Stavební zákon strana 4 z 4

Nový stavební zákon má mimo jiné ambici přimět lidi, kteří začínají stavět, aby tak nečinili bez povolení. Zákon by měl být jednou z pomyslných legislativních vlajkových lodí vlády v příštím roce, ministryně pro místní rozvoj slibuje, že zefektivní proces odstraňování černých staveb, který v současnosti leží na bedrech obcí a často se nedaří dotáhnout jej do konce.

Návrh stavebního zákona je podle odborníků na kulturní dědictví natolik špatný, že jej nelze dílčími připomínkami zlepšit, a měl by být stažen. Shodl se na tom Český národní komitét Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS), který podobu legislativy dlouhodobě kritizuje. Podle ministerstva pro místní rozvoj jde o zbytečnou paniku, ochrana památek prý zůstane zachována.

Pražský magistrát má výhrady k návrhu nového stavebního zákona, jehož paragrafové znění koncem listopadu vstoupilo do připomínkového řízení. Město má do 23. prosince, kdy končí lhůta, doručit ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) svoje připomínky. Podle radních Petra Hlaváčka (za TOP 09) a Hany Marvanové (za STAN) mezi ně patří například nesouhlas s omezením pravomocí samospráv při územním plánování nebo s některými aspekty rozhodovacího procesu. Kritizovali také podle nich příliš krátkou lhůtu pro připomínkování.

Chystaný zákon o liniových stavbách má o třetinu zkrátit stavební řízení ze současného průměru třinácti let. Podle předsedy poslaneckého podvýboru pro dopravu Martina Kolovratníka (ANO) musí stát umět prosadit právo většiny na strategické stavby, současně zdůrazňuje, že stavby je třeba řádně projednat. Málo času na diskusi o výstavbě v Událostech, komentářích naopak kritizuje poslanec a člen dopravního podvýboru Lukáš Černohorský (Piráti), novela je podle něj nedomyšlená.

Každá desátá stavba v Česku je v současnosti zahájena bez stavebního povolení, takzvaně načerno. Lidé patrně spoléhají na zpětnou legalizaci ze strany úřadů. Demolice na černo postavených domů totiž úředníci nařizují jen velmi výjimečně. Podle nového stavebního zákona, jehož věcný záměr vláda v červnu schválila, ale bude každá černá stavba odstraněna na náklady státu. Norma by měla platit od roku 2021.

Volební období ombudsmanky Anny Šabatové se chýlí ke konci. V Interview ČT24 řekla veřejná ochránkyně práv, že se během jejího působení podařilo zvýšit povědomí o tom, k čemu vlastně ombudsman je – přichází totiž čím dál více opodstatněných podnětů. Přesto připustila, že některé věci se zatím nedaří, například zjednodušit stavební řízení a také přinutit stavební úřady, aby postupovaly podle zákonů proti černým stavbám. V posledních letech se úřad ombudsmanky stále vážněji potýká také s nenávistí na internetu.

Historické centrum Prahy by mohlo být zařazeno mezi památky v ohrožení. Seznam památek, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku, spravuje UNESCO. Komisařům vadí plánované výškové stavby i chystaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů. Z nedostatečné péče o historické dědictví viní UNESCO český stát i Prahu. Radnice nepovažuje za reálné riziko vyřazení ze seznamu a celkově považuje zprávu za pozitivní.

Stavět se nebude, pokud nebudeme mít nový stavební zákon, zní argument odpůrců současné právní normy a důvod, proč se v Česku staví tak pomalu. K přijetí nového stavebního zákona se zavázala vláda Andreje Babiše, a to do roku 2021. Podle premiéra je to jednoznačná priorita. Zákon částečně kritizuje 1. místopředseda hnutí STAN Jan Farský, není prý vhodné, že se na něm velkou měrou podílí Hospodářská komora ČR. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) to ale obhajuje a tvrdí, že komora poskytuje odborné zázemí.

Nejen ekologické spolky, ale i památkáři by nově měli ve stavebním řízení slabší hlas. V budoucnu by dávali jen doporučení. Teď jsou jejich pravomoci větší, třeba památkáři mají v historických částech měst prakticky rozhodující slovo: co a jak se postaví nebo opraví.

Nově jmenovaný šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Pavol Kováčik vidí jako jednu ze svých priorit zrychlení investiční přípravy a výstavby. Jako člověk, který má z dálnice D4 zkušenost s přípravou takzvaného PPP projektu, což je partnerství veřejného a soukromého sektoru, si myslí, že tato cesta bude nabývat na významu. Už z toho důvodu, že objem dotačních zdrojů a fondů Evropské unie se bude postupně krátit. Kováčik byl hostem pořadu Události, komentáře.

Snaha vlády zrychlit povolování staveb naráží u obcí. Ty sice souhlasí, že se obvykle stavební řízení vlečou, ale nelíbí se jim návrh na zřízení takzvaného Nejvyššího stavebního úřadu. Radnice by připravil o část kompetencí. Úředníci rozhodující o stavbách by už nepatřili pod obce, ale pod stát.

Nejvíce připomínek k připravovanému stavebnímu zákonu, který má urychlit povolování staveb, je zejména k institucionálním změnám, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Tou hlavní je vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, kdy by stavební úředníci byli řízeni státem, a ne obcemi v přenesené působnosti jako dosud. Ministerstvo obdrželo od ostatních úřadů celkem 1641 připomínek. Vypořádat je chce do konce března.