Mike Pompeo strana 5 z 5

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý drtivou většinou podpořila návrh zákona, který požaduje, aby vláda prezidenta Donalda Trumpa důrazněji reagovala na tvrdé zásahy Číny proti etnickým Ujgurům a dalším muslimským menšinám. Čínské ministerstvo zahraničí vzápětí krok odsoudilo jako zákeřný útok na Peking a varovalo, že přijme odvetná opatření s cílem hájit své zájmy. Čína si také kvůli návrhu předvolala představitele amerického velvyslanectví v Pekingu.

Uniklé dokumenty čínské komunistické strany ukazují, že Čína zřídila především pro Ujgury, muslimskou menšinu žijící na severozápadě země, tábory určené k ideologické indoktrinaci a převýchově. Tvrdí to Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ), se kterým na vyšetřování spolupracovaly britská BBC a deník The Guardian. Peking, který je kvůli podezřením z provozování táborů kritizován, tvrdí, že zařízení jsou určena k dobrovolným pracovním školením.

Židovské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu už podle Spojených států neporušují mezinárodní právo. Změnu pohledu Washingtonu oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo s tím, že postavení Západního břehu Jordánu musí společně vyjednat Izraelci a Palestinci. Podle agentury Reuters Američané svým oznámením prakticky podpořili výstavbu dalších osad na okupovaném území.

Nepokoje v Bolívii, které vypukly v říjnu kvůli výsledkům prezidentských voleb, si vyžádaly již deset mrtvých. S odvoláním na místní prokuraturu o tom informovala agentura AP. Bývalý prezident Evo Morales, jenž podal o víkendu demisi a odletěl do Mexika, ve čtvrtek kritizoval Spojené státy, které uznaly prozatímní hlavou státu senátorku Jeanine Áňezovou. Stav v Bolívii označil Morales za „vojenskou diktaturu“.

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu Berlínské zdi, řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, který se účastní oslav třicátého výročí pádu Berlínské zdi.

Írán uvedl, že inspektorka Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nebyla minulý týden vpuštěna do jaderného zařízení v Natanzu, jelikož se u ní našly stopy trhaviny. MAAE v oficiálním prohlášení tvrzení rozporovala, zatímco americká zástupkyně v agentuře Jackie Wolcottová počínání Íránu označila za šokující provokaci. Znepokojení vyjádřila také Evropská unie. MAAE dohlíží na íránské jaderné provozy. Inspektorka nebyla vpuštěna do zařízení 28. října.

Spojené státy podnikly předem plánovaný nálet na severu Sýrie na skrýš s municí a vojenskou technikou, kterou po sobě zanechali američtí vojáci, kteří se na pokyn Bílého domu ze severovýchodní Sýrie stahují. S odvoláním na sdělení Spojenými státy vedené koalice proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) o tom informovala agentura Reuters. Turecká armáda mezitím po těžkých bojích získala kontrolu nad půlkou Rás al-Ajnu. Islámský stát na sociálních sítích ohlásil, že jeho členům se podařilo osvobodit z jednoho tábora v Sýrii ženy střežené kurdskými oddíly.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře odmítl výzvu Spojených států k okamžitému zastavení operace proti Kurdům v severní Sýrii. Příměří označil za nemožné, boje prý plní svůj účel. Během turecké ofenzivy, která trvá už týden, zemřely desítky civilistů a na 160 tisíc lidí muselo opustit domovy, uvádí OSN. Podle tureckého ministerstva obrany bylo zabito či zajato na 640 „teroristů“ z řad kurdských milic.

Tři demokratičtí šéfové výborů americké Sněmovny reprezentantů předvolali Rudyho Giulianiho, který pracuje jako osobní právník Donalda Trumpa. Má jim předat dokumenty týkající se telefonátu amerického prezidenta s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovor zavdal podezření, že Trump tlačil na zahraničního prezidenta, aby zařídil vyšetřování jeho politického rivala Joea Bidena, a jeho tým se to pokoušel utajit.

Severní Korea je ochotna koncem září obnovit rozhovory se Spojenými státy o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. S odvoláním na předního severokorejského diplomata o tom v pondělí informovala státní agentura KCNA. Jednání se ocitla ve slepé uličce od neúspěšného summitu prezidenta USA Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una letos v únoru.

Americké ministerstvo financí umístilo na černou listinu íránský tanker Adrian Darya 1, který je předmětem diplomatické roztržky mezi Washingtonem a Teheránem. Uvalilo rovněž sankce na kapitána tohoto plavidla. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo následně uvedl, že USA mají spolehlivou informaci, že tanker nyní míří do Sýrie.

Americký prezident Donald Trump se podle všeho stále nemůže smířit s tím, že s ním Kodaň nechce jednat o koupi Grónska. Poté, co zrušil plánovanou cestu do Dánska, se šéf Bílého domu na Twitteru opřel do severské země kvůli tomu, že málo přispívá do rozpočtu NATO, i když je „bohatá“. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se naopak snažil dánskou diplomacii uklidnit. Zdůraznil, že Washington považuje Kodaň za spojence a vyslovil se pro širší spolupráci obou zemí. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová mezitím oznámila, že vynechá setkání s americkým viceprezidentem Mikem Pencem.

