Sevastopol strana 3 z 3

Z ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko, jsou hlášeny exploze. Podle agentury Reuters, která se odvolává na tři místní zdroje, byly slyšet nejméně čtyři výbuchy v blízkosti letiště Belbek u Sevastopolu. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev mezitím uvedl, že ruská protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský bezpilotní letoun a že nejsou hlášeny žádné škody ani zranění.

Vrchní státní zastupitelství podle informací České televize podalo obžalobu na Rusa Alexandra Frančettiho za účast na anexi Krymu. V Sevastopolu podle spisu vytvořil rozvědnou skupinu.

Hlasité exploze a černý dým zaznamenali svědci na západním pobřeží okupovaného Krymu ve směru ruské vojenské základny v Novofedorivce. Ta se přitom nachází dvě stě kilometrů od frontové linie. Podle Kommersantu se terčem útoku stala letecká základna a muniční sklady. Moskva popřela, že by šlo o útok, na základně podle Kremlu detonovala munice. Kyjev se od explozí distancoval.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Jedním z klíčových aspektů okupace Ukrajiny je osud obrovských zásob obilí. Podle Kyjeva ho Rusové od konce února z území, které kontrolují, ukradli už půl milionu tun. Moskva to vytrvale odmítá – přestože množství důkazů nasvědčuje opaku. Několik takových zajistil i zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Získal záběry nakládání lodě obilím v Sevastopolu, jejího proplutí Bosporem i vykládky v tureckém přístavu vlastněném ruským podnikatelem.

Pražský vrchní soud nepřipustil vydání Rusa Alexandra Frančettiho na Ukrajinu, své rozhodnutí zdůvodnil válečnou situací. Podle soudců by tam muži hrozilo reálné riziko porušení mužových lidských práv, oznámil ve čtvrtek mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Ukrajina žádala Frančettiho vydání v souvislosti s jeho údajným podílem na ruské anexi Krymu. Česko nyní kvůli tomuto skutku muže stíhá samo.

Česká policie obvinila Rusa Alexandra Frančettiho z účasti na zločinecké skupině v souvislosti s ruskou anexí na Krymu. Informoval o tom Radiožurnál. Soud nyní bude řešit jeho vzetí do vazby. Vrchní soud ho ve čtvrtek propustil na svobodu z vydávací vazby, policisté ale muže hned vzápětí zadrželi.

Ruská armáda dál shromažďuje jednotky za hranicemi východní Ukrajiny a ostřeluje civilní cíle v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti. Boje pokračují i v Mariupolu. Dalším terčem ruských útoků se pravděpodobně stanou města Kramatorsk a Kosťantynivka, uvedlo britské ministerstvo obrany, které zároveň varovalo, že se Rusové vrací ke své tradiční vojenské doktríně. Ruské ministerstvo obrany přiznalo potopení vlajkové lodi své Černomořské flotily, křižníku Moskva. Podle ruské strany bylo při vzdušném útoku ukrajinských sil v příhraniční vesnici v Brjanské oblast zraněno sedm lidí, k útoku údajně došlo i v ruské Belgorodské oblasti.

Vydání Rusa Alexandra Frančettiho na Ukrajinu je přípustné. V pátek o tom rozhodl pražský městský soud. Rozhodnutí není pravomocné, Rus proti němu podal stížnost k vrchnímu soudu. Konečné slovo ohledně extradice bude mít český ministr spravedlnosti. Ukrajina Frančettiho viní z činnosti v nelegálním ozbrojeném útvaru v souvislosti s ruskou vojenskou okupací a následnou anexí Krymu. Obviněný muž i ruské úřady jsou proti jeho vydání.

Alexandr Frančetti ve čtvrtek u soudu odmítl, že by při anexi Krymu byl členem polovojenské organizace. Uvedl, že s dalšími civilisty hlídkoval v lese, aby pomohl ochránit obyvatele v okolí Sevastopolu. Soud muže ponechal ve vazbě. O přípustnosti jeho vydání na Ukrajinu rozhodne příští pátek.

Pražské státní zastupitelství souhlasí s ukrajinskou žádostí o vydání Rusa Alexandra Franchettiho na Ukrajinu. Městskému soudu v Praze zaslalo návrh na jeho vydání k trestnímu stíhání. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala. Franchettiho zadržela policie loni v září, a to na základě ukrajinského mezinárodního zatykače. Tamní úřady ho viní z toho, že byl v minulosti zapojen do ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym. Proti jeho vydání se ohrazuje Moskva. O přípustnosti opatření bude nyní rozhodovat Městský soud v Praze.

Druhým dnem pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. V pátek, kdy třídenní hlasování začalo, dosáhla účast podle předběžných oficiálních údajů necelých sedmnácti procent. Nezávislí pozorovatelé zaznamenali jen za první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel, státní zaměstnanci si podle BBC stěžují na nátlak ze strany nadřízených. Po firmách Google a Apple zablokovala i ruská společnost Telegram aplikaci „chytré hlasování“,  která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí Jednotné Rusko.

Pražský městský soud v úterý poslal zadrženého Rusa Alexandra Frančettiho do předběžné vazby. Muž v ní bude čekat na to, jak dopadne jeho vydávací řízení na Ukrajinu. Frančettiho advokát Jan Švarc po vazebním zasedání řekl, že ukrajinská žádost o vydání je politicky motivovaná a s kriminální činností nemá nic společného. Rus se podle dřívejších informací portálu iROZHLAS v minulosti zapojil do ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym.

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.

Na pražském letišti byl zadržen ruský občan Alexandr Frančetti, známý zapojením do událostí spojených s anexí ukrajinského Krymu Ruskem. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na představitele krymských úřadů Alexandra Molochova. Mluvčí české policie Ondřej Moravčík potvrdil zadržení ruského občana. Šéf ruských vyšetřovatelů nařídil „důkladné prozkoumání“ okolností tohoto zadržení.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se v Lucemburku shodli na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. V koordinovaném kroku se k Unii přidaly také Velká Británie, Spojené státy a Kanada. Běloruskou vládu Západ vyzval k ukončení represivních praktik vůči vlastním lidem a vyšetření květnového vynuceného přistání civilního letadla v Minsku.

Rusko na základě reciprocity rozšíří svou černou listinu jako odpověď na sankce ze strany Evropské unie. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí. Moskva zakáže dalším představitelům členských zemí a institucí EU vstup do Ruska, ale mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová neupřesnila, kdo bude postižen. Počet osob figurujících na ruské černé listině bude podle ní stejný jako počet Rusů na sankčním seznamu EU.

Členské země Evropské unie o půlrok do konce ledna 2020 prodloužily hospodářské sankce trestající Rusko za jeho akce destabilizující Ukrajinu, především jeho vojenskou agresi v Donbasu. EU jejich zrušení podmiňuje dodržováním mírových dohod z Minsku. Unie vůči Rusku uplatňuje také individuální sankce a opatření omezující kontakty s okupovaným Krymem.

Je tomu přesně pět let, co Rusko anektovalo Krym. Anexi poloostrova předcházela invaze ozbrojených sil, jež v rozporu se zákony vedení války nenesly žádné znaky odkazující na jejich příslušnost. Komentář k tehdejším událostem pro web ČT24 napsal Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Před pěti lety se obyvatelé Krymu mohli vydat k hlasovacím urnám. Událost, které Kreml a jeho příznivci na poloostrově říkají referendum, se pak stala důvodem k anexi tohoto ukrajinského území Ruskem. Hlasování bylo porušením ukrajinské ústavy, jeho výsledky byly zpochybněny a samotná anexe poloostrova pak byla porušením mezinárodního práva i dalších závazků, které Rusko přijalo.

Ruská armáda začala před pěti lety obsazovat strategická místa na Krymu. Její vojáci neměli označení, i když jejich maskování nebylo dokonalé. V prvních chvílích zapomněli sundat poznávací značky z ruských vojenských aut. Prezident Vladimir Putin tehdy otevřeně lhal a tvrdil, že s invazní armádou nemá nic společného. Později však přiznal, že operaci nařídil.