Radim Fiala strana 3 z 5

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války v Bílém domě je první pozitivní krok, míní prezident Petr Pavel. Prezident USA Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, myslí si první místopředseda ANO Karel Havlíček. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil jednání mezi Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a několika evropskými lídry za další krok k míru.

Externí audit bitcoinového daru podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) ukazuje, že její resort netají žádná zjištění, která by nechtěl publikovat. První část auditu je již zveřejněná a na konci srpna bude pak známá jeho kompletní verze. Podle opozice nezjistil nic nového. Koaliční partneři chtějí počkat na celkové dokončení a zároveň žádají prošetření celé transakce, zda nedošlo k trestnému činu.

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Česko bude usilovat o to, aby chystaný systém emisních povolenek z dopravy a z vytápění budov, označovaný jako ETS 2, byl pro státy Evropské unie dobrovolný. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zrušení celého systému, jenž byl odsouhlasen všemi zeměmi Unie v roce 2023, nevidí jako reálné, protože část států ho chce provozovat.

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve středu ve sněmovně i čtvrtému opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Tentokrát byla podnětem bitcoinová aféra. Výsledek se očekával. Svržení kabinetu podpořili jen přítomní zákonodárci opozičních hnutí ANO a SPD a tentokrát i Pirátů, kteří opustili vládní tábor loni na podzim. Pro svržení kabinetu je nutných nejméně 101 hlasů. Vláda ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory.

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.

Finální dohody k dostavbě Dukovan byly podepsány, potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Stavět je bude korejská KHNP. Nejvyšší správní soud (NSS) dříve ve středu zrušil na základě kasačních stížností EDU II a KHNP předběžné opatření, které zakazovalo kontrakt podepsat. Šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v reakci na to řekl, že otevřené okno příležitosti je nutné využít.

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.

Opoziční ANO a SPD budou ve sněmovně při čtvrteční schůzi ke spornému daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti požadovat demisi koaličního kabinetu. Pokud neuspějí, pravděpodobně následně vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. V Otázkách Václava Moravce to uvedli místopředsedové obou opozičních hnutí Karel Havlíček (ANO) a Radim Fiala (SPD).

Ve své dřívější podobě by penzijní systém vytvářel kolem roku 2060 deficity ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu, schválená důchodová reforma by to měla snížit jen na 1,6 procenta, uvedla ve své studii Národní rozpočtová rada. I proto vládní strany své dílo hájí. Opozice ho chce výrazně změnit.

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.

Brněnský soud v úterý předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Učinil tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vláda rozhodnutí soudu bere na vědomí. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) však bude mít odklad ekonomické dopady. Ve hře je prý podání kasační stížnosti. Podle analytiků může škoda za zpoždění dosáhnout stovek milionů korun.

Na cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem reagují i čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je Praha nemůže přejít mlčením. Evropa je podle něj připravena s USA jednat. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček uvedl, že ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. Podle něj nepomůže ukřivděnost ani ukvapenost v odvetných krocích.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).

Poslanci ANO a SPD bojkotovali středeční jednání sněmovny o armádě poté, co ho koalice nechala uzavřít. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že s opozicí byla vždy připravena o těchto věcech diskutovat a je i nadále. Pokud bude mít opozice zájem, informace z uzavřeného jednání poskytne, uvedla po setkání s prezidentem Petrem Pavlem. ANO a SPD už oznámily, že v polovině dubna hodlají svolat nové zasedání o obraně.

Pravidla pro jednání sněmovny se do konce volebního období nepodaří změnit. Zástupci koalice potvrdili, že se na úpravách jednacího řádu s opozicí nedohodli. ANO a SPD nesouhlasí třeba s omezením přednostních práv.

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) bude v podzimních sněmovních volbách kandidovat společně se Svobodnými, Trikolorou a stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Šéfové čtveřice stran v pátek představili memorandum o spolupráci. Od spojenectví si slibují, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a zajistí jim silnější zastoupení ve sněmovně.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve sněmovně nestihne prosadit všechny své priority. Už teď je podle vyjádření předsedů koaličních klubů pro ČT téměř jisté, že se nepodaří změnit rozpočtové určení daní. Dolní komorou nejspíš neprojde ani myslivecký zákon. Stihnout se má naopak trestní zákoník nebo školský zákon.