Turistika strana 5 z 5

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním prvním čtvrtletí ubytovalo 282 tisíc lidí, proti loňsku o 91,1 procenta méně. Kvůli epidemii koronaviru se snížil také počet noclehů o 88,2 procenta na 1,1 milionu nocí, ukazují aktuální čísla, která zveřejnil Český statistický úřad. Poskytovatelům služeb pak v letošním prvním čtvrtletí klesly neočištěné tržby meziročně o 8,4 procenta, nejvíce právě v cestovním ruchu.

Turistika v Číně zažívá po útlumu výrazné oživení. Stamiliony tamních obyvatel využily nynější pětidenní svátky pro cestování. Číňané kvůli koronaviru stále nemohou do ciziny, a tak si cestami po vlasti nahrazují to, co bylo kvůli ohniskům nákazy zakázané v únoru při oslavách lunárního nového roku. Nynější svátky jsou vzpruhou pro cestovní ruch i ekonomiku, která se zotavuje z loňského covidového zpomalení.

Návštěvníci národního parku České Švýcarsko mohou od konce března využívat nový vyhlídkový altán na Mariině vyhlídce, který nechala nainstalovat Správa národního parku. Mariina skála je jednou ze tří pískovcových věží v Jetřichovických skalách. Samotná vyhlídka byla využívaná již v polovině devatenáctého století jako pozorovatelna protipožárních hlídek. Nový altán byl na vrchol v nadmořské výšce 428 metrů dopraven letos v únoru pomocí vrtulníku.

Mariina vyhlídka, jedna z největších turistických atrakcí Národního parku České Švýcarsko, se pyšní novým altánem. Aby se konstrukci podařilo na vrchol skály dostat, musel pomoci vrtulník. Za názvem vyhlídky i altánem stojí romantický příběh. Kníže Ferdinand Kinský skálu nechal pojmenovat po své nastávající Marii Anně Lichtenštejnové, které altán s krásným výhledem věnoval jako svatební dar.

Zatímco propad turistického průmyslu za minulý rok spočítali statistici přesně, jeho budoucí vývoj je naopak značně nejasný. Nicméně existují scénáře a úvahy, kam se situace může vyvinout, na co se připravit. Včetně toho, co by mu mohlo pomoci či které segmenty mají šanci na rychlejší oživení než jiné. Startovní pozice je přitom zřejmá: nejhlubší dno za dobu samostatného Česka.

U Nového Hrádku na Náchodsku byla před Vánoci otevřena nová rozhledna na vrchu Šibeník. Vznikla z tubusu bývalé větrné elektrárny a pro turisty je přístupná bezplatně od východu do západu slunce. Stavba byla realizována v rámci projektu Česko-polská hřebenovka – východní část. Většinu nákladů pokryla evropská dotace.

Letecký dopravce Smartwings se dohodl s cestovními kancelářemi Exim Tours a CK Fischer na zajištění leteckých spojů na další tři roky. Hodnota kontraktu je přes devět miliard korun, oznámila mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Dohoda vznikla i přes současnou koronavirovou krizi, kvůli níž jsou Smartwings pod ochranným moratoriem před věřiteli.

Ani čtvrtý víkend roku 2021 – ve kterém vláda zatím nepovolila chodit jinam než na vycházky do přírody – se neobešel bez návalů na horách. Plno bylo na Šumavě i v Krušných horách, kde špatně zaparkovaná auta ucpala silnice do obcí Telnice a Petrovice, a to přesto, že se oproti původním plánům ani v Telnici ještě nerozjely vleky.

Vojenské lesy obnovily prameniště Odry a vybudovaly zde novou naučnou stezku. Turisticky vyhledávané místo lemují stovky metrů nových povalových chodníků, nové informační tabule i mobiliář. Pramen Odry je ve Vojenském újezdu Libavá, proto je k němu přístup veřejnosti omezen na víkendy a svátky, kdy zde necvičí vojáci.

Ideální sněhové podmínky opět lákaly běžkaře, skialpinisty i rodiny se sáňkami. Na horách se tak v sobotu plnila parkoviště, silnice byly sjízdné se zvýšenou opatrností. A především pro skialpinisty je důležité, aby dávali pozor také na laviny. V Jeseníkách a Krkonoších platí druhý stupeň nebezpečí. Právě v Krkonoších začala fungovat i nová policejní hlídka na lyžích.

Brzy to bude pět let, co Armáda České republiky opustila Brdy, z vojenského újezdu se tak stala chráněná krajinná oblast. Na péči o přírodu i vybavení pro návštěvníky šlo za tu dobu 18 milionů korun, a to například na zadržování vody nebo značení cest v dříve nepřístupné zóně. Brdy se nacházejí nedaleko od Příbrami, davy turistů se jim ale zatím vyhýbají.

Pandemie koronaviru způsobila za první tři čtvrtletí v Jeseníkách zhruba dvacetiprocentní propad návštěvnosti. Podle ředitele Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáše Raka to pocítili hlavně hoteliéři a majitelé restaurací, finančně bolestný byl letošní rok také pro poskytovatele různých služeb v cestovním ruchu. Podle Raka se zároveň v Jeseníkách změnila klientela, do hor zamířili i movitější klienti.

Klub českých turistů (KČT) letos poprvé po téměř padesáti letech nebude organizovat tradiční novoroční výstup na Praděd. Rušit se budou i další výstupy. Omezení počtu lidí totiž nedává některým organizátorům jinou možnost než pochody zrušit.