Spojené státy varovaly Řecko před poskytnutím jakékoliv pomoci íránskému tankeru, který v noci na pondělí odplul od Gibraltaru, kde byl šest týdnů zadržován. S odvoláním na nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo řekl, že rozhodnutí gibraltarských úřadů propustit plavidlo navzdory soudnímu příkazu z USA považuje za politováníhodné.

Íránský tanker Grace 1, o jehož propuštění ve čtvrtek rozhodl gibraltarský soud, může odplout už během pátku, jakmile bude k cestě připraven. Stanici BBC to potvrdil šéf gibraltarské vlády Fabian Picardo. Teherán uvedl, že loď před odplutím změní jméno i vlajku. Žádnou záruku, že nepopluje do Sýrie, prý ale Teherán podle íránského ministerstva zahraničí nedal.

Spojené státy rozhodnutím postihnout sankcemi íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího trvale uzavřely cestu diplomacie, prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví. Bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton naopak tvrdí, že Írán má stále možnost jednat s USA o svém jaderném programu. Šéf Bílého domu Donald Trump znovu pohrozil Íránu zdrcujícím útokem v případě útoku na cokoli amerického. Teherán podle něj financuje teror.

Americký prezident Donald Trump vydal exekutivní příkaz k uvalení nových, údajně tvrdých sankcí na Írán. Reagoval tak mimo jiné na sestřelení amerického dronu nad Hormuzským průlivem. Terčem restrikcí je i úřad duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího. Teherán v reakci obvinil USA, že „žízní po válce“. Dialog s Washingtonem pod hrozbou sankcí odmítá. Napjatou situaci řešila i Rada bezpečnosti OSN, jež odsoudila útoky na tankery v Ománském zálivu a současně vyzvala ke zdrženlivosti. USA viní z incidentu Írán, který to odmítá.

Americký prezident Donald Trump se příští týden na okraj summitu velkých ekonomik G20 v Japonsku sejde s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oznámil to v úterý na Twitteru s tím, že s čínským prezidentem hovořil telefonicky. Agentura Reuters poznamenala, že příprava nadcházející prezidentské schůzky opět spouští obchodní rozhovory mezi Pekingem a Washingtonem.

Saúdská Arábie se připojila k USA a Velké Británii v obvinění Íránu ze čtvrtečního útoku na dva tankery v Ománském zálivu. Korunní princ Muhammad bin Salmán v rozhovoru s listem Aš-Šark al-Avsat vyzval světové společenství, aby rozhodujícím způsobem zasáhlo. Írán vinu na útocích popřel. Obě plavidla jsou nyní ve Spojených arabských emirátech, kde bude po prohlídce a posouzení škod přečerpán náklad.

Spojené státy zveřejnily záběry, které podle nich dokazují íránskou vinu na útoku na dvojici tankerů v Ománském zálivu. Teherán své zapojení do čtvrtečních explozí na lodích odmítl a označil americké tvrzení za součást protiíránské kampaně. Americká armáda předtím oznámila, že bude bránit zájmy USA včetně svobodné plavby, a vyslala do oblasti torpédoborec, informovala agentura Reuters. O zapojení do nového konfliktu v blízkovýchodním regionu však podle armádního prohlášení Spojené státy nestojí.

Dva ropné tankery plující v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou plavidel ale byly včas evakuovány. Podrobnosti incidentu, ke kterému došlo v Ománském zálivu, se stále vyšetřují, ministr zahraničí USA Mike Pompeo už ovšem z útoku obvinil Írán. Ceny ropy na světových trzích v reakci na událost vzrostly.

Spojené státy jsou připraveny zahájit „bez předběžných podmínek“ jednání s Íránem o jeho jaderném programu, potřebují ale vidět, že se tato země chová jako „normální stát“. Ve Švýcarsku to řekl americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Írán v reakci nabídku odmítl jako „slovní hru“ a USA vyzval, aby místo toho změnily své chování.

Írán nesmí získat jaderné zbraně, shodují se Německo a Spojené státy. Obě země se ale nadále rozcházejí v pohledu na to, jak toho dosáhnout. Po jednání se svým americkým protějškem Mikem Pompeem v Berlíně to řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Rozdílné názory mezi Berlínem a Washingtonem panují také v dalších otázkách. Pompeo, který se setkal i s kancléřkou Angelou Merkelovou, je v Německu na své první oficiální návštěvě, i když ve funkci šéfa americké diplomacie je už více než rok.

Írán oficiálně přestal dodržovat některé závazky vyplývající z jaderné dohody se světovými mocnostmi. Islámská republika od této chvíle tedy může produkovat neomezené množství obohaceného uranu a těžké vody, píše agentura Reuters s odkazem na činitele z íránské instituce pro atomovou energii. Země chce, aby Evropa, Rusko a Čína do dvou měsíců zajistily, aby Írán mohl vyvážet ropu navzdory americkým sankcím, jinak dohoda skončí. Teherán i Washington zároveň tvrdí, že si nepřejí válku.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek Mike Pompeo se na jednání v Soči dohodli, že podniknou kroky k normalizaci vzájemných vztahů. Zdůraznili také potřebu obnovení dvoustranných komunikačních kanálů. Šéf americké diplomacie ale Moskvu varoval, že Washington nebude tolerovat žádné další ruské vměšování do prezidentských voleb v roce 2020. Ruský prezident Vladimir Putin později na setkání s oběma ministry vyjádřil naději, že jeho partner Donald Trump o normalizaci styků stojí.