Nemocnice strana 5 z 5

Izraelské vzdušné údery za uplynulých 24 hodin zabily v Pásmu Gazy nejméně 33 Palestinců. S odkazem na zástupce místních nemocnic o tom informuje agentura AP. Izraelská armáda v neděli uvedla, že v Pásmu Gazy za poslední den zasáhla 130 cílů.

Česko v pátek zasáhl masivní výpadek elektrického proudu. Všechny rozvodny přenosové soustavy jsou opět v provozu, podařilo se také již obnovit dodávky elektřiny do všech odběrných míst. Bez proudu byl podle dostupných informací asi milion odběratelů. Výpadek se dotkl zejména severozápadu republiky, ale i Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Příčinou byla technická závada. K běžnému provozu se vrátily již také vlaky. ČEPS pro ČT uvedl, že o půlnoci ukončil stav nouze pro území celého Česka. Večer dokončil úpravu klíčového vedení vysokého napětí.

Běžně doma napájí Dita Horochovská plicní ventilátor přímo ze sítě, po pátečním rozsáhlém výpadku elektrického proudu ale musel životně důležitý přístroj čerpat energii z baterie. „Pokud by došla kapacita všech přístrojů, tak jsou varianty buď zavolat hasiče a poprosit je, jestli by mi nepřivezli záložní zdroj, nebo jet do nemocnice,“ popisuje Horochovská. První z variant využili třeba manželé Grunzovi. „Kdyby nepřijeli hasiči, nevím, co bychom dělali,“ říkají. Na záložních zdrojích fungovaly i některé nemocnice, například IKEM na situaci reagoval odložením některých menších plánovaných zákroků.

Lidí neregistrovaných u praktického lékaře bylo loni v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví asi pět procent, část z nich přesto čerpala jejich péči. Dospělých mezi nimi bylo 449 tisíc, dětí 34 tisíc. Sdružení praktických lékařů, kterých je asi pět tisíc pro dospělé a dva tisíce pro děti, v březnu uvedlo čísla ještě vyšší, praktického lékaře podle něj nemá milion lidí, část ho sehnat nemůže, část mít nechce.

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Péče o pacienty v nymburské nemocnici je po kybernetickém útoku na informační systémy zajištěna, nefunguje jen magnetická rezonance, mimo provoz je i babybox, uvádí nemocnice. Její jednatel Martin Dvořák dopoledne řekl, že návrat ke standardnímu fungování, na němž intenzivně pracují zaměstnanci IT, bude postupný a může trvat několik dní. Útok ochromil nemocnici v úterý ráno, nikdo z pacientů nebyl ohrožen, jednoho muselo zařízení přeložit jinam.

Nymburskou nemocnici v úterý ráno ochromil rozsáhlý kybernetický útok na informační systémy. Péče o pacienty není ohrožena, zařízení ale funguje v nouzovém režimu. Pacienti nemohou používat platební terminály, čekací doby na některá vyšetření se mohou prodloužit. Situaci nemocnice řeší, kvůli rozsahu útoku zatím ale není jasné, kdy se vrátí do standardního režimu, uvedl na webu nemocnice její jednatel Martin Dvořák.

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.

Bývalý náměstek ředitele motolské nemocnice Pavel Budinský zatím zůstane ve vazbě. Soud ve středu zamítl jeho žádost o propuštění, řekla dozorující státní zástupkyně Zdeňka Pavlásková. Rozhodnutí není pravomocné. Budinský je spolu s někdejším ředitelem Miloslavem Ludvíkem hlavním podezřelým v korupční kauze motolské nemocnice, ve které čelí osmnáct lidí stíhání. Hrozí mu až dvanáct let vězení, ve vazební věznici je od února.

Izrael podle íránských médií odpoledne zaútočil na vojenské základny v Teheránu, zasáhl ale i státní televizi. Premiér Benjamin Netanjahu předtím uvedl, že izraelské síly kontrolují vzdušný prostor nad íránskou metropolí. Dodal, že Jeruzalém je na cestě k dosažení dvou hlavních cílů v konfliktu s Íránem. Netanjahu za ně označil likvidaci jaderných a raketových hrozeb ze strany islámské republiky. Po nočních útocích Íránu na Izrael zahynulo osm lidí.

V létě očekávají nemocnice každoroční úbytek dárců krve. Důvodem jsou dovolené, ale také například klíšťata. Vyplývá to z vyjádření odborníků z fakultních nemocnic pro ČT. Celoročním problémem je také rostoucí věk dárců. Jejich průměrný věk se podle Petra Turka z Fakultní Thomayerovy nemocnice za posledních patnáct let zvýšil o pět let.

Krajští radní s okamžitou platností odvolali ředitelku Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Nelu Kvačkovou. Zdravotníci krajských nemocnic jí vytýkali zejména nezvládnutou komunikaci. Lékaři podávali hromadné výpovědi, vznikly také petice. Rada kraje, která je zároveň valnou hromadou KKN, na uvolněné místo dosadí Jiřího Štefana, lékařského ředitele Penta Hospitals. Kvačková ke svému odvolání řekla, že „pár vyvolených si z veřejného zdravotního zařízení udělalo lukrativní byznys a vyvádělo peníze i pacienty do svých soukromých ambulancí“.

Lékařský odborový klub (LOK) tvrdí, že jediným řešením současné krize v Karlovarské krajské nemocnici (KKN), je odchod generální ředitelky Nely Kvačkové. Odbory podporují protesty lékařů a jsou připraveny i na případné vyhlášení stávkové pohotovosti nebo omezení směn. Na jednání s náměstkem hejtmanky Petrem Kubisem (ANO) se vyslovili proti setrvání Kvačkové ve funkci i primáři a vrchní sestry. O dalších krocích by krajská rada mohla rozhodovat ve středu.

Lékaři z Hradce Králové v Česku už 30 let rozvíjejí léčbu stentgraftem. Roztažitelná výztuž cév za tu dobu pomohla mnoha pacientům v tamní fakultní nemocnici, ale i jinde. Život zachránila třeba policistovi, kterého zranil pachatel na útěku. Doktoři mu do natržené aorty vložili zpevňující trubici. „Je to kovová konstrukce pokrytá cévní protézou, ona se dostává do místa toho natržení cévy, a stabilizuje cévní stěnu, zastavuje krvácení a ta cévní protéza se stává součástí vašeho těla,“ vysvětlil lékař Jan Raupach z Radiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.

Jsou to tři měsíce, co se objevila jedna z největších korupčních kauz současnosti – případ nemocnice v Motole. Nedávno přitom vyšlo najevo, že na ministerstvo zdravotnictví přišly v minulosti dva anonymy, které na dění v nemocnici upozorňovaly. Reportéři ČT zjišťovali, proč skončily v šuplíku úředníků. Motol navíc zdaleka není jedinou nemocnicí, kde se řeší podezření ze závažné korupce.

Nemocnice musí takzvané traumaplány aktualizovat každé dva roky. Letos do nich zapracovaly také zkušenosti po tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jedním ze scénářů, které nacvičují, jsou také zranění po teroristickém útoku. Při tom totiž čelí třikrát většímu náporu těžce zraněných, než je při hromadných neštěstích obvyklé. Někteří lékaři získávají zkušenosti také v rámci programu Medevac na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Tři sta tisíc lidí v Česku podřizuje svůj život členu rodiny, který by se kvůli nemoci o sebe sám nepostaral. Jde o domácí pečující, kteří se o blízké většinou starají bez nároku na odměnu i odborné průpravy. Podle lékaře Ferdinanda Poláka se objevily případy, kdy se pacienti museli vrátit do nemocnice, protože se o ně daný člověk již nemohl starat. „Byl nevyspalý, unavený, sám téměř zkolaboval. Pokud nic neuděláme se systémem, tak se to bude opakovat,“ varoval. I proto lékaři pomáhají rodinám zvládnout péči doma. Mnohé ale o pomoci neví. Odlehčit jim chce nová kampaň organizace Dech života s názvem Nestíhám žít, pečuji 24/7.

Pražská nemocnice Bulovka v pátek večer přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu, výsledky testů budou v sobotu, uvedla pro server Novinky.cz mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Podle serveru byl na Bulovku pacient převezen z Tábora, podezření se má týkat krvácivé horečky – mohlo by jít o ebolu nebo marburg.

Při izraelských vzdušných úderech na Pásmo Gazy v noci na středu přišlo o život nejméně 48 lidí včetně 22 dětí, uvádí podle agentury AP místní Indonéská nemocnice poblíž uprchlického tábora Džabálija na severu palestinské enklávy. Izraelská armáda se odmítla k úderům vyjádřit. Údaje není možné ověřit.

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.