Milan Kundera strana 2 z 3

V oknech chrámu v Brně-Lesné je nová křížová cesta. Spojuje motivy z posledních chvil Ježíše Krista s osudem intelektuálů, umělců a kněží v době komunistické totality. Hned první zastavení – „Ježíš udán a odsouzen“ – odkazuje k Milanu Kunderovi. Pozdější slavný literát údajně v roce 1950 jako vysokoškolský student udal člověka, který kvůli tomu skončil ve vězení. Kundera informaci popřel jako lživou. Další zastavení připomínají osudy básníků Ivana Blatného a Jana Zahradníčka nebo kněží perzekvovaných komunisty.

Nejúspěšnější knihou roku 2021 ve Francii se stal román Neznámá ze Seiny (L'Incconue de la Seine), jejímž autorem je Guillaume Musso. Nejprodávanější francouzský autor současnosti se netají obdivem k české kultuře, a hlavně k Milanu Kunderovi.

České titulky: Anna Kareninová. Takové oznámení mohou diváci zahlédnout u tří stovek filmů. Jméno Anny Kareninové se objevuje ale i v tirážích knih, v poslední době zejména v souvislosti s díly Milana Kundery, který si ji vybral jako první oficiální překladatelku svých francouzsky psaných románů. O spolupráci s význačným autorem pohovořila v Interview ČT24.

Česky ve čtvrtek vyšel český překlad románu Nevědění. Kniha z roku 1999 s originálním názvem L'ignorance je jedním z románů, které Milan Kundera napsal francouzsky a u nichž dlouho odmítal svolit k překladu do češtiny. Nyní vychází v překladu Anny Kareninové. Kundera se v knize vrací k české tematice a využívá i svých zkušeností z exilu.

Jedno z nejznámějších divadel v Paříži, Théâtre Montparnasse, zařadilo na program hru Jakub a jeho pán. Milan Kundera se před půl stoletím při psaní této melancholické komedie nechal inspirovat Denisem Diderotem a posunul jeho dílo ironickou variací do dalšího století. Jakub a jeho pán se s úspěchem hráli i v normalizačním Československu, přestože Kundera žil v té době už v emigraci. Jako autor byl totiž uváděn někdo jiný. Romantickou linkou je navíc hra propojena se současným francouzským prezidentem.

Před třemi lety vyhrál Radu Jude na festivalu ve Varech Křišťálový glóbus, na letošní ročník přijel jako čerstvý vítěz Berlinale. Zlatý medvěd ocenil jeho satirický snímek Smolný pich aneb Pitomý porno. Rumunský režisér a scenárista upozorňuje, že v příběhu o učitelce, jejíž domácí porno nahrávka se dostane na veřejnost, se dají postřehnout i odkazy na českou novou vlnu a také Milana Kunderu. Jaduovu novinku zařadila do programu od 2. září rovněž česká kina, ale jen pro diváky starší osmnácti let.

Brněnský Pařížan nebo pařížský Brňan Milan Kundera patří k nejvýznačnějším českým krajanům ve Francii. Češi žijící v této zemi se už více než sto let scházejí na rue Bonaparte 18, kde sídlí České centrum Paříž. Nově otevřenou knihovnu ve druhém patře této budovy zahajuje výstava právě Kunderových kreseb. Dílka začala vznikat v sedmdesátých letech jako nostalgická vzpomínka na domov a visela v bytě tehdy čerstvých emigrantů, manželů Kunderových.

Chirurg a dlouholetý primář ivančické nemocnice, dnes dvaadevadesátiletý Richard Kania, léčil nejen vrcholové sportovce, ale také disidenty, kněží a řádové sestry. Mezi jeho pacienty patřili například i Emil Zátopek nebo Milan Kundera. V polovině 60. let se dostal na kliniku v Americe, kde pracoval tři roky. Do normalizačního Československa se ale na rozdíl od bratra –⁠ také lékaře –⁠ vrátil a nelituje.

Veletrh Svět knihy se odsouvá. Největší knižní akce v Česku se měla původně konat na začátku června, organizátoři ji ale kvůli epidemické situaci posunuli na konec září. Ředitel veletrhu Radovan Auer sdělil, že neexistují informace o tom, jakými pravidly by se organizátoři měli v červnu při pořádání podobné akce řídit. V Česku se také v pondělí čtenářům otevřely knihovny.

Spisovatel Milan Kundera se už léta straní mediální pozornosti. A také prý neslaví narozeniny. Přesto v den jeho dvaadevadesátin, které připadají na prvního dubna, vychází trailer k dokumentu, který bilancuje jeho život. Se souhlasem Milana Kundery ho natočil Milan Šmídmajer, mimo jiné v koprodukci České televize. Premiéru odsunula pandemie koronaviru.

