Panama se připojí ke globálnímu standardu o automatické výměně informací v oblasti daní. Informoval o tom šéf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Obrat v postoji středoamerické země je podle něj příznivým důsledkem kauzy panamských dokumentů o převodech peněz do daňových rájů.
„Obdrželi jsme informaci, že se Panama připojí ke společnému informačnímu standardu. Pokud je to pravda a zapojí se v plném rozsahu, tak je to velmi dobrá zpráva a my tento krok přivítáme. Byl by to záblesk naděje v tomto případě,“ uvedl generální tajemník OECD José Ángel Gurría.
Společný standard pro oznamování informací v daňovém styku má vstoupit v platnost v příštím roce. K iniciativě se připojilo 90 zemí. Panama celosvětovému tlaku na větší transparentnost dosud odolávala, dodal Gurría.
„Jsme připraveni okamžitě a kompletně uvést do praxe automatickou výměnu informací na bilaterální úrovni,“ citovala agentura DPA panamskou ministryni zahraničí Isabel de Saint Maloovou. Panamská vláda také oznámila, že zpřísní kontroly právnických společností, aby zabránila praní špinavých peněz a daňovým únikům, uvedla agentura AFP.
Spolupráce i v Evropě
V souvislosti s kauzou Panama Papers se na výměně informací dohodly taky příslušné daňové úřady pěti nejsilnějších evropských ekonomik – Británie, Francie, Itálie, Německa a Španělska. Nová dohoda podle BBC počítá s tím, že státy budou sdílet data z registrů konečných vlastníků, které obsahují informace o skutečných majitelích.
„Zasadili jsme další ránu těm, kteří se nelegálně snaží vyhnout placení daní a skrývají své bohatství v temných koutech finančního systému. Británie bude spolupracovat s našimi hlavními evropskými partnery na odhalení skutečných vlastníků fiktivních společností, které se využívají k daňovým podvodům,“ řekl britský ministr financí George Osborne.
Španělský ministr rezignoval
Mezitím si kauza vyžádala další politickou oběť. Kvůli podílům ve firmách sídlících v daňových rájích oznámil rezignaci španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Kromě vládní funkce se vzdá i poslaneckého mandátu. Politik uvedl, že jeho podíly v offshoreových firmách se datují do doby před rokem 1995 a nesouvisejí s politickou činností.
Aféra Panama Papers propukla poté, co několik předních světových médií zveřejnilo 11 milionů dokumentů poradenské firmy Mossack Fonseca sídlící v Panamě. Údajně z nich vyplývá, že firma pomáhala klientům se co nejefektivněji vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
