Milan Kundera strana 3 z 3

Na konci listopadu získal Milan Kundera zpět české občanství, které mu před čtyřiceti lety odebral komunistický režim. Autor románů Nesmrtelnost či Nesnesitelná lehkost bytí žije ve Francii a píše francouzsky, do vlasti se vrací jen inkognito. Podle spisovatelova dlouholetého přítele, dramatika a politika Milana Uhdeho ale Kundera nikdy nepřestal „být Čechem a Moravanem“ a o svou rodnou zem se vždycky zajímal. „Neplýtval ale nějakými vyznáními, protože o takových věcech člověk prostě nemluví,“ vysvětlil Uhde v rozhovoru pro Události, komentáře. Interview vedl Martin Řezníček.

Po čtyřiceti letech získal ve Francii žijící spisovatel Milan Kundera zpátky české občanství. Píše o tom deník Právo. Kundera o občanství přišel v 70. letech po své emigraci z komunistického Československa, když mu je režim odňal. Autor Žertu či Nesnesitelné lehkosti bytí má od roku 1981 občanství francouzské.

V den vyhlášení generální stávky žádající konec vlády jedné strany došlo před 30 lety ještě k jedné zásadní, byť méně nápadné události. Komunisty ovládané úřady zpřístupnily 27. listopadu 1989 v knihovnách dosud zákazané tituly. Skončilo tak rozdělování literatury na oficiální a samizdatovou. Čtenáři směli svobodně číst třeba Havla nebo Vaculíka.

Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery. Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Spisovatel rozhovory neposkytuje.

Básník a spisovatel Jan Skácel zemřel před třiceti lety, 7. listopadu 1989. Prostřednictvím metafor ve své poezii mísil lásku se smrtí, smutek s nadějí i bolest s touhou. Kromě básní psal i knížky pro děti, fejetony a překládal. Život strávil na Moravě, která se do jeho díla významně vepsala. V Brně budou lidé na básníka vzpomínat.

Česká republika bývala skutečně bijícím srdcem Evropy. Po listopadu 1989 mluvili lidé v Československu o cestě do Evropy jako o návratu domů, Česko jako země Franze Kafky, Václava Havla nebo Milana Kundery ale udělalo obrovský krok zpět. V Událostech, komentářích tento názor vyjádřil francouzský filozof Bernard-Henri Lévy, který hovořil mimo jiné o populismu a spolupráci evropských extremistických politiků s hnutím SPD. Rozhovor s ním vedl Martin Řezníček.

Milan Kundera se 1. dubna dožívá devadesáti let. Jde o jednoho z nejmlčenlivějších žijících tvůrců světového dosahu. Kundera k tomu má své důvody – nejspíš velmi osobní, ale i naprosto nadosobní.

Je lepší se vyvarovat čísel, která posílají „na hanbu stárnutí“, zmiňuje jedna z postav La Fête de l'insignifiance, zatím posledního románu Milana Kundery. Spisovatel sám prý své narozeniny neslaví a rozhovory neposkytuje, výjimku neudělal ani 1. dubna, kdy se dožívá devadesáti let. „Narodil se v Československu, od roku 1975 žije ve Francii“ – shrnuje devět dekád Kunderova života jeho oficiální biografie stručnými slovy. Skrývá se toho za nimi ale dost.

Tři desítky osobností vyzvaly v manifestu zveřejněném několika evropskými deníky k záchraně Evropy a varovaly před narůstajícím vlivem populismu. Historici a spisovatelé z dvacítky zemí, včetně francouzského spisovatele českého původu Milana Kundery a jeho indicko-britského kolegy Salmana Rushdieho, se ve výzvě zmínili i o obavách z brexitu a z výsledku květnových voleb do Evropského parlamentu.

Vyprávění o lásce, lehkosti a tíze bytí v podání Jiřího Bartošky nabízí nová audioverze slavného románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Nezkrácená četba v režii Aleše Vrzáka trvá 10 hodin a 46 minut. V rozhovoru pro ČT24 Bartoška připustil, že chtěl nahrávání obtížného textu ukončit, ale podpora od Kundery ho přiměla pokračovat.

Dosud nevystavené snímky Václava Havla nebo Milana Kundery jsou nově k vidění v pražském Domě fotografie. V roce 1967 je pořídila německo-francouzská fotografka Gisele Freundová, pak se na ně však na dlouho zapomnělo. Zachycují přitom autory během zlomových dní proslulého IV. sjezdu československých spisovatelů.