Kyriakos Mitsotakis strana 2 z 3

Řecký premiér a vítěz nedělních parlamentních voleb Kyriakos Mitsotakis v pondělí prezidentce Katerině Sakellaropulosové formálně vrátil mandát na jednání o koaliční vládě. Mitsotakisova strana Nová demokracie (ND) zvítězila s velkým náskokem, ale v parlamentu nemá většinu. Ani ostatní strany bez její účasti nemohou sestavit vládní koalici. Mitsotakis uvedl, že by se další parlamentní volby mohly konat 25. června, napsala agentura AFP.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis svou stranu Nová demokracie (ND) prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a uvedl, že má silný mandát k sestavení nové vlády, informuje agentura Reuters. Podle dosud neúplných výsledků konzervativní ND získala náskok 20 procentních bodů před levicovou opoziční stranou SYRIZA expremiéra Alexise Tsiprase, avšak zřejmě nebude mít dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Takovou šanci by ovšem s ohledem na řeckou volební matematiku mohl mít Mitsotakis po dalších volbách, které řecká média označují za druhé kolo.

V Řecku finišuje kampaň před nedělními parlamentními volbami. Mandát obhajuje současný premiér Kyriakos Mitsotakis a jeho Nová demokracie, která v průzkumech vede nad opoziční Syrizou. Země má ale nový volební systém, a tak je možné, že se v červenci uskuteční druhé kolo. Rozhodující může být postoj nejmladších voličů. Generace do třiceti let totiž podle průzkumů zažívá největší deziluzi. Bez práce je až čtvrtina mladých Řeků a statisíce jich raději zemi v posledních letech opustily.

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Život v Řecku ochromily protesty řady odborových svazů, které se připojily k týdenní stávce zaměstnanců železnic, jež vypukla po srážce vlaků s 57 oběťmi z 28. února. Lidé vyšli do ulic v řadě měst, včetně Atén či Soluně, podle agentury AFP po celé zemi demonstruje na čtyřicet tisíc lidí. K manifestacím za bezpečnou dopravu se přidaly i demonstrace za rovné příležitosti žen v den jejich mezinárodního svátku. V Aténách policie použila slzný plyn proti radikálům, kteří po demonstraci házeli kameny a Molotovovy koktejly.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis požádal o odpuštění rodiny obětí vlakového neštěstí, ke kterému došlo v úterý u města Larisa a při kterém zemřely desítky lidí. Premiér v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích uznal, že podíl na nehodě nese stát. Svou vinu před soudem v neděli uznal přednosta stanice, v jejíž blízkosti se vlaky srazily, a byl vzat do vazby. V Aténách v neděli demonstrovalo několik tisíc lidí před budovou parlamentu, vyjadřovali nespokojenost se stavem řecké železnice. Část z demonstrujících se násilně střetla s policií.

Při čelní srážce dvou vlaků v Řecku zahynulo nejméně 38 lidí, dalších více než sedm desítek cestujících skončilo v nemocnici. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi či zraněnými byli čeští občané. Jde o nejtragičtější železniční nehodu v Řecku za několik desetiletí, vláda vyhlásila tři dny státního smutku. Místo neštěstí navštívila prezidentka Katerina Sakellaropulosová i premiér Kyriakos Mitsotakis, který uvedl, že nehodu způsobila „tragická lidská chyba“. Přednosta stanice v Larise se už k chybě přiznal. Po nehodě rezignoval řecký ministr dopravy Kostas Karamanlis.

Skandál s odposlechy předsedy opozičních socialistů Nikose Andrulakise a dvou novinářů tajnou službou otřásá pozicí řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise. Šéf zpravodajců již přišel o funkci a ustavená vyšetřovací komise má zjistit pozadí celé akce. Informoval o tom zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil změny v kabinetu, k nimž přistoupil poté, co vláda čelila silné kritice za nezvládnutý boj s rozsáhlými požáry. Jeho vystoupení, v němž informoval o vytvoření resortu civilní ochrany, ale dostalo trhliny poté, co nově jmenovaný šéf ministerstva Evangelos Apostolakis funkci odmítl.

Rozsáhlé požáry v Řecku za posledních devět dní zcela zničily na tři stovky budov a 85 tisíc hektarů porostu, zveřejnil v novém odhadu list Kathimerini. Na poloostrově Peloponés a na ostrově Euboia plameny nadále krotí stovky hasičů, situaci na ostrově ale zlepšily noční deště a bouřky. Premiér Kyriakos Mitsotakis požáry označil za nejhorší ekologickou katastrofu za poslední dekády a slíbil finanční pomoc zasaženým oblastem.

Kvůli přetrvávajícím požárům v Řecku vyšli lidé do ulic. Vládě vyčítali nezvládnutí situace a nedostatečnou pomoc. A přestože se do hašení zapojilo přes dvacet států včetně Česka, oheň se stále nedaří dostat pod kontrolu. Plameny spálily za posledních deset dnů přes padesát tisíc hektarů porostu, celkově už však přes sedmdesát a tisíce obyvatel kvůli nim musely opustit své domovy. Řecký premiér se za situaci omluvil a slíbil finanční pomoc.

V souvislosti s lesními požáry, které zasáhly okolí Atén, zemřeli dva lidé. Informovala o tom agentura AFP. Tisíce dalších musely prchnout do bezpečí poté, co se opět rozhořel les asi dvacet kilometrů severně od města. Plameny, které měli hasiči ve čtvrtek ráno pod kontrolou, rozfoukal silný západní vítr a k jejich síle přispěly i teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Česko vyšle na pomoc konvoj 15 vozidel a 36 hasičů, jeden vrtulník už hasí v sousední Albánii. Dva mrtvé hlásí Itálie. Také turecké úřady evakuovaly dalších šest vesnic poblíž města Milas v turisticky oblíbené provincii Mugla na jihozápadě země. Obavy vzbudil lesní požár nedaleko uhelné elektrárny.

Řecká ekonomika se kvůli pandemii znovu neuzavře, pokud by důvodem byla jen ochrana nenaočkované menšiny obyvatel, varoval tamní premiér Kyriakos Mitsotakis. V zemi, která je závislá na příjmech z turistického ruchu, dostalo vakcínu jen 35 procent populace. Vláda vsadila na přednostní očkování v místech, kam dovolenkáři míří.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

Premiéři Itálie, Španělska, Řecka a Malty žádají, aby součástí nové migrační a azylové politiky Evropské unie bylo i přerozdělování uprchlíků do všech členských zemí. O dokumentu, který zaslali Evropské komisi Giuseppe Conte, Pedro Sánchez, Kyriakos Mitsotakis a Robert Abela, ve středu informovala španělská média. Podle nich návrh Evropské komise, který byl zveřejněn v září, nenalezl rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Přesídlení není součástí návrhu komise, část členských zemí včetně Česka ho totiž odmítá.

Už 39mrtvých a skoro 900 zraněných evidují v Turecku a Řecku v důsledku pátečního zemětřesení, které tvrdě zasáhlo turecké pobřežní velkoměsto Izmir a jeho okolí a také řecký ostrov Samos. Ještě po 18 hodinách od zemětřesení se v sobotu záchranářům podařilo z trosek osmipatrového domu v Turecku vyprostit živou ženu a tři její děti. Všichni byli odvezeni do nemocnice, po čtvrtém dítěti záchranáři stále pátrají.

Zničený tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos patří minulosti, nahradí jej nové zařízení pro migranty, na jehož provozu by se měla více podílet Evropská unie. Řekl to řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, který o situaci na Lesbu jednal s šéfem Evropské rady Charlesem Michelem. Situace na ostrově je ale dál napjatá, mnoho místních žádá, aby vláda migranty převezla do pevninského Řecka. Ministři naopak trvají na tom, že migranti musejí na ostrově zůstat. Policie zatkla šest mužů, které v souvislosti s požáry v Morii podezřívá ze žhářství. S plameny se nyní potýká také uprchlický tábor na ostrově Samos.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.

Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog, přesto se ale jihoevropské země budou dál pokoušet takový dialog navázat. Během summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém závěrečném prohlášení státy Ankaru varovaly, že EU bude uvažovat o sankcích, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo navštívil Rakousko, kde mimo jiné jedná s řeckým ministrem zahraničí o vyhrocené situaci v Egejském moři. Řecko si stěžuje na turecké operace v takzvaném kontinentálním šelfu, protože podle něj ohrožují bezpečnost v regionu. Společně s dalšími státy vyzvalo Řecko OSN, aby tato organizace nerespektovala dohodu o územích možné těžby, kterou Turecko s Libyí podepsalo minulý rok.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis slavnostně zahájil stavební práce na dlouho odkládaném projektu přímořského letoviska na místě bývalého aténského letiště. Má zde vzniknout jeden z největších turistických resortů v Evropě, rozlohou třikrát větší než Monako, uvedla agentura Reuters.

Migrační dohoda Evropské unie s Tureckem uzavřená v roce 2016 je stále platná, obě strany se však musí shodnout ohledně uskutečňování jejího obsahu v praxi. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis předtím vyzval Erdogana, aby přestal šířit falešné zprávy a přijal zpět uprchlíky z řecké hranice.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nařídil pobřežní stráži bránit migrantům v přeplouvání Egejského moře. Tamní úřady o tom informovaly na sociálních sítích s tím, že přeplouvání moře je příliš nebezpečné. Desítky tisíc migrantů se od minulého týdne snaží dostat do Evropské unie přes pozemní turecko-řeckou hranici. Na té se v sobotu opět zvýšilo napětí, když řecká policie proti migrantům nasadila i slzný plyn.

Nová řecká vláda Kyriakose Mitsotakise dostala důvěru parlamentu. Hlasování předcházela ostrá debata v zákonodárném sboru, při které expremiér a šéf levicové strany Syriza Alexis Tsipras hájil hospodářskou politiku svého kabinetu a konzervativní Mitsotakisovu Novou demokracii, která má v parlamentu většinu, obvinil z populismu. Tsipras je přesvědčen, že konzervativci straní elitám a varuje před privatizací státních podniků, informoval deník Kathimerini.