Konstrukce otevřená 5. prosince 2015 za asi sto milionů korun se tyčí na skalnatém hřebeni v masivu hory Slamník ve výšce 1116 metrů nad mořem u obce Dolní Morava na Orlickoústecku. Lidé se k ní mohou dostat lanovkou nebo pěšky. Je z modřínového dřeva z rakouských Alp a ocelových prvků. Výrazně převyšuje okolní smrkový les a je spletí prolínajících se chodníků o celkové délce 750 metrů. Samotná stavba dosahuje do výšky 55 metrů, odvážlivci mohou dolů sjet 101 metrů dlouhým tubusem tobogánu s okénky. Návrh pochází z dílny architekta Zdeňka Fránka.

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

Při obnovení cestovního ruchu bude třeba nejprve pomoci Praze, která je koronavirovou krizí nejvíce zasažena. Propad se u ní pohybuje kolem osmdesáti procent, běžně se přitom na obratu v tuzemském cestovním ruchu podílí téměř dvěma třetinami, uvedl u příležitosti představení nové strategie na následujících pět let ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget. Dodal, že bude důležité správně načasovat, do kdy je třeba podporovat Prahu a kdy ji využít znovu jako bránu do regionů.

Cestovní kanceláře právě dojednávají pojištění proti úpadku na další měsíce. Bez něj nesmějí pořádat zájezdy. Pokud se smlouvy některým firmám neprodlouží, dotkne se to i jejich klientů. Zvlášť těch, kteří dostali místo letošní zrušené dovolené poukázku na jiný termín. Místo náhradního zájezdu by pak od pojišťoven dostali zpět peníze. Celkem existují vouchery za půl druhé miliardy korun. Podle Asociace cestovních kanceláří se jich nemusí uplatnit za zhruba 200 milionů korun.

Evropská komise znovu apelovala na Českou republiku, aby co nejdříve zajistila okamžité vrácení peněz klientům cestovních kanceláří, kteří za zrušené zájezdy kvůli epidemii koronaviru dostali místo hotovosti vouchery na jiné pobyty. Informoval o tom v pátek Český rozhlas Radiožurnál s odkazem na dopis, který Komise zaslala ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Česko podle MMR trvá na tom, že unijní pravidla na ochranu spotřebitelů neporušilo; nynější stanovisko Evropské komise studuje.

Nejvýše položená obec v České republice Jizerka lákala od konce středověku hledače drahých kamenů. Dnešní hledače zajímá ale především šumění řeky, ticho lesa a jasné nebe nad hlavou. Pro strážce přírody z CHKO Jizerské hory není někdy jednoduché takový komfort turistům zabezpečit. Každý rok řeší desítky incidentů, které můžou způsobit nevratné poškození přírody, jejíž podoba se formovala na konci doby ledové.

Krakov se snaží regulovat trh s krátkodobými nájmy, který se v posledních letech v turisticky oblíbené destinaci vymykal kontrole. Podepsal dohodu s poskytovatelem ubytování Airbnb, a to jako první středoevropské město. Radnice má s poskytovatelem spolupracovat i na marketingu, což se nelíbí klasickým hotelům. Celou branži také tvrdě zasáhla pandemie.

Odliv turistů v Turecku, který zapříčinila pandemie koronaviru, má na svědomí úpadek jednoho celého odvětví. Stala se jím lodní turistická doprava. Do města Smyrna, známějšího pod jménem Izmir, se vydávají na svoji poslední cestu malé, velké i obrovské zaoceánské lodě. Ty následně čeká v docích demontáž a jejich mořská pouť je ukončena rozprodejem dílů za cenu kovového šrotu. V tuto chvíli vrakoviště ve Smyrně hlásí plnou kapacitu. Dělníci se tam snaží rozebrat několik lodí současně, do doků přitom už míří další nevyužitá plavidla.

Česko-slovenské hranice se připravují na omezený režim. Bratislava od pátku zařadí Česko kvůli koronaviru mezi rizikové země, a mezi oběma státy se tak (podobně jako na jaře) podstatně ztíží cestování. Omezení se dotkne lidí cestujících oběma směry. Až na vyjímky, které slovenská vláda bude ještě upřesňovat, budou muset lidé předkládat negativní testy nebo nastoupit do karantény. Kromě obyvatel v pohraničí to působí problémy i podnikům.

Kampaň na podporu turismu v hlavním městě s názvem „V Praze jako doma“ přilákala v létě téměř šedesát tisíc návštěvníků. Tvořili je lidé převážně z tuzemska a sousedních států. Do projektu se zapojilo přes 400 ubytovacích zařízení a 80 turistických míst. Turisté mířili hlavně do pražské zoologické zahrady, na Pražský hrad nebo na Petřín. I přes podporu českých turistů ale zůstává v Praze okolo třiceti procent ubytovacích zařízení uzavřeno, problémy mají i průvodci.

Pandemie koronaviru dopadla na lázeňský sektor v Karlovarském kraji. Lídři kandidátek pro říjnové krajské volby hovoří o nutnosti rozšířit záběr regionu, aby na lázeňství nebyla jeho ekonomika tolik závislá. Pomoci by tomu mohlo vysokoškolské vzdělání, které má v kraji udržet mladé a vzdělané lidi. Uchazeči o hejtmanství diskutovali také o tom, jak do západního cípu Česka přilákat turisty.