Panama Papers strana 2 z 3

Více než jedenáct milionů dokumentů včetně čtvrt milionu, které se týkají firem a lidí z Česka, obsahuje únik od právní kanceláře Mossack Fonseca. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů nyní zpřístupnilo informace na Internetu. Podle novinářky Českého rozhlasu Jany Klímové, která se s dokumenty seznamuje, je kauza Panama Papers výjimečná především právě svým rozsahem a také tím, že se týká i velmi významných lidí.

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) rozšířilo svou databázi o společnostech a lidech využívajících daňové ráje. Údajů týkajících se České republiky notně přibylo, nově jde o 173 offshoreových společností, 233 českých adres a 272 lidí. Před rozšířením bylo v rejstříku spojováno s Českem 139 společností, 36 adres a 36 lidí. Celkem konsorcium přidalo přes 200 tisíc firem a společností z celého světa.

Finanční kontroly se loni zaměřily na praktiky, při nichž se upravují ceny mezi spřízněnými firmami tak, aby zdanitelný zisk plynul do země s nižší mírou zdanění. K tomu se využívají například i daňové ráje. Finanční správa uskutečnila osm set kontrol a doměřila dodatečnou daň z příjmu ve výši 450 milionů korun. Podobnou částku už zjistili i v letošním roce.

Kauza Panama Papers v první řadě ukázala, že existuje globální problém. Konkrétně o Panamu ani tak nejde – podobná praxe  funguje i v řadě dalších zemí – upozorňuje v rozhovoru pro ČT Chip Poncy, bývalý vysoce postavený představitel amerického ministerstva financí, který měl na starosti právě postup proti praní špinavých peněz a neprůhledným tokům. Hovořil s ním zpravodaj ČT Martin Řezníček.

Proti daňovým únikům lze podle ředitele české pobočky Transparency International Davida Ondráčka bojovat jen na celoevropské úrovni, zákony v jednotlivých zemích totiž lze vždy obejít. Vyzývá ke vzniku nejen českých, ale i mezinárodních rejstříků s výčty majitelů, které firmy ovládají. „Realita je taková, že daně platí jenom blbec, malá nebo střední firma, a velké korporace nám mávají z Karibiku,“ popsal v Otázkách Václava Moravce, co vyplývá z kauzy Panama Papers.

Panama se připojí ke globálnímu standardu o automatické výměně informací v oblasti daní. Informoval o tom šéf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Obrat v postoji středoamerické země je podle něj příznivým důsledkem kauzy panamských dokumentů o převodech peněz do daňových rájů.

Nejen Česká republika, ale takřka celá planeta žije v posledních dnech kauzou tzv. Panama Papers, tedy únikem obrovského množství interních dokumentů panamské společnosti Mossack Fonseca. Ta pro své klienty svorně zakládala papírové firmy, vytvářela globální offshoreová schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Samotný fakt, že se něčí jméno v „Panama Papers“ vyskytuje, však automaticky neznamená, že se dotyčný dopustil něčeho nelegálního nebo nemorálního. Investigativní novináři, kteří se na zkoumání dokumentů podílejí, zveřejňují jména z nich postupně. Jejich přehled postupně aktualizujeme.

Panamská policie podnikla razie v sídle i v dalších úřadovnách právní firmy Mossack Fonseca. Zásahu se zúčastnili agenti nedávno vytvořeného zvláštního oddělení pro boj s organizovaným zločinem. Při masivním úniku dat do médií se ukázalo, že společnost pomáhala lidem po celém světě s převody peněz do daňových rájů.

Evropská komise chce přimět nadnárodní koncerny působící v Evropské unii, aby přehledně zveřejňovaly své zisky z jednotlivých zemí a také to, kde platí daně. Opatření, které ve Štrasburku představil eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill a které má pomoci s bojem proti vyhýbání se placení daní, se týká společností s ročními celosvětovými tržbami přes 750 milionů eur (20,3 miliardy korun).

Bohatství není sprosté slovo, vzkázal premiér David Cameron britským poslancům. Zveřejnění svého daňového přiznání považuje za „bezprecedentní, ale nezbytný krok“. Na Camerona se kvůli kauze Panama Papers snesla vlna kritiky, protože dlouho odmítal přiznat, že vlastnil podíl v offshoreových firmách svého otce Iana. Nyní oznámil, že jeho vláda zahájí „robustní“ akci proti mezinárodním daňovým únikům.

Britský premiér David Cameron zveřejnil svá daňová přiznání za poslední roky. Podle mediálních zpráv jako vůbec první britský premiér. Cameron se tak pokusil ukončit otázky kolem jeho osobních financí a spojitostí s Panamskými dokumenty. Analytici ale uvedli, že zveřejnění Cameronových daňových přiznání pouze otázku jeho financí udrží na titulních stranách médií.

Přibližně šest tisíc lidí se v sobotu večer sešlo v centru islandské metropole Reykjavíku na demonstraci, jejíž účastníci požadovali rezignaci vlády a okamžité vypsání voleb. Informoval o tom zpravodajský server Iceland Monitor.

