NDR strana 2 z 2

Aram Radomski sedí 9. listopadu 1989 u večeře ve svém bytě ve východoberlínské čtvrti Prenzlauer Berg a dívá se na televizi. Běží v ní přímý přenos tiskové konference. Poněkud zmatený mluvčí vládnoucí komunistické strany na ní nejistě utrousí, že lidé mohou z NDR okamžitě vycestovat na Západ. Radomskimu projede hlavou, že se právě v jeho životě něco z minuty na minutu změnilo, a kvapně opouští byt. Vrátí se do něj až druhý den ráno po noci strávené v Západním Berlíně. Radomski a jeho kamarád Siegbert Schefke totiž budou prvními, komu se podaří proniknout za bortící se Berlínskou zeď.

Situace v Německé demokratické republice (NDR) byla neudržitelná, společnost cítila nervozitu měsíce před pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Tehdejší komunistický režim v NDR byl ještě tvrdší než v Československu, míní historik. Východní Němci podle něj protestovali v průběhu let spíše snahou utéct za hranice než demonstracemi v ulicích. Oslavy třicátého výročí pádu Berlínské zdi potrvají v Německu celý týden.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání, Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími. Oznámila to ředitelka České křesťanské akademie Ilona Trnková.

Pod tlakem masové vlny vystěhovalectví a sílících demonstrací byl 18. října 1989 donucen rezignovat někdejší vůdce Německé demokratické republiky Erich Honecker, který vládl NDR od roku 1971. Jeho nástupcem se stal další vysoce postavený politik komunistické Jednotné socialistické strany Německa (SED) Egon Krenz, tato okolnostmi vynucená personální obměna však komunistický režim v NDR nezachránila. Jednání o znovusjednocení země už Krenz přítomen nebyl, po pouhých dvou měsících ve funkci ho totiž nahradil Hans Modrow.

Před třiceti lety se blížil konec komunistického režimu, málokomu to ale bylo jasné. Jednou z těch, kdo to tušil, byla reportérka světové tiskové agentury AP Alison Smaleová. Před příjezdem do Prahy totiž informovala o společenských změnách v Německu. O dění v roce 1989 mluvila Smaleová v pořadu Události, komentáře.

Pád berlínské zdi a komunistické Německé demokratické republiky (NDR) by podle Franka-Waltera Steinmeiera zřejmě vůbec nebyl možný bez boje lidí za svobodu v sousedních zemích včetně Československa. Německý prezident to uvedl v Lipsku, které si připomíná 30. výročí rozsáhlé demonstrace, která podle řady historiků NDR zlomila vaz.

Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.

Na německém velvyslanectví se v sobotu konají vzpomínkové akce k 30. výročí útěku východních Němců přes pozemek ambasády v Praze za svobodou. Lobkovický palác se otevřel veřejnosti a lidé se mohou účastnit debaty s pamětníky událostí roku 1989, prohlédnout si výstavy fotografií a historických dokumentů nebo si poslechnout hudební vystoupení. Přes německé velvyslanectví v Praze emigrovalo v roce 1989 zhruba 15 tisíc občanů komunistické Německé demokratické republiky (NDR).

Před třiceti lety se tisíce žadatelů o azyl z NDR tísnily na zahradě západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Přežívaly tam týdny. Po otevření maďarsko-rakouských hranic v noci na 11. září 1989 proud ještě zesílil – do Prahy se vraceli i ti, které zastavili českoslovenští pohraničníci na cestě do Maďarska. Následná dohoda obou německých států byla předzvěstí změn v Československu i pádu berlínské zdi. Po uprchlících zůstaly v Praze opuštěné trabanty a wartburgy.

Na vztahy Čech a německého Saska se zaměřila výstava ve Šternberském paláci na Hradčanech. Nese název Čechy-Sasko/Jak blízko, tak daleko a představuje artefakty z doby kamenné i památky středověku, malby Lucase Cranacha nebo Oskara Kokoschky i model ke známé soše chodícího trabantu Quo Vadis Davida Černého.

Nejvyšší soud (NS) zrušil starý verdikt nad Němcem, jenž se pokusil dostat dceru z totalitní Německé demokratické republiky (NDR) na Západ, kde sám žil. Otec i dcera byli v roce 1973 zadrženi v Praze, dcera měla doklady vystavené na jméno své sestry. Oba si odpykali nepodmíněné tresty. Nejvyšší soud rozsudky nad oběma zrušil z podnětu ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO).

Nájemníci na slavné berlínské ulici Karl-Marx-Allee se bouří proti prodeji bytů novému vlastníkovi. Po několika týdnech se za ně postavilo město, které jim chce pomoci byty vykoupit. Rostoucí ceny se přitom týkají většiny Berlína, místní dokonce chytají referendum o zestátnění části bytů.