Kauza Panama Papers v první řadě ukázala, že existuje globální problém. Konkrétně o Panamu ani tak nejde – podobná praxe funguje i v řadě dalších zemí – upozorňuje v rozhovoru pro ČT Chip Poncy, bývalý vysoce postavený představitel amerického ministerstva financí, který měl na starosti právě postup proti praní špinavých peněz a neprůhledným tokům. Hovořil s ním zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Jsou hromy blesky, které se na Panamu snášejí, oprávněné, nebo je tato země jako taková v celém skandálu nevinně?
Myslím, že ani jedno. Panama je jednou z několika zemí s úspěšným hospodářským a finančním systémem, v němž je vznik právnických osob – firem, trustů, společností s ručením omezeným nebo investičních společností – součástí tohoto hospodářského a finančního systému. Je tam po tom legitimní poptávka a globální trh. Myslím si taky, že Panama je jednou z desítek zemí, které mají sofistikované poskytovatele finančních služeb a služeb pro podniky, které tyhle typy firem vytvářejí na základě poptávky, jež je z většiny legitimní.
Problém je, že když nemáte kontrolní mechanismy, abyste pochopili, zájmu koho sloužíte, když vytváříte tyto typy společností, tak můžete být lehce zneužití celou řadou nezákonných finančních zdrojů – ať už teroristickými nebo drogovými organizacemi, těmi, kteří perou špinavé peníze, zkorumpovanými politickými elitami, kleptokracií.
Tohle všechno jsme v Panama Papers viděli. Tyto dokumenty poukazují i na řadu dalších zemí, zákazníků z dalších zemí, na firmy vytvořené v jiných jurisdikcích. Je to potvrzení toho, že jde o globální problém. Ale pozornost se soustředí na Panamu. A ta má teď možnost se otočit a říct si: vzhledem k tomu, že se teď na nás každý dívá, tak se pojďme pořádně podívat na to, co jsme zjistili. A zjistili jsme toto: „podívejte se ostatní do zrcadla, tohle je globální problém“. Takže doufejme, že to povzbudí finančí centra a G20 k tomu, aby s tím něco dělali.
Ale proč byla vypíchnutá právě Panama? Proč ne Hong Kong, nedělám si ani iluze, že je všechno v pořádku v Londýně nebo New Yorku. Je to proto, že je Panama nejzranitelnější?
Myslím, že Panama byla vypíchnutá hlavně proto, že šlo o právní firmu sídlící v Panamě. Mossack Fonseca sídlí v Panamě. A tam byl zdroj úniku informací. Od zveřejnění těch dokumentů si s kolegy klademe otázku, kdy se do počítačů nabourá někdo jiný. Protože tahle právní firma mohla být v jakémkoliv jiném finančním centru na světě. V těchto centrech po celém světě jsou společnosti, které dělají to, co Mossack Fonseca.
Oni prostě byli zasaženi. Ale budeme svědky nějakého zveřejnění databází nebo úniku informací u právní firmy poskytující tyto typy služeb a sídlící v New Yorku, Londýně, Frankfurtu nebo Hongkongu? Pokud ano, uvidíte asi větší odhodlání.
Byl jste překvapen absencí nebo nízkým počtem amerických firem nebo subjektů v tomto úniku?
Nevím, jestli už bylo dost času na to, abychom si plně uvědomili, co všechno v těch dokumentech bude. Vím, že Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů to zveřejňuje postupně. Možná, že bolest ve vztahu k americkým zájmům teprve pocítíme a ještě nedorazila.
Ale je taky pravda, že i Spojené státy mají své vlastní firmy, které takto vytvářejí společnosti a které jsou vysoce konkurenceschopné, efektivní a vysoce zranitelné. Takže pokud Mossack Fonseca zrovna nazajišťuje služby americkým zájmům, americkým společnostem využívajícím americké banky, tak to neznamená, že Spojené státy nejsou zranitelné. Znamená to, že je tady globální trh a že Američani možná využívají jiných právních firem než těch, které sídlí v Panamě.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
