Nejvyšší správní soud České republiky strana 3 z 4

Krajský soud v Brně potvrdil pokutu pět set padesát milionů korun, kterou v roce 2021 vyměřil ministerstvu obrany Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za chyby v tendru na armádní vrtulníky. Mimořádnou výši pokuty ovlivnila cena zakázky. Ministerstvo může ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. David Šebek z tiskového oddělení uvedl, že před prostudováním rozsudku se resort nechce k verdiktu vyjadřovat.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu v pondělí snížil pražskému soudci Kamilu Kydalkovi plat o 30 procent na dva roky. Důvodem jsou průtahy. Nadřízení žádali Kydalkovo odvolání z funkce, jak kvůli průtahům, tak kvůli celkovému způsobu práce. Kárný senát vyhověl žalobě jen částečně, u některých konkrétních průtahů Kydalku zprostil, v sedmi případech ale dospěl k závěru, že soudce skutečně pochybil.

Nově zvolený prezident Petr Pavel by se mohl s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem setkat v dohledné době. Probrat by s ním mimo jiné chtěl situaci kolem Ústavního soudu (ÚS). Podle nově zvoleného prezidenta by Zeman příštího šéfa této instituce vybírat neměl. Zeman to však nevyloučil – a vyžádal si expertizu, na základě které se rozhodne. Stávající předseda ÚS Pavel Rychetský si myslí, že by jmenování jeho nástupce Zemanem členové soudu nepřijali.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu snížil Daně Koptišové z Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích plat o třicet procent na jeden rok. Vypracovala protokol o podání trestního oznámení, který neodpovídal skutečnosti, opatřila ho falešnými podpisy.

Prezidentští kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš se neshodnou třeba na rozsahu prezidentských pravomocí nebo dalšího postupu v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Liší se i v názoru na současnou vládu. Oba finalisté si teď ale například chtějí nechat od čistě stranické politiky co největší odstup. Jak by se oba muži postavili k různým situacím?

Ústavní soud (ÚS) na středečním brífinku oznámil, že stížnost Denisy Rohanové, kterou Nejvyšší správní soud už dříve vyřadil z voleb prezidenta, je zjevně neopodstatněná. Už v úterý přitom Český rozhlas s odvoláním na předsedu ÚS Pavla Rychetského informoval, že soudci stížnosti Rohanové nevyhověli, a ta se tak nebude moci prezidentské volby účastnit. Nyní to zástupci soudu potvrdili oficiálně.

Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí plzeňského krajského úřadu o výjimkách z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů na části středočeské dálnice D3. Důvodem byly nejasnosti týkající se například četnosti ohrožených druhů. Resort tím podruhé vyhověl odpůrcům trasy, kteří se proti výjimkám odvolali. Příprava stavby se proto opět komplikuje, schvalovací proces zatím nemůže pokročit k územnímu řízení.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal k Nejvyššímu správnímu soudu kárnou žalobu na soudce Městského soudu v Brně Aleše Dufka. Důvodem je, že Dufek v pozici pověřeného místopředsedy soudu pro trestní úsek poskytl na začátku listopadu médiím soudní příkazy k domovním prohlídkám u tří osob, které figurují v případu týkajícího se brněnských obecních bytů. Informaci přinesl server Česká justice s odvoláním na vyjádření ministra Blažka.

Do prezidentských voleb zbývají čtyři týdny. Kdyby se konaly nyní, byla by podpora Danuše Nerudové, Andreje Babiše (ANO) a Petra Pavla v prvním kole téměř vyrovnaná, kolem 26 procent. Ukazují to výsledky průzkumu, který pro ČT24 zpracovaly společnosti Data Collect a Kantar CZ. Agentury sbíraly data mezi pátým a čtrnáctým prosincem. Reprezentativní vzorek čítal 1243 respondentů. Možná statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Nejvyšší správní soud (NSS) v pondělí zamítl podnět nezaregistrovaného prezidentského kandidáta Libora Hrančíka z Olomouce. Podpořili jej pouze dva senátoři, minimální požadovaný počet je deset. Hrančík tedy kandidovat nebude. Soud zároveň apeloval na zákonodárce, aby nerozdávali podpisy na podporu prezidentských kandidátů lehkovážně, ale naopak uvážlivě. I uchazeči o kandidaturu by měli realisticky vyhodnotit své šance.

Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu. V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský. Baxa potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Oficiálně se k věci dosud nevyjádřil ani prezident, ani soudce Fiala, jenž s médii nekomunikuje. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil informace o jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace.

Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl podněty nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta Pavla Zítka a Romana Hladíka, do voleb se tedy ani jeden z nich nezapojí. Neuspěl ani muž z Lounska, jenž zpochybnil registraci všech kandidátů, které vnitro do voleb pustilo, a to kvůli údajným nezákonnostem a nesrovnalostem. O nejsledovanějších podnětech, které se týkají Karla Janečka, Karla Diviše a Denisy Rohanové, zatím volební senát NSS nerozhodl, musí to stihnout do 15. prosince.

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které vnitro do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. Souhrnnou informaci zveřejnil NSS na webu.

Uchazeči o post prezidenta Karel Diviš, Karel Janeček, Tomáš Březina i Pavel Zítko se odvolají proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které je nezaregistrovalo do lednových voleb. Po započtení závad podle resortu vnitra chybělo Divišovi do padesátitisícové hranice 116 podpisů, Březinovi přes čtyři tisíce. Vysoký počet nedostatků v kontrolovaných petičních arších vedl i k vyškrtnutí Janečka. Tomu scházely necelé dva tisíce podpisů.

Za neobvykle dlouhé průtahy bude Pavel Petr z Okresního státního zastupitelství Brno-venkov jeden rok pobírat plat snížený o dvacet procent. Kárný senát Nejvyššího správního soudu schválil dohodu, kterou Petr uzavřel s nadřízeným. Na trestu se dohodla i brněnská státní zástupkyně, která promeškala lhůtu k podání obžaloby cizince podezřelého z pokusu o vraždu.

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.

Ústavní soud odmítl stížnost Františka Kučery kvůli vyvlastnění pozemku potřebného pro stavbu dálnice D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří na Náchodsku. Nevyhověl ani připojeným návrhům za zrušení částí liniového zákona a zákona o vyvlastnění. Kučera neúspěšně uplatňoval před správními soudy a znovu před Ústavním soudem řadu námitek. Ústavní soudci jeho stížnost označili za zjevně neopodstatněnou, vyplývá z usnesení v databázi soudu.

Pokračující stavba dálnice D49 si vyžádá uzavírku silnice mezi Zahnašovicemi a Martinicemi na Kroměřížsku. Omezení začne platit v úterý 8. listopadu a potrvá zhruba rok a půl, maximálně dva roky. Objízdná trasa povede přes město Holešov, řekl ve středu ředitel zlínského pracoviště Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Karel Chudárek.

Výsledky letošních senátních voleb jsou definitivně potvrzené, Nejvyšší správní soud (NSS) ve středu zamítl poslední nevyřízenou stížnost. Týkala se obvodu Karlovy Vary, podal ji bývalý senátor Jan Horník (STAN). Stěžoval si na údajně neférovou kampaň vedenou proti němu před volbami. Horník nepostoupil do druhého kola. Na Karlovarsku vyhrála Věra Procházková (ANO). Ve druhém kole výrazným rozdílem porazila Evu Chromcovou z SPD.

Rada České televize (ČT) neměla oprávnění odvolat celou svou dozorčí komisi kvůli údajným výhradám k její práci. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl čtyřem odvolaným členům komise. Rozhodnutí, které bylo přijato v listopadu 2020 na návrh tehdejší radní Hany Lipovské, soud zrušil. Členy dozorčí komise lze podle NSS odvolat jen na základě specifických zákonných důvodů. Předseda Rady ČT Pavel Matocha považuje rozhodnutí za věcně nesprávné.

Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, podle kterého se v oblasti Vápovická Ostrážka mělo začít s průzkumem možností těžby minerálů. Vyhověl tak stížnosti obce Vápovice, kde lokalita leží. Podle soudu ministerstvo nedostatečně vyhodnotilo přínosy a rizika potenciální těžby. Ministerstvo při schvalování žádosti k průzkumu totiž mimo jiné vyhodnocovalo, zda je větší veřejný zájem v ochraně životního prostředí, nebo v hledání nových zdrojů nerostů.