Knihovna strana 2 z 3

Veřejné knihovny rozšiřují nabídku titulů o knihy v ukrajinštině i díla ukrajinských autorů. České televizi to sdělily knihovny v Praze, Brně a Ostravě. Poptávka je zejména po dětských knížkách, zvýšený zájem je ale také o beletrii pro dospělé. Knihy ukrajinských spisovatelů se brzy dostanou také na české knižní pulty. Vydání nových titulů v ukrajinštině i v překladu ohlásilo například nakladatