná služba SBU. Moskva podle státní agentury TASS označila útok za pokus o sabotáž, který selhal. Žádné ruské plavidlo podle ní není poškozeno.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o nastupující vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) složené z ministrů ANO, SPD a Motoristů, a jejím pondělním jmenování prezidentem Petrem Pavlem. Probrali také možnost konání voleb na Ukrajině, o které v úterý hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Svůj komentář hosté přidali rovněž ke stavu levice v Česku. Debaty moderované Klárou Radilovou se zúčastnili komentátor z týdeníku Echo Daniel Kaiser, designérka Anna Marešová, herečka Barbora Štěpánová, novinář a komentátor Jindřich Šídlo a advokát Tomáš Sokol.

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.

V předvánoční době darují Češi charitativním organizacím nejvíc. Během adventu totiž mimo jiné přispívají i lidé, kteří jinak sbírky nepodporují. Zajímají je příběhy nemocných dětí, samoživitelky, senioři, válkou zasažená Ukrajina nebo třeba situace v rozvojových státech. Právě organizaci, která vybírá peníze na pomoc Ukrajině, dorazil rekordní dar ve výši sto milionů od jediného přispěvatele.

Spojené státy plánují v Donbasu vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z části Doněcké oblasti, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Kdo by ho měl spravovat, zatím není jasné. Podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa bude plán složitý, ale bude dobře fungovat. Významem oblasti se zabývala Zóna ČT24.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet ANO, SPD a Motoristů nechá přesvědčit o významu české muniční iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat. Kritiku iniciativy, která zajišťuje velkorážovou munici pro Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi, pokládá za mimořádně nezodpovědnou. Iniciativa je dle něj unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, kterou by byla chyba zničit. Bude prý škoda, pokud nová vláda zruší důchodovou reformu a další kroky končící vlády, jako třeba nákup amerických letounů F-35.

V sobotu by se mohlo v Paříži jednat o ruské agresi na Ukrajině, ale není to jisté. Agentura Reuters v pátek večer s odvoláním na úřad francouzského prezidenta napsala, že setkání se neuskuteční. Elysejský palác ani francouzská média však takovou zprávu nepřinesly. Schůzka byla plánována na úrovni poradců pro národní bezpečnost z Ukrajiny, Francie, Británie a Německa. Spojené státy svou účast nepotvrdily. Americký prezident Donald Trump k tomu řekl, že případné vyslání amerického zástupce by záleželo na tom, zda bude šance na úspěch jednání.

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.