Penzijní reforma strana 2 z 2

Odborná komise k dřívější penzi pro náročné profese vyhodnotí v příštích týdnech dopady všech třinácti rizikových faktorů jako hluk, prach či chlad na zdraví pracovníků. Podle toho pak stanoví podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky. Sejít by se měla znovu za čtyři až šest týdnů. Novinářům to po prvním jednání odborného týmu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Schůzky zástupců resortů práce a zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů se neúčastnil.

Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.

Francouzská Ústavní rada v zásadních bodech potvrdila platnost nepopulární důchodové reformy. Ta je jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do penze ze 62 na 64 let. Zároveň rada, obdoba Ústavního soudu, zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Čeká se, že večer vyjdou do ulic tisíce lidí a dojde k dalším střetům s policií.

Penzijní reformu řeší čeští politici bez většího výsledku již desetiletí. Místo hledání systémových řešení ale vedla politická reprezentace bitvy, domnívá se předseda představenstva investiční společnosti Avant a bývalý předseda Komise pro přípravu důchodové reformy Vladimír Bezděk. Současná snaha vládní koalice o úpravu penzí tak přichází „pět minut po dvanácté,“ uvedla emeritní rektorka Mendlovy univerzity Danuše Nerudová v pořadu Události, komentáře. Hosty v něm byli i další bývalí členové důchodových komisí – exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) a Martin Potůček z Institutu sociologických studií na Univerzitě Karlově.

Zatím jen k diskusi jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) určeny návrhy na změny v důchodovém systému. Ujistil, že případný posun odchodu do důchodu nad 65 let by se týkal až lidí, kteří mají do penze jít za několik desetiletí, a nezahrnoval by náročné profese. Dodal, že posouvání věku odchodu do penze by bylo postupné, chce ke zvýšení přistoupit jinak než Francie, kde obdobné plány vlády vyvolaly velké protesty.

Vláda ještě v těchto dnech pracuje na svém programovém prohlášení. Dokument má u některých plánů obsahovat i konkrétní termíny. Do poloviny ledna s ním mají ministři předstoupit před poslance s žádostí o vyslovení důvěry.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu neprovede a ani nenavrhne zvýšení věku odchodu do důchodu. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a hlavní ekonom Deloitte David Marek za to kabinet kritizovali s tím, že současná situace není dlouhodobě udržitelná, víme to desetiletí a každá vláda zatím řešení jen odkládala.

Už dva týdny trvají ve Francii stávky proti penzijní reformě. Mocné odbory odmítají mimo jiné posun odchodu do důchodu na 64 let. Nejvýrazněji zasáhla život v téměř sedmdesátimilionové zemi stávka železničářů. Protestují proti bodovému systému, který je připraví o výjimku a mohl by výrazně ovlivnit výši důchodu.

Francouzští železničáři, pracovníci městských dopravních podniků, učitelé, justiční zaměstnanci či lékaři a zdravotní sestry se na výzvu odborů přidali k celostátní stávce. Jejím cílem je donutit vládu, aby stáhla reformu důchodového systému. Policie v Paříži nasadila slzný plyn a zábleskové granáty proti radikálům. V metropoli se podle odborového svazu CGT sešlo 350 tisíc lidí, podle policie ale jen 76 tisíc.

Transformace důchodového systému ve Francii vymaže nejrůznější výjimky, nová pravidla však budou spravedlivá, prohlásil francouzský premiér Édouard Philippe. Uvedl to při prezentaci podrobností reformy. Zákonnou hranicí pro odchod do penze zůstane věk 62 let a vláda bude lidem pracujícím za minimální mzdu garantovat čistý důchod minimálně 1000 eur (zhruba 25 500 korun) měsíčně. Chystané změny vyvolaly rozsáhlou stávku pracovníků státní sféry, která pokračuje už sedmým dnem.

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“.  Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.

Důchody nejspíš vzrostou příští rok v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení o zhruba 200 korun nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v prvním čtení podpořila sněmovna. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se nebude zvyšovat základ, ze kterého se penze vypočítávají, ale příspěvek na ně. Zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni. Ne všichni penzisté si tak polepší stejně, chudší důchodci opět zaznamenají nižší nárůst než penzisté s vyššími důchody. Přesná čísla zveřejní ministerstvo na konci léta.

Česko zásadní důchodovou reformu nepotřebuje, potřeba je průběžné přizpůsobování systému penzí měnící se společnosti, tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Propočty resortů práce a financí i Národní rozpočtové rady přitom ukazují, že bez reformních změn nebude penzijní soustava do budoucna udržitelná.

Začít tam, kde panuje shoda, a pak řešit složitější věci, kde shoda není. Tak by měla postupovat nově vzniklá Komise pro spravedlivé důchody, řekla v Otázkách Václava Moravce její předsedkyně Danuše Nerudová. Na startu by se chtěla zabývat nerovností v penzích mužů a žen či tím, jak zajistit dřívější důchody náročným profesím. Člen předminulé důchodové komise, ekonom Miroslav Zámečník, se však domnívá, že bude shoda jen na líbivých věcech, což ještě prohloubí dlouhodobou nevyrovnanost českého penzijního systému.

Na zvýšení penzí se mohou po středečním hlasování těšit čeští důchodci. Že to ale nestačí a je třeba mnohem komplexnější reforma důchodů, se shodli v úterních Událostech, komentářích ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Praha - Druhý pilíř důchodové reformy dostal zelenou. Po senátním vetu se sněmovna vypořádala i s vetem prezidentským, a tak nic nebrání tomu, aby lidé začali od ledna spořit na individuální penzijní účty. I přesto ale dál důchodovou reformou otřásá nejistota. Sociální demokraté chtějí reformu zrušit, jakmile budou vládnout. To vnáší do důchodového systému nejistotu.