Ronald Reagan strana 2 z 2

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Donald Trump načíná novou kapitolu svého života, postprezidentství. Zda se vrátí k byznysu, bude pokračovat v aktivní politice, nebo si vezme delší volno, zatím jasné není. Během kampaně o Bílý dům i po ní několikrát řekl, že by se mohl ucházet o prezidentský úřad za čtyři roky. To by bylo poměrně neobvyklé; v minulosti se po neúspěchu například Lyndon Johnson přestěhoval na svůj ranč v Texasu, Jimmy Carter se pak angažoval v lidskoprávních otázkách.

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

První listopadové úterý se hlavní pozornost upře k prezidentské volbě, v níž úřad obhajuje Donald Trump a postaví se mu Joe Biden. Kromě hlavy exekutivy ale Američané také obmění většinu zákonodárců v Kongresu – konkrétně rozhodnou o novém obsazení Sněmovny reprezentantů a vymění také třetinu senátorů. Možná ještě důležitější jsou pro běžné životy amerických občanů volby na státní úrovni, kde vzniká naprostá většina zákonů. Volit se budou také soudci nejvyšších soudů a několik států pořádá referenda – třeba v Mississippi si vybírají novou vlajku.

Stejně jako v předchozích volbách si Donald Trump i v těch současných za svoji pravou ruku zvolil Mikea Pence. Kandidát na viceprezidenta se snaží příliš nevyčnívat a často „hasí požáry“, které prezident napáchá svojí nekonvenční rétorikou. Američtí investigativní novináři Pence kritizují za jeho vazby na těžařské firmy a prosazování „nezelené ideologie“. Konzervativně laděný Pence je Trumpovou oporou a do jeho agendy přináší zkušenosti z vrcholné politiky. Předtím byl guvernérem Indiany a dlouholetým kongresmanem.

Před šedesáti lety se konala první prezidentská debata ve Spojených státech, která se vysílala v televizi. Před kamerami se sešli kandidáti John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon. Oba podle historiků debatovali zručně, demokrat Kennedy svým charismatem ale Nixona, který byl po viróze, zcela zastínil.

Osmiletá válka mezi Irákem a Íránem je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí a materiální škody se odhadují na stamiliony dolarů. Do konfliktu, který připomínal první světovou válku na evropském bojišti, se zejména dodávkami zbraní zapojily i obě tehdejší supervelmoci. Irácko-íránská válka nakonec skončila bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před konfliktem. Válku rozpoutal před 40 lety, 22. září 1980, Irák, příměří vstoupilo v platnost 20. srpna 1988.

Republikánská strana na svém nominačním sjezdu oficiálně jmenovala prezidenta Donalda Trumpa kandidátem pro listopadové volby. Ten ve funkci poutal pozornost médií nejčastěji neobvyklými výroky. Daleko větší dopad však měla reálná politika jeho administrativy a ta se držela obvyklých pravicových přesvědčení. Rychle a masivně rušila regulaci zavedenou nejen za éry Baracka Obamy, hlavně v oblastech ekologie, sociálních věcí či ochrany menšin. Snižovala daně především bohatým. A na dlouhá léta dopředu posunula federální justici konzervativním směrem.

Využít síly protivníka proti němu samému, zní staré a efektivní pravidlo sebeobrany. Proč se namáhat, když lze energii otočit proti jejímu původci? Aktuální primárky ve Spojených státech, v nichž se rozhoduje o nominaci demokratů na amerického prezidenta, a předvolební kampaň vůbec nabízí několik podobných příkladů.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Pokud krok nezamítnou akcionáři nebo Evropská komise, mediální a telekomunikační společnost CME, vlastník televize Nova, se přesune do skupiny PPF Petra Kellnera. Firma s bezmála třicetiletou historií pomáhala formovat středoevropskou televizní produkci a v minulosti ji vlastnili významní hráči telekomunikačního světa.

Americká Kalifornie stále bojuje s ničivými požáry, které od minulého týdne zasáhly oblasti o rozloze desítek tisíc hektarů, zničily stovky budov a přinutily k evakuaci stovky tisíc lidí. Počasí se nicméně uklidnilo, a hasiči proto mohou pokročit v likvidaci plamenů. Pod kontrolou už jich mají většinu. Oheň ohrožoval i prezidentskou knihovnu Ronalda Reagana. Zachránilo ji stádo koz, které spáslo hořlavé křoviny v okolí, čímž zpomalilo šíření plamenů a poskytlo hasičům dodatečný čas ke zvládnutí požáru.

Před čtyřiceti lety se do čela britské vlády postavila Margaret Thatcherová. „Málokteří politici vyvolali tak silné city příznivců i odpůrců,“ napsal o ní web stanice BBC. Do dějin se zapsala jako nelítostná obhájkyně volného trhu, ostrá kritička evropské integrace, rozhodná vojevůdkyně a tvrdá oponentka sovětského komunismu.

Globální systém, jehož počátek můžeme zasadit někdy do 16. století, je ve své podstatě závislý na neustálé expanzi, která míří ke konfliktům. S nutností investovat zisky systém rozšiřuje svá teritoria. Zákonitě roste produkce a s tím i požadavek nepřetržitě zvyšovat spotřebu. Přežít v konkurenčním boji globálního trhu však znamená využít co nejlevnější vstupy v podobě levné pracovní síly, levných přírodních zdrojů a energií.

Americký prezident Donald Trump na středečním zasedání svého kabinetu vyslovil pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle Trumpa měli Sověti právo v Afghánistánu být, aby zastavili teroristy, kteří odtud do jejich vlasti proudili. Jeho slova vyvolala v Kábulu překvapení, například afghánský prezident Ašraf Ghaní v prohlášení označil boj proti Sovětům za národní povstání vedené touhou po svobodě. Od Washingtonu chce vysvětlení.