Panamská právní společnost Mossack Fonseca podle BBC poskytovala své služby také severokorejské firmě, která se angažuje v tamním jaderném programu. Firma DCB Finance sídlí v Pchjongjangu, ale registrována byla v roce 2006 v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech. Světová média už několik dní plní únik interních dokumentů, podle kterých firma pomáhala převádět majetek do daňových rájů stovkám osobností a firem po celém světě.
Z dokumentů uniklých z firmy Mossack Fonseca vyplývá, že panamská firma si nevšimla spojení společnosti DCB Finance se Severní Koreou, navzdory adrese sídla firmy v Pchjongjangu. Teprve když úřady Britských Panenských ostrovů poslaly v roce 2010 firmě Mossack Fonseca dopis s žádostí o poskytnutí podrobností o společnosti DCB, Mossack Fonseca spolupráci ukončila.
Firmu DCB Finance zaregistrovali s pomocí společnosti Mossack Fonseca severokorejský činitel Kim Čol-sam a britský bankéř Nigel Cowie, který se v roce 1995 přestěhoval do KLDR a stál v čele první zahraniční banky země Daedong Credit Bank, z níž pak vznikla pobočka DCB Finance.
Podle serveru BBC News firma Mosack Fonseca poskytovala služby i dalším kontroverzním klientům například z Íránu, Zimbabwe nebo Sýrie. Mohla tak napomáhat obchodování s diktátorskými režimy a obcházení evropských, amerických a mezinárodních sankcí. BBC píše o 33 jednotlivcích či firmách, s nimiž Mossack Fonseca spolupracovala a které byly na americkém sankčním seznamu.
„Dokumenty nám ukradli hackeři. Budeme se bránit“
Nejprobíranější právní firma současnosti – panamská Mossack Fonseca – tvrdí, že se stala obětí hackerského útoku. Společnost se prý ale ničeho nedopustila a uniklá data jsou „vytržená z kontextu“ – právní zástupci prý už podali trestní oznámení.
Poradenská společnost, která se specializuje na zakládání offshoreových firem, neporušila podle spoluzakladatele Ramóna Fonsecy Mory žádné zákony a všechny její postupy byly legální. Firma prý také nikdy nezničila žádné dokumenty a nepomáhala ani nikomu s daňovými úniky či praním špinavých peněz.
Fonseca v rozhovoru poskytnutém panamské televizní stanici uvedl, že firma má konkrétní podezření, kdo stojí za hackerským útokem na její server. „Nemůžeme k tomu ale říct více, neboť nemáme důkazy,“ dodal.
Spoluzakladateli firmy Fonsecovi se nelíbí, jak světová média o společnosti Mossack Fonseca informují. Podle něj se ničeho nezákonného nedopustila. „Dosud býval člověk tak dlouho nevinný, dokud se mu neprokázala vina. Nyní ale žijeme ve světě, v němž je člověk tak dlouho vinný, dokud nedokáže opak. To se mi vůbec nelíbí,“ řekl právník.
Podle uniklých dokumentů desítky prominentních politiků a byznysmenů z řady zemí ukrývají své bohatství v daňových rájích, aby předešli jeho zdanění úřady svých vlastních států. Představitelé několika zemí reagovali na únik zpráv oznámením o zahájení vyšetřování.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Dokumenty se týkají údajně též 283 Čechů, kteří drží akcie jedné nebo více offshoreových firem zřízených společností Mossack Fonseca.
Islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson v souvislosti s kauzou takzvaných Panamských dokumentů podal v úterý demisi. Podle listu The Financial Times se tak stal mezi státníky první obětí tohoto skandálu.