Únik interních dokumentů firmy Mossack Fonseca začátkem dubna spustil debatu o daňových rájích. V takzvaných Panamských dokumentech totiž figurovali i politici. Znepokojení ale vzbuzuje i skutečnost, že firma o data přišla, přestože je střežila za pomoci nejlepšího technického zabezpečení. Nejsou tedy žádná data v bezpečí? Ředitel správní sekce Úřadu pro ochranu osobních údajů Josef Prokeš připomíná, že data osobní povahy se považují za ropu jednadvacátého století. Stát přitom shromažďuje spoustu údajů. Podle místopředsedy České pirátské strany Václava Fořtíka by se měly vždy vážit kroky, které povedou k vzniku nějakého registru. Neobává se ani tak zneužití ze strany státu, jako spíš ze strany korporací.

Britský premiér David Cameron připustil, že při vysvětlování kauzy kolem takzvaných Panamských dokumentů pochybil. Odmítl ale, že by se dopustil něčeho nezákonného. Cameron původně tvrdil, že žádný majetek ve firmách v daňových rájích nevlastní. Ve čtvrtek ale přiznal, že spolu s manželkou vlastnil akcie v offshoreové společnosti svého zesnulého otce. V roce 2010 prý ale všechny prodal.

Kauza Panama Papers, která už stála křeslo islandského premiéra Sigmundura Gunnlaugssona, možná vynese k moci Pirátskou stranu. Šlo by o světové prvenství. Ještě v březnových průzkumech měli Piráti podporu asi 37 procent občanů, v současné době to je 43 procent. Strana, založená před pouhými čtyřmi roky, prosazuje mimo jiné přímou demokracii a mírnější regulaci drog. Předčasné parlamentní volby mají proběhnout v listopadu.

Stále více Britů volá v souvislosti s kauzou tzv. Panamských dokumentů po rezignaci premiéra Davida Camerona. Ten po několika váhavých dnech a nejasných prohlášeních nakonec přiznal, že v minulosti vlastnil akcie otcovy firmy, která sídlila na Bahamách. Tyto ostrovy v Karibiku jsou známé jako místo, kam podnikatelé umísťují sídlo své firmy kvůli snaze vyhnout se vyšším daním. Média kritizují Camerona i za financování kampaně před chystaným referendem.

Britský premiér David Cameron připustil, že s manželkou vlastnil akcie v offshoreové společnosti svého zesnulého otce, jehož jméno se objevilo v Panamských dokumentech o uživatelích daňových rájů. Podle BBC ale zdůraznil, že všechny akcie prodal v roce 2010. Již dříve prohlásil, že on, jeho manželka ani děti žádné akcie ani majetek ve firmách v daňových rájích v současnosti nevlastní.

Island má nového premiéra. Sigmundura Gunnlaugssona, který rezignoval kvůli kauze tzv. Panamských dokumentů, vzápětí nahradil dosavadní ministr zemědělství Sigurdur Jóhannsson. Na podzim, tedy půl roku před koncem stávajícího volebního období, jsou naplánovány předčasné volby. Island je tak první zemí, kde měla aféra kolem daňových rájů zásadní politický dopad.

Šéf Kremlu Vladimir Putin odmítl, že by se on nebo jeho blízké okolí dopustili jakékoli korupce. Ke kauze Panama Papers uvedl, že se jeho protivníci snaží destabilizovat Rusko. Že by jeho blízký přítel violoncellista Sergej Roldugin vypral miliardy, označil za nesmysl. Naopak uvedl, že je na něj hrdý a že čím víc lidí jako on, tím lépe.

Smlouvu o zamezení takzvaného dvojího zdanění, která oběma stranám garantuje výměnu informací o daňových záležitostech, sice Česká republika s Panamou uzavřela, to ale automaticky neznamená, že se tuzemské úřady dostanou ke konkrétním informacím o tamních aktivitách českých občanů. Česko se Panamy ptát může, ale ne v obecné rovině – musí jasně říct, jaký subjekt a jaké daňové řízení ho zajímá.

Britský premiér David Cameron čelí tlaku kvůli nepřesvědčivým komentářům ke kauze Panama Papers. Odmítl sice, že by on nebo jeho rodina měli do budoucna peníze z otcových offshoreových fondů, stále ale neuvedl, zda k tomu nedocházelo v minulosti. Ministr financí George Osborne zase přerušil rozhovor pro BBC, když padla řeč na případný zisk z offshoreových fondů. Vinu naopak jasně odmítl ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Panamská právní společnost Mossack Fonseca podle BBC poskytovala své služby také severokorejské firmě, která se angažuje v tamním jaderném programu. Firma DCB Finance sídlí v Pchjongjangu,  ale registrována byla v roce 2006 v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech. Světová média už několik dní plní únik interních dokumentů, podle kterých firma pomáhala převádět majetek do daňových rájů stovkám osobností a firem po celém světě.

Islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson uvedl, že kvůli kauze panamských úniků nerezignoval, ale pouze navrhl, že dočasně předá vládní funkci místopředsedovi své Pokrokové strany. Strana přitom předtím oznámila jeho demisi. Situace na Islandu je podle agentury DPA zmatená.

Kauza Panama Papers sice rozvířila vody světového obchodu a především politiky, je to ale jenom malý výsek offshorového spektra. Je o tom přesvědčen bývalý ministr financí a viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip. V Interview ČT24 však také upozornil, že založení offshorové firmy není samo o sobě nekalé a už vůbec ne nezákonné. Kromě Panama Papers hovořil Ivan Pilip v Interview ČT24 také o čínských investicích v Česku.