Stavební zákon strana 3 z 3

Přistoupili jsme na kompromisy, ale základy stavebního zákona zůstávají stejné, říká o chystané normě ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Kritizovaný stavební zákon má zrychlit získávání stavebního povolení, celý proces digitalizovat a zjednodušit. Fikce souhlasu se ministryně neobává, měsíc jí na běžné případy připadá dostačující lhůtou pro rozhodnutí. Dostálová v Interview ČT24 hovořila také o nutnosti regulovat služby typu Airbnb, nechce ale ničit sdílenou ekonomiku.

Kritizovaný stavební zákon, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, by sněmovna mohla začít projednávat od července. Resort pod vedením Kláry Dostálové (za ANO) dostal k legislativě 4,5 tisíce zásadních připomínek, mnoho jich však bylo duplicitních, tvrdí ministryně. Kvůli značnému množství připomínek vláda posunula termín pro jejich vypořádání o dva měsíce, zákon by měl podle plánů ministerstva platit od začátku příštího roku.

Už více než měsíc je hotové nové schodiště pod brněnským Petrovem. Vytoužená zkratka mezi tramvajovou zastávkou Nové sady a ulicí Bašty ale zatím zůstává pro chodce zavřená. Počkat si musejí do půlky února, až bude stavba zkolaudovaná.

Účinnost stavebního zákona bude nabíhat postupně, nejzazší termín je polovina roku 2023. Platný by měl být od začátku příštího roku. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Tím, že se prodloužila doba pro vypořádání připomínek o dva měsíce, by podle ní měla do sněmovny přijít předloha s minimem rozporů a projednání by tak mělo mít hladší průběh. Případné stažení návrhu podle Dostálové nepřipadá v úvahu.

Ministerstvo pro místní rozvoj upraví návrh stavebního zákona. Úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13 500 úředníků, nyní to bude asi sedm tisíc. Po schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a šéfem Svazu měst a obcí Františkem Luklem to oznámila ministryně Klára Dostálová (za ANO). Podle Lukla je ústupek kompromisem, na který budou slyšet i ostatní kritici návrhu. Starostové obcí změnu v návrhu zákona vítají.

Růst důchodů bude pokračovat nezávisle na ekonomické situaci země a v roce 2021 dosáhnou v průměru 15 tisíc korun. V pořadu Partie na televizi Prima to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl také tvrzení, že českému důchodovému účtu hrozí propad kvůli odchodu silných ročníků do penze v příštích deseti až dvaceti letech. Podle něj se tento pokles nahradí vyššími sociálními odvody ze stoupajících mezd. Babišovy výroky kritizovali představitelé ODS, TOP 09 i Piráti.

Nejvyšší správní soud (NSS) i Nejvyšší soud (NS) nedoporučily ministerstvu pro místní rozvoj pokračovat v přípravě návrhu stavebního zákona v jeho současné podobě. Ten má být podle šéfky resortu Kláry Dostálové (za ANO) účinný od poloviny roku 2023. Soudy mají připomínky k téměř všem částem návrhu, zákon by podle nich měl být přepracován. Dostálová v reakci uvedla, že jakékoli připomínky, které směřují ke zlepšení návrhu, její úřad vítá. Se soudy plánuje jednat.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) trvá na tom, že zásadní reforma stavebních úřadů, které by měly nově fungovat zcela nezávisle na obecních úřadech, je potřeba. Odmítá výhrady, že by hrozil personální podstav nebo větší riziko korupce. Podle místopředsedy opoziční ODS a starosty středočeské Líbeznice Martina Kupky ale právě větší zkorumpovanost po odtržení od radnic hrozí. Kupka s ministryní Dostálovou debatovali o stavebním zákonu v Událostech, komentářích.

Vláda na pondělním zasedání schválila poslaneckou novelu, která by zakázala polovojenské ozbrojené skupiny. Odsouhlasila také způsob výběru nového ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na programu kabinetu byla i studie hodnotící dopady stavebního zákona, ministři její projednávání ale odložili. Připomínky k legislativě bude ministerstvo pro místní rozvoj vypořádávat do března.

Spolky zastupující zájmy měst a obcí vyzvaly ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (za ANO) ke stažení kontroverzního návrhu stavebního zákona. Předloha, ke které mohly posílat připomínky do 23. prosince loňského roku, je podle nich natolik špatná, že je potřeba místo ní předložit návrh zcela nový. V pondělí ministerstvo získalo souhlas, aby připomínky k návrhu vypořádávalo o dva měsíce déle.

Kdo nyní žádá o stavební povolení, musí počítat s novými podmínkami. Od prvního ledna totiž platí nová evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která vyžaduje, aby nové stavby měly až o pětinu nižší spotřebu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém novoročním projevu vyzdvihl, že se České republice opravdu daří a její obyvatelé mohou být po právu hrdi. Premiér nevidí důvod ke skepticismu. V hrubých obrysech nastínil priority národního investičního plánu a vyzval lidi, aby si plán prohlédli a sami si řekli, co jim v něm schází. Není se čeho bát, vzkázal také lidem a popřál jim lásku a zdraví.

Nový stavební zákon má mimo jiné ambici přimět lidi, kteří začínají stavět, aby tak nečinili bez povolení. Zákon by měl být jednou z pomyslných legislativních vlajkových lodí vlády v příštím roce, ministryně pro místní rozvoj slibuje, že zefektivní proces odstraňování černých staveb, který v současnosti leží na bedrech obcí a často se nedaří dotáhnout jej do konce.

Návrh stavebního zákona je podle odborníků na kulturní dědictví natolik špatný, že jej nelze dílčími připomínkami zlepšit, a měl by být stažen. Shodl se na tom Český národní komitét Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS), který podobu legislativy dlouhodobě kritizuje. Podle ministerstva pro místní rozvoj jde o zbytečnou paniku, ochrana památek prý zůstane zachována.

Pražský magistrát má výhrady k návrhu nového stavebního zákona, jehož paragrafové znění koncem listopadu vstoupilo do připomínkového řízení. Město má do 23. prosince, kdy končí lhůta, doručit ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) svoje připomínky. Podle radních Petra Hlaváčka (za TOP 09) a Hany Marvanové (za STAN) mezi ně patří například nesouhlas s omezením pravomocí samospráv při územním plánování nebo s některými aspekty rozhodovacího procesu. Kritizovali také podle nich příliš krátkou lhůtu pro připomínkování.

Chystaný zákon o liniových stavbách má o třetinu zkrátit stavební řízení ze současného průměru třinácti let. Podle předsedy poslaneckého podvýboru pro dopravu Martina Kolovratníka (ANO) musí stát umět prosadit právo většiny na strategické stavby, současně zdůrazňuje, že stavby je třeba řádně projednat. Málo času na diskusi o výstavbě v Událostech, komentářích naopak kritizuje poslanec a člen dopravního podvýboru Lukáš Černohorský (Piráti), novela je podle něj nedomyšlená.

Každá desátá stavba v Česku je v současnosti zahájena bez stavebního povolení, takzvaně načerno. Lidé patrně spoléhají na zpětnou legalizaci ze strany úřadů. Demolice na černo postavených domů totiž úředníci nařizují jen velmi výjimečně. Podle nového stavebního zákona, jehož věcný záměr vláda v červnu schválila, ale bude každá černá stavba odstraněna na náklady státu. Norma by měla platit od roku 2021.

Volební období ombudsmanky Anny Šabatové se chýlí ke konci. V Interview ČT24 řekla veřejná ochránkyně práv, že se během jejího působení podařilo zvýšit povědomí o tom, k čemu vlastně ombudsman je – přichází totiž čím dál více opodstatněných podnětů. Přesto připustila, že některé věci se zatím nedaří, například zjednodušit stavební řízení a také přinutit stavební úřady, aby postupovaly podle zákonů proti černým stavbám. V posledních letech se úřad ombudsmanky stále vážněji potýká také s nenávistí na internetu.

Historické centrum Prahy by mohlo být zařazeno mezi památky v ohrožení. Seznam památek, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku, spravuje UNESCO. Komisařům vadí plánované výškové stavby i chystaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů. Z nedostatečné péče o historické dědictví viní UNESCO český stát i Prahu. Radnice nepovažuje za reálné riziko vyřazení ze seznamu a celkově považuje zprávu za pozitivní.

Stavět se nebude, pokud nebudeme mít nový stavební zákon, zní argument odpůrců současné právní normy a důvod, proč se v Česku staví tak pomalu. K přijetí nového stavebního zákona se zavázala vláda Andreje Babiše, a to do roku 2021. Podle premiéra je to jednoznačná priorita. Zákon částečně kritizuje 1. místopředseda hnutí STAN Jan Farský, není prý vhodné, že se na něm velkou měrou podílí Hospodářská komora ČR. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) to ale obhajuje a tvrdí, že komora poskytuje odborné zázemí.

Nejen ekologické spolky, ale i památkáři by nově měli ve stavebním řízení slabší hlas. V budoucnu by dávali jen doporučení. Teď jsou jejich pravomoci větší, třeba památkáři mají v historických částech měst prakticky rozhodující slovo: co a jak se postaví nebo opraví.

Nově jmenovaný šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Pavol Kováčik vidí jako jednu ze svých priorit zrychlení investiční přípravy a výstavby. Jako člověk, který má z dálnice D4 zkušenost s přípravou takzvaného PPP projektu, což je partnerství veřejného a soukromého sektoru, si myslí, že tato cesta bude nabývat na významu. Už z toho důvodu, že objem dotačních zdrojů a fondů Evropské unie se bude postupně krátit. Kováčik byl hostem pořadu Události, komentáře.

Snaha vlády zrychlit povolování staveb naráží u obcí. Ty sice souhlasí, že se obvykle stavební řízení vlečou, ale nelíbí se jim návrh na zřízení takzvaného Nejvyššího stavebního úřadu. Radnice by připravil o část kompetencí. Úředníci rozhodující o stavbách by už nepatřili pod obce, ale pod stát.

Nejvíce připomínek k připravovanému stavebnímu zákonu, který má urychlit povolování staveb, je zejména k institucionálním změnám, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Tou hlavní je vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, kdy by stavební úředníci byli řízeni státem, a ne obcemi v přenesené působnosti jako dosud. Ministerstvo obdrželo od ostatních úřadů celkem 1641 připomínek. Vypořádat je chce do konce března.