Markus Söder strana 3 z 4

Poslanecká frakce německé vládní CDU/CSU požaduje rychlé vyřešení sporu o to, kdo konzervativní unii povede do zářijových parlamentních voleb. Pokud se mezi sebou nedohodnou oba uchazeči, kterými jsou premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet, chce část poslanců podle informací magazínu Der Spiegel již příští týden v úterý o kandidatuře hlasovat. Pokud poslanci hlasování skutečně vyvolají, bude to při výběru volebního lídra unie poprvé po více než 40 letech.

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové podpořila kandidaturu svého předsedy Armina Lascheta na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Výsledek schůzky vedení CDU ohlásil hesenský premiér Volker Bouffier. Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) ale v návaznosti na to podpořila svého šéfa a bavorského premiéra Markuse Södera, který má rovněž kancléřské ambice. Nyní se oba předsedové musí dohnodnout.

Bavorský premiér a zároveň šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder chce vést německou vládní konzervativní unii CDU/CSU do voleb jako kandidát na kancléře. Prohlásil to po zasedání poslanecké frakce CDU/CSU. O post volebního lídra se uchází i premiér Severního Porýní-Vestfálska a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, který o svém zájmu mluvil už v minulosti. Oba zdůraznili, že dohody chtějí dosáhnout co nejdříve.

Slovensko vyčkává s použitím ruské vakcíny Sputnik V, Bavorsko se předběžně dohodlo s Moskvou na její výrobě. Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová podporuje návrh krátkého a důrazného lockdownu v celé zemi, Maďarsko přes nesouhlas odborníků naopak začalo s uvolňováním restrikcí a Polsko je o týden prodloužilo.

Dva týdny po neúspěchu v zemských volbách propukl naplno spor mezi vedením německé vládní strany CDU. Její bývalá šéfka a dosluhující kancléřka Angela Merkelová vyčetla současnému předsedovi Arminu Laschetovi špatné zvládání koronavirové krize. Laschet, který chce Merkelovou na podzim v kancléřské funkci nahradit, jí tvrdou kritiku oplácí.

Výsledek nedělních zemských voleb v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci svědčí o podlomené důvěře v politiku. Prohlásila to spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, jejíž strana je jedním z vítězů. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, jehož strana sice skončila druhá, ale kvůli propadům je považována za poraženého, označil výsledek za zklamání. Bavorský premiér Markus Söder, kterého analytici označují za možného kancléřského kandidáta konzervativní koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU), hovoří o budíčku pro CDU/CSU.

Slovensko dovezlo první zásilku ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19, celkově objednalo dva miliony dávek, oznámil premiér Igor Matovič. Rakouská vláda se s hejtmany domluvila na uvolňování restrikcí. Institut YouGov zveřejnil průzkum, podle kterého většina Němců je proti stávajícím vládním opatřením v zemi. Ve Finsku tamní vláda vyhlásila nouzový stav. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal spoluobčany, aby „vydrželi“ ještě „čtyři až šest týdnů“, než se v zemi uvolní omezení.

Bavorsko se Saskem chtějí České republice poskytnout vedle očkování proti covidu-19 také rychlotesty, sdělil bavorský premiér Markus Söder. Zopakoval rovněž, že Německo nabízí Česku lůžka pro infikované. Pomoc přislíbil i Söderův saský kolega Michael Kretschmer. „Přejeme si také, aby od spolkové vlády a Evropy přišla další podpora ve zvýšených dodávkách vakcíny,“ poznamenal. Návrhy pomoci přicházejí i z Rakouska a Slovinska.

Rumunsko slíbilo vyslat na pomoc těžce zasaženému Slovensku patnáct zdravotníků. V dalších německých spolkových zemích se do tříd vrátily vybrané ročníky základních škol poté, co tak už před týdnem učinily Sasko a Dolní Sasko. V Austrálii, která se pandemii zvládla bránit nepoměrně lépe než evropské země, teprve v pondělí začíná očkování proti covidu-19. Britský premiér Boris Johnson zveřejnil plán postupného uvolňování vládních opatření.

Třídenní plošnou karanténu pro město Auckland vyhlásila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová poté, co se v něm potvrdily tři nové případy nákazy koronavirem. Lidé mohou pouze do práce a na nutné nákupy. Německo v neděli téměř uzavřelo své hranice s Českem a Rakouskem, za což čelí kritice Evropské komise. Bavorský premiér zopakoval nabídku přijmout pacienty z přetížených nemocnic v Česku. Srbsko darovalo pět tisíc vakcín proti covidu-19 Severní Makedonii.

Německo s účinností od neděle považuje Českou republiku za oblast s vysokým výskytem mutací koronaviru. Od neděle se zároveň obnoví na pomezí s Českem stálé hraniční kontroly a ještě více se zpřísní podmínky pro cesty do Německa. Do Saska tak mohou dojíždět jen pendleři pracující ve zdravotnictví, pečovatelství a v zemědělství, a to za podmínky každodenního testování. Bavorsko prozatím dojíždění českým pendlerům nezakazuje. České dráhy přestanou od neděle jezdit do Německa.

Německo označilo Českou republiku za oblast s mutacemi koronaviru, uvedla to agentura ČTK s odkazem na diplomatické zdroje. Bavorsko zpřísňuje pohyb na hranicích s Českem, pendleři mohou dojet jen do zaměstnání a po skončení pracovní doby se musí vrátit zpět do Česka. V Řecku se zpřísnila karanténa pro Athény, kde otevřou jen obchody se základním zbožím. Podle médií chystá izraelská vláda jednodušší přístup do restaurací či na kulturní akce pro očkované lidi.

Po šesti týdnech plošné uzávěry se v Rakousku otevřely obchody, kadeřnictví či kosmetické salony. Ve Vídni a v Dolních Rakousech se vrátili do lavic někteří žáci, školáci v dalších spolkových zemích budou své vrstevníky následovat za týden. S brzkým návratem do škol mohou počítat také někteří školáci v Německu. Zda se tak stane už 15. února, zatím není jisté.

Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Německo překonaly za dobu kancléřství Angely Merkelové řadu překážek, na což je možné být hrdý. Na sjezdu CDU to řekla sama kancléřka, pro kterou je sjezd poslední v roli předsedkyně spolkové vlády. V zářijových volbách již funkci obhajovat nebude. Německá CDU v pátek zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod on-line setkání i dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Bavorský premiér Markus Söder řekl, že chce opět zavést povinné testování na koronavirus jednou týdně pro pendlery ze zahraničí. Oživit tak podle agentury DPA hodlá model, který platil už v části října a v listopadu. Sasko bude požadovat po pendlerech také jeden test týdně. V zemi navíc zavřou ještě neotevřená lyžařská střediska.

Italská vláda chce, aby lyžařská střediska v Alpách zůstala kvůli koronaviru přes Vánoce a Nový rok zavřená, a plánuje přesvědčit i další alpské země, aby alespoň do ledna na své sjezdovky lyžaře také nepouštěly. Italský premiér o tom v úterý jednal s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Francie oznámila, že lyžování přes Vánoce nejspíš také neumožní, Rakousko chce v případě uzavření středisek získat finanční kompenzace pro jejich provozovatele.

Model pro uvolňování nebo zpřísňování opatření v Česku bude mít pět úrovní rizika a hodnotit se bude situace v jednotlivých krajích. Podle záznamu to řekl na středečním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví poslancům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). V úterý přibylo v Česku 12 088 nakažených, méně než před týdnem.

Útočníkem z Vídně, kterého policie zastřelila, je dvacetiletý muž s kořeny v Severní Makedonii, oznámil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP). Podle něj byl muž dříve odsouzen kvůli tomu, že chtěl odjet do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ta se také v úterý k útoku přihlásila. Předběžně bylo zadrženo 14 osob. Podle Nehammera nyní nic neukazuje na to, že by se na útoku kromě střelce podílel někdo jiný. Vedle útočníka zemřeli čtyři další lidé a 22 osob bylo zraněno.

Belgie zprovoznila letecký most do sousedního Německa pro pacienty s covidem-19. Učinila tak v reakci na překotný nárůst počtu hospitalizovaných po nákaze koronavirem a kvůli hrozícímu vyčerpání nemocničních kapacit. Epidemie se však rychle šíří i v Německu. Experti varují, že pokud se trend nepodaří změnit, může být kolem Vánoc až 400 tisíc nově nakažených denně. Nová opatření začala platit v Rakousku. Země uzavřela restaurace, bary nebo muzea, mimo provoz jsou i lyžařská střediska.

Čím dál více evropských zemí se kvůli rostoucím počtům lidí nakažených koronavirem vydává cestou restrikcí, opatření v pondělí podstatně zpřísnilo například Německo, Belgie nebo švýcarský kanton Ženeva. Řecko se rozhodlo uzavřít do karantény sever země a na některých letištích pozastavilo lety. Vyhlášení nových restrikcích se čeká i u dalších zemí, včetně Itálie, která byla nejvíce postiženou evropskou oblastí na jaře.

V sobotu by měla začít výstavba lůžkových kapacit v areálu pražského výstaviště Letňany. Lůžek bude 500, výstavbu zajistí armáda, sdělil ve čtvrtek vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Zařízení pro lůžkovou péči v Letňanech je armáda schopná vybudovat do 10 dnů.

Ve Francii začne v sobotu platit zdravotnický nouzový stav. Lidé v Paříži a dalších velkých městech nebudou smět v noci vycházet. V Nizozemsku zavřou večer bary a restaurace, omezen bude i prodej alkoholu a provoz obchodů či kontakty mezi lidmi. Premiér Mark Rutte mluví v této souvislosti o „částečném lockdownu“. Opatření proti šíření koronaviru zpřísňuje v posledních dnech i Polsko, kromě nošení roušek venku zavádí třeba také omezení pro počty lidí na svatbách. Další omezení přijaly i Rumunsko či Portugalsko, Německo se k nim chystá.

Nová zpřísněná karanténní opatření po návratu z rizikové oblasti, mezi něž patří i Česko, nezačnou v Německu platit od 1. října, jak bylo dosud očekáváno, ale zřejmě až od 15. října. Uvedl to mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter. K tomuto datu se totiž Německo chystá zprovoznit systém digitálního hlášení návratu z cest. Nadále tak platí výjimky pro řidiče kamionů či pendlery, které spolková vláda a také vlády jednotlivých německých spolkových zemí chtějí zachovat.

Uprostřed velkého energeticko-politického sporu Berlína a Washingtonu uvázlo jedno malé město na severu Německa. Skupina amerických senátorů hrozí sankcemi městu Sassnitz kvůli stavěnému plynovodu Nord Stream 2. Ten má pod mořem obejít území Polska a Pobaltí a otevřít novou cestu ruského plynu do Německa.