Obětování stalinisty Honeckera před třiceti lety už komunistický režim NDR nezachránilo

Pod tlakem masové vlny vystěhovalectví a sílících demonstrací byl 18. října 1989 donucen rezignovat někdejší vůdce Německé demokratické republiky Erich Honecker, který vládl NDR od roku 1971. Jeho nástupcem se stal další vysoce postavený politik komunistické Jednotné socialistické strany Německa (SED) Egon Krenz, tato okolnostmi vynucená personální obměna však komunistický režim v NDR nezachránila. Jednání o znovusjednocení země už Krenz přítomen nebyl, po pouhých dvou měsících ve funkci ho totiž nahradil Hans Modrow.

Nespokojenost občanů s režimem Jednotné socialistické strany Německa (SED) se začala naplno projevovat zejména rozsáhlým exodem na ambasády západního Německa.

Souběžně s tím začaly v létě pondělní modlitební pochody v Lipsku a sílící protestní shromáždění se postupně šířily i do jiných měst. Bodem zlomu se stal drsný postup policie proti pokojným demonstracím při výročí založení NDR 7. října v Berlíně, Lipsku, Drážďanech, Postupimi a dalších městech.

O dva dny později ale proti lipskému pochodu již režim nezasáhl a 16. října již provolávalo v Lipsku 120 tisíc Němců hesla „My jsme národ“ a „My tu zůstaneme“. K dalším statisícům demonstrantů v Berlíně, Drážďanech, Halle, Magdeburku i jinde se vlastní rezolucí připojili spisovatelé a umělci, kteří po vládě požadovali, aby konečně zahájila reformy.

Pod tímto tlakem si režim pokusil zachránit kůži kompromisem v podobě obětování svého symbolu – Ericha Honeckera. 

„Reprezentoval dlouhodobou kontinuitu režimu a od jeho dalšího setrvání ve funkci nešlo očekávat změny, které v té době byly potřeba. Jeho nejbližší spolupracovníci v politbyru SED proto došli k závěru, že ho musí sesadit a na jeho místo nastoupí Egon Krenz,“ uvedl ve vysílání ČT24 Václav Šmidrkal z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Na začátku listopadu se v Berlíně uskutečnila mohutná demonstrace za svobodné volby a občanské svobody a 9. listopadu došlo k otevření hranic se západním Německem, což se připomíná jako pád berlínské zdi. První svobodné volby se v NDR konaly v březnu 1990 a 3. října téhož roku došlo ke znovusjednocení Německa.

10 minut
Šmidrkal: Honecker byl přesvědčený komunista a ani po pádu režimu se na tom nic nezměnilo
Zdroj: ČT24

Honecker trestu unikl

Erich Honecker zůstal po celý život zapřisáhlým stalinistou. Nad spáchanými zločiny neprojevil žádnou lítost a po pádu berlínské zdi za ně byl souzen. Vzhledem k rakovině jater v pokročilém stádiu byl však proces z humanitárních důvodů v lednu 1993 zastaven.

„Zkušenost s tím, že německá justice nedokázala potrestat někoho, kdo byl zodpovědný za to, co se dělo v NDR, vedla k velkému rozčarování. Jak řekla jedna východoněmecká disidentka: 'Očekávali jsme spravedlnost, a dostali jsme právní stát'. A ten umožnil Erichu Honeckerovi se bránit a vyhnout se rozsudku,“ dodal Šmidrkal.

Honecker následně odletěl do Chile, kde o rok později, 29. května 1994, ve svých jedenaosmdesáti letech zemřel.

Jeho nástupce Krenz byl jako spoluviník střelby do uprchlíků, kteří utíkali z totalitního státu na Západ, v srpnu 1997 odsouzen na šest a půl roku do vězení. Trest nastoupil v lednu 2000 a brány káznice opustil o necelé tři roky později, kdy mu byl zbytek trestu odpuštěn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Národní archiv USA zveřejnil poslední utajované dokumenty o vraždě JFK

Americký Národní archiv v úterý zveřejnil poslední část dosud utajovaných dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Prezident USA Donald Trump v lednu podepsal exekutivní příkaz nařizující zveřejnění zbývajících spisů dosud podléhajících utajení, které souvisejí s atentáty na Kennedyho, jeho bratra senátora Roberta Kennedyho a bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga. Podle odborníků ale nově zveřejňované dokumenty zřejmě nebudou obsahovat žádná převratná odhalení, ani neukončí konspirační teorie.
před 12 hhodinami

Zelenskyj bude mluvit s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude ještě ve středu hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého očekává podrobnosti z jeho úterního telefonátu s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové není Moskva ochotná dělat ústupky. Jednání budou pokračovat v neděli v saúdskoarabské Džiddě, uvedla vláda USA. Rusko během noci opět útočilo na ukrajinskou infrastrukturu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Turecká policie zatkla starostu Istanbulu, který je oponentem prezidenta

Turecká policie zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua (CHP), který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (AKP). Imamoglu čelí obvinění z korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle ve městě zakázaly demonstrace. Imamoglu na středu plánoval v Istanbulu velkou demonstraci.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

EK a Slovensko mají rozdílná čísla o ztrátách z tranzitu ruského plynu

Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, sdělil komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Slovenské údaje nyní experti analyzují a eurokomisař uvedl, že bere velmi vážně, když „mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech“.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Mezi Austrálií a Čínou to vře kvůli anonymům z Hongkongu

Ve vztazích mezi Austrálií a Čínou znovu přituhuje. Canberra žádá Peking o vysvětlení původu dopisů, které dostali někteří obyvatelé Sydney a Adelaide z Hongkongu. Anonym v nich nabízí vysokou odměnu za informace o dvou prodemokratických aktivistech, kteří ve městech žijí. Čína se proti australskému postupu ostře ohradila.
před 17 hhodinami

„Putin se jí tak snadno nevzdá.“ Lidé v Záporoží nevěří brzkému vrácení okupované elektrárny

Americký prezident Donald Trump se před úterním telefonátem s Vladimirem Putinem zmínil, že s ruským vůdcem bude mluvit i o elektrárnách. Nabízely se rozhovory zejména o Záporožské jaderné elektrárně, kterou Rusové okupují. Od zničení Kachovské přehrady je mimo provoz, vyžaduje pečlivý dohled a zásobování elektřinou. Obyvatelé Záporoží, které leží asi padesát kilometrů od elektrárny, doufají, že ji Ukrajina získá zpět. Pochybují ale, že to bude brzy.
před 18 hhodinami

Putin v hovoru s Trumpem souhlasil s pozastavením úderů na energetiku

Americký prezident Donald Trump telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potvrdili závazek k mírovému řešení rusko-ukrajinské války. Putin souhlasil s pozastavením úderů na ukrajinskou energetiku na třicet dnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní.
18. 3. 2025Aktualizováno18. 3. 2025

Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrátila na Zemi

Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se vrátila na Zemi. Modul Crew Dragon od společnosti SpaceX s nimi úspěšně dosedl do vod Mexického zálivu.
18. 3. 2025Aktualizováno18. 3. 2025
Načítání...