Ve věku devětaosmdesáti let zemřel francouzský scenárista a spisovatel Jean-Claude Carrière. S režisérem Milošem Formanem spolupracoval na filmu Goyovy přízraky, za scénář ke snímku Nesnesitelná lehkost bytí podle předlohy Milana Kundery byl nominován na Oscara.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Festival dokumentárních filmů Ji.hlava se letos, jako mnoho jiných kulturních akcí, koná on-line. Pořadatelé nicméně upozorňují, že i tak lze čtyřiadvacátý ročník považovat za plnohodnotný. Od 27. října do 8. listopadu nabídne více než 270 filmů, debaty s tvůrci, Inspirační fórum i program pro děti. Mimo jiné budou promítány první ukázky z dokumentu o Milanu Kunderovi nebo retrospektiva k osmdesátinám Karla Vachka. Virtuální návštěva festivalu je možná po akreditaci.

Měla to být literární událost roku. Jak by také ne, autorka ikonické ságy o Harrym Potterovi, Joanne Rowlingová, je stále jednou z nejpopulárnějších spisovatelek současnosti. Už sedm let se věnuje detektivní sérii, jejíž pátý díl, Troubled Blood, v září vyšel. Lidé na sociálních sítích vyzývali k bojkotu a pálení knih a australské knihkupectví dokonce stáhlo všechna autorčina díla z prodeje. Kauza znovu nastartovala debatu o tom, zdali lze literaturu vnímat nezávisle na charakteru spisovatele.

Literární Cenu Franze Kafky letos dostane Milan Kundera. Obdrží ji, stejně jako předešlí laureáti, za výjimečnou literární tvorbu. Spisovatel žijící ve Francii vzkázal, že se Kafkovou cenou cítí poctěn, zvláště proto, že je cenou „od kolegy spisovatele“, který mu byl nad jiné blízký.

Milan Kundera, jehož domovem je už několik desetiletí Francie a francouzsky také píše, dlouho nepovoloval, aby se jeho romány překládaly do rodného jazyka. Naposledy si tak tuzemští čtenáři mohli přečíst v roce 1993 Nesmrtelnost. Nyní se svolením slavného spisovatele vychází v češtině jeho poslední román. Slavnost bezvýznamnosti se do knihkupectví dostala 2. září.

Spisovatel Milan Kundera věnuje Moravské zemské knihovně v Brně sbírku různých vydání svých knih a také archiv článků a dalších dokumentů. Vše se bude převážet z pařížského bytu Milana a Věry Kunderových letos na podzim. Moravská zemská knihovna (MZK) plánuje, že zpřístupní knihy badatelům i dalším zájemcům o dílo jednadevadesátiletého brněnského rodáka a světoznámého romanopisce usazeného ve Francii.

Právě vydaná biografie Kundera – Český život a doba, kterou napsal spisovatel Jan Novák, již před svým vydáním výrazně polarizovala tuzemské kritiky a lze předpokládat, že podobně tomu bude i mezi čtenáři. Zkrátka, že se zrodila událost. Jedno je však již nyní jisté: Kundera se konečně dočkal pohledu, který nebyl v jeho režii. Pohledu, který je přitom profesionální, výtečně napsaný a vyargumentovaný.

Národní divadlo Brno zveřejnilo své plány na novou sezonu. Hned čtyři hry nabídne v české premiéře, největší událostí činoherní sezony ale zřejmě bude uvedení hry staré skoro šedesát let. Divadlu se podařilo přesvědčit Milana Kunderu, aby dal svolení k nastudování dramatu Majitelé klíčů. To se na českých jevištích objevilo naposledy v roce 1966.

Na konci šedesátých let napsal Milan Kundera Ptákovinu – hra byla kritikou tehdejšího komunistického režimu v Československu. Od prosince je novinkou na programu Klicperova divadla. Královéhradecká scéna je teprve druhým divadlem, které po revoluci získalo od autora povolení Ptákovinu uvést.

Na konci listopadu získal Milan Kundera zpět české občanství, které mu před čtyřiceti lety odebral komunistický režim. Autor románů Nesmrtelnost či Nesnesitelná lehkost bytí žije ve Francii a píše francouzsky, do vlasti se vrací jen inkognito. Podle spisovatelova dlouholetého přítele, dramatika a politika Milana Uhdeho ale Kundera nikdy nepřestal „být Čechem a Moravanem“ a o svou rodnou zem se vždycky zajímal. „Neplýtval ale nějakými vyznáními, protože o takových věcech člověk prostě nemluví,“ vysvětlil Uhde v rozhovoru pro Události, komentáře. Interview vedl Martin Řezníček.

Po čtyřiceti letech získal ve Francii žijící spisovatel Milan Kundera zpátky české občanství. Píše o tom deník Právo. Kundera o občanství přišel v 70. letech po své emigraci z komunistického Československa, když mu je režim odňal. Autor Žertu či Nesnesitelné lehkosti bytí má od roku 1981 občanství francouzské.

V den vyhlášení generální stávky žádající konec vlády jedné strany došlo před 30 lety ještě k jedné zásadní, byť méně nápadné události. Komunisty ovládané úřady zpřístupnily 27. listopadu 1989 v knihovnách dosud zákazané tituly. Skončilo tak rozdělování literatury na oficiální a samizdatovou. Čtenáři směli svobodně číst třeba Havla nebo Vaculíka.

Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery. Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Spisovatel rozhovory neposkytuje.