Ponorka strana 2 z 3

Americké úřady obvinily inženýra vojenského námořnictva s přístupem k vojenským tajemstvím, že se pokoušel předat informace o konstrukci amerických jaderných ponorek osobě, o které si myslel, že zastupuje cizí stát. Ukázalo se však, že dotyčný kupec vojenských tajemství je agentem FBI v utajení. S odvoláním na nedělní sdělení amerického ministerstva spravedlnosti o tom informují tiskové agentury. Ministerstvo nesdělilo, za zástupce jaké mocnosti se agent FBI vydával.

Patnáct amerických námořníků utrpělo v sobotu lehčí zranění, když jaderná ponorka USS Connecticut narazila v Jihočínském moři do „neznámého objektu“. S odvoláním na americké námořnictvo o tom informoval server BBC News. Podle námořnictva je plavidlo třídy Seawolf plně funkční a jaderná pohonná jednotka nebyla poškozena. Ponorka zamířila k americkému ostrovu Guam.

Ruské vojenské námořnictvo provedlo další dva testy nových hypersonických střel Cirkon (Zirkon), tentokrát poprvé odpálených z ponorky. Jedna střela byla vypálena z vynořeného plavidla, druhá z hlubiny. Podle ruských agentur to oznámilo ministerstvo obrany, které zkoušky označilo za úspěšné.

Bezpečnostní pakt AUKUS, který minulý týden uzavřely Spojené státy, Velká Británie a Austrálie, naznačuje rostoucí americký zájem o region východní Asie, kde se stále asertivněji prosazuje i konkurenční Čína. Vytváření západní protiváhy Pekingu se ale neděje jednotně – své zájmy v regionu má totiž i Francie, která součástí amerického paktu není a anglosaskou iniciativu kritizuje.

Vztah mezi Francií a Velkou Británií má pro Londýn „nesmírný význam“, uvedl britský premiér Boris Johnson. Učinil tak ve snaze zmírnit rozčilení Francouzů, které vyvolalo oznámení strategického paktu mezi Spojenými státy, Austrálií a Británií, napsala agentura AFP. Nové partnerství trojice západních zemí v pondělí kritizovala Severní Korea.

Australský premiér Scott Morrison chápe zklamání Francie ze zrušení dohody o ponorkách ze strany Canberry. Austrálie však podle něj musí chránit své zájmy. Canberra odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek, kterou uzavřela s francouzskou firmou Naval Group. Místo toho dá přednost nové dohodě s Velkou Británií a Spojenými státy.

Zrušený nákup francouzských ponorek ze strany Austrálie představuje vážnou krizi ve vztazích Francie s Austrálií a Spojenými státy, které nahradí Francouze v dodávkách těchto zbraní. Stanici France 2 to v sobotu večer řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Zrušení zakázky podle něj bude mít dopad na vztahy uvnitř Severoatlantické aliance.

Francie povolává na konzultace své velvyslance ze Spojených států a Austrálie. Paříž se k tomu rozhodla kvůli nové strategické spolupráci USA, Británie a Austrálie, v jejímž důsledku Canberra zrušila mnohamiliardovou dohodu o nákupu francouzských ponorek. Oznámily to světové agentury s odvoláním na francouzského ministra zahraničí.

Spojené státy, Velká Británie a Austrálie oznámily nový bezpečnostní pakt, který jim umožní sdílet pokročilé technologie, včetně těch potřebných k výrobě ponorek na jaderný pohon. Cílem aliance je posílit bezpečnost v Indo-Pacifiku. Austrálie kvůli tomu zrušila mnohamiliardovou dohodu o nákupu francouzských ponorek, což ostře kritizuje Paříž. Podle Číny by se zase země měly „zbavit mentality z dob studené války a ideologických předsudků“.

Ruští specialisté našli na dně Karského moře u pobřeží souostroví Nová země kontejner jaderného reaktoru jedné z prvních sovětských atomových ponorek K-19, jejíž nehoda v roce 1961 se později stala námětem hollywoodského filmu. Oznámila to ruská média s odvoláním na velitele aeromobilní jednotky záchranářů ruského ministerstva pro mimořádné situace Jevgenije Linejceva. „Kontejner prozkoumají a odeberou z něj vzorky,“ uvedl server Lenta.ru.

V Petrohradě proběhla přehlídka ruského vojenského námořnictva, jedna z největších za poslední léta. Na řece Něvě a v Krondštatě se představilo čtyřiapadesát plavidel, včetně íránských, indických a pákistánských. Rusko letos slaví 325 let od vzniku svého vojenského loďstva. Oslav se účastnil i prezident Vladimir Putin. Kvůli protiepidemickým opatřením se konala přehlídka s omezeními.

Indonéská ponorka Nanggala-402 zmizela 21. dubna během cvičení u ostrova Bali. Po několikadenním pátrání se našly trosky plavidla v hloubce 850 metrů, tedy větší, než jeho konstrukce umožňovala. Spekuluje se, že havárii způsobila porucha napájení znemožňující manévrovat. Na hladinu moře u místa havárie položili pozůstalí květiny se jmény všech 53 mrtvých námořníků. Prezident země Joko Widodo jim vyjádřil soustrast.

Pátrací týmy objevily na mořském dně poblíž ostrova Bali vrak pohřešované indonéské ponorky, všech 53 členů posádky zemřelo. Oznámilo to vedení armády. Náčelník štábu námořnictva uvedl, že stroj se rozlomil na tři kusy. Indonéský prezident Joko Widodo vyjádřil soustrast rodinám obětí havárie.

Indonéské záchranné týmy objevily předměty, o kterých se domnívají, že pocházejí z pohřešované ponorky. Naděje na záchranu posádky plavidla je ale mizivá, podle odhadů jí v sobotu ráno došly zásoby kyslíku, a navíc se nachází ve větší hloubce, než k jaké byla zkonstruována. Ponorka s 53 lidmi na palubě se pohřešuje od úterý.

Indonésie pokračuje v pátrání po armádní ponorce, se kterou ztratila kontakt v úterý večer SELČ při vojenském cvičení. Na palubě plavidla se nacházelo 53 osob. Podle šéfa armády vystačí námořníkům kyslík do soboty. Indonésie požádala o pomoc Indii, Austrálii a Singapur, s nabídkou pomoci přišly už i Spojené státy, Francie a Německo.

Indonéské vojenské námořnictvo pátrá po ponorce s 53 lidmi na palubě, která se ztratila ve vodách severně od ostrova Bali. Jakarta požádala o pomoc Austrálii a Singapur. Informovala o tom agentura Reuters.

Severní Korea na čtvrteční armádní přehlídce pravděpodobně předvedla nové balistické střely odpalované z ponorky (SLBM). S odvoláním na státní média o tom informovala agentura Reuters. Přehlídka se konala krátce po skončení sjezdu vládnoucí Korejské strany práce, na němž vůdce KLDR Kim Čong-un slíbil posílit jaderný a další zbrojní arzenál země.

Dánskému konstruktérovi Peteru Madsenovi odsouzenému na doživotí za vraždu švédské novinářky, k níž došlo na palubě jeho ponorky, se podařilo krátce uprchnout z vězení. Dánská policie informovala o dopadení uprchlého vězně v úterý. K zadržení Madsena došlo v blízkosti věznice, ve které si doživotní trest odpykává.

Dánský konstruktér Peter Madsen se při natáčení nového dokumentárního pořadu přiznal k vraždě švédské novinářky Kim Wallové. Informoval o tom ve středu dánský list Berlingske Tidende. Madsen byl za svůj brutální čin, spáchaný na palubě podomácku vyrobené ponorky, odsouzen v roce 2018 na doživotí, doposud ale vinu popíral.

Jaderná ponorka Kursk se dvěma jadernými reaktory havarovala během manévrů v Barentsově moři 12. srpna 2000. Havárie si vyžádala životy všech 118 členů posádky a otřásla ruskou společností. Dodnes se spekuluje o tom, co nejvážnější nehodu podvodního plavidla za poslední roky způsobilo.

Armáda Spojených států uvede poprvé za několik desetiletí do svého jaderného arzenálu novou zbraň. Hlavici s označením W76-2 by měly nést střely Trident II. Pentagon výbušnou sílu W76-2 tají. Raketa dlouhého doletu by se odpalovala z ponorky. Washington tvrdí, že chce odstrašit Rusko a zabránit jaderné válce. Kritici se však obávají, že riziko vzniku nukleární války naopak vzroste, píše agentura AP.

Před pětasedmdesáti lety v Baltském moři potopila sovětská torpéda někdejší chloubu německého námořnictva, loď Wilhelm Gustloff. Místo vojáků ovšem přetížené plavidlo převáželo z Gdyně do Kielu přes deset tisíc běženců, z nichž 9400 našlo smrt v ledových vodách Baltu. S takovou bilancí (jež asi šestinásobně převyšuje počet obětí Titanicu) představuje zánik Wilhelma Gustloffa největší námořní tragédii v dějinách.

Mezinárodní vědecký tým se pokusí dostat pod Thwaitesův ledovec. Vyvrtá tam díru půl kilometrem ledu, kterou pak dolů spustí speciální miniponorku. Ta by měla odhalit, proč tato část západní Antarktidy zrychluje v poslední době své tání.

Ponorka převážející drogy z Kolumbie a zadržená v neděli policií u severozápadního pobřeží Španělska měla na palubě přes tři tuny kokainu. Na černém trhu by se látka prodala za více než 100 milionů eur, což v přepočtu dělá asi 2,6 miliardy korun. Vyzdvižení plavidla ze dna komplikovalo špatné počasí. Podle deníku El País jde o první „narkoponorku“, jež přeplula Atlantik do Evropy a již se podařilo zadržet.