Francouzská Ústavní rada v zásadních bodech potvrdila platnost nepopulární důchodové reformy. Ta je jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Reforma mimo jiné posouvá věk odchodu do penze ze 62 na 64 let. Zároveň rada, obdoba Ústavního soudu, zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Čeká se, že večer vyjdou do ulic tisíce lidí a dojde k dalším střetům s policií.
Macron zákon podepíše v příštích dnech a chce, aby se reforma začala uvádět do praxe do konce roku, uvedl prezidentský úřad. Odbory a Macronovi političtí oponenti naopak slíbili, že budou pokračovat v tlaku na stažení reformy.
Členové Ústavní rady odmítli řadu vedlejších aspektů reformy, ale nezpochybnili její hlavní opatření, tedy zvýšení důchodového věku, uvádí se v tiskové zprávě rady. Ta konstatovala, že kroky vlády jsou v souladu s ústavou. Odmítla jen okrajová opatření na podporu zaměstnávání starších pracovníků, neboť ta podle rady do zákona o důchodové reformě nepatří.
Le Penová a Mélenchon: Odpor pokračuje
Vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová v reakci na rozhodnutí rady uvedla, že „rozhodnutí Ústavní rady možná uzavřelo institucionální fázi, ale politický osud penzijní reformy nebyl zpečetěn“. „Poslední slovo vždy mají lidé, je právem lidí připravovat se na změnu u moci, která bude výsledkem této zbytečné a nespravedlivé reformy,“ napsala Le Penová na Twitteru.
Také vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon na Twitteru uvedl, že boj proti reformě pokračuje. „Rozhodnutí Ústavní rady ukazuje, že ji více zajímají potřeby prezidentské monarchie než potřeby suverénních lidí. Boj pokračuje a musí nabrat síly,“ uvedl.
Ústavní rada rozhodovala o tom, zda je reforma v souladu s ústavou. Zákon mohla schválit jako celek, schválit ho s výhradami k některým částem, nebo ho zcela zamítnout. Nezávisle na rozhodování o samotné důchodové reformě Ústavní rada zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do penze. Opozice však předložila další návrh o vyhlášení referenda. Ústavní rada ho má podle agentury AP přezkoumat na počátku května. Po referendu volá levice a podle průzkumů by si ho přálo minimálně devět milionů Francouzů, uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Zachování posunu odchodu věku do důchodu ze 62 na 64 let je vítězstvím pro Macrona a vládu premiérky Élisabeth Borneové. Zákon by měl být vyhlášen během zhruba dvou týdnů.
Páteční protesty ještě před verdiktem
Část francouzské veřejnosti vyšla v pátek do ulic ještě před verdiktem Ústavní rady. Kvůli nesouhlasu s vládní reformou brzy ráno členové odborů CFDT zablokovali obří překladiště potravin u Štrasburku, rozlícený dav postavil barikády na klíčových křižovatkách v Rouenu, a zastavil tak dopravu. Některé barikády byly v plamenech, napsal server deníku Le Figaro.
Například protestující před pařížskou radnicí drželi transparenty se slogany jako „Stávky neskončí, dokud reforma nebude stažena“. Proti demonstrantům v Lyonu policie použila slzný plyn.
Podle deníku Le Monde bylo zcela zablokované také centrum Marseille nebo průmyslová zóna u přístavního města Le Havre.
Budovu Ústavní rady v pátek hlídala ozbrojená policie.
Macron pozval odboráře na schůzku
Macron pozval zástupce odborů na schůzku příští úterý „bez ohledu na rozhodnutí Ústavní rady“. „To bude nezbytně počátkem cyklu, v němž budou prezident a vláda pokračovat v příštích týdnech se sociálními partnery. Dveře Elysejského paláce zůstanou pro tento dialog otevřené bez předběžných podmínek,“ uvedl podle agentury AFP Elysejský palác.
Odbory pozvání odmítly s poukazem na to, že prezident naopak odmítl jejich předchozí návrhy na schůzku, a vyzvaly k dalším hromadným protestům na 1. května. Prezidenta vyzvaly, aby zákon o reformě nepodepisoval. Pokud podepíše, žádný odborový předák se nezúčastní dalších jednání s Macronem, varovala šéfka odborů CGT Sophie Binetová a zároveň vyzvala pracující, aby ještě zintenzivnili stávkové akce v celé zemi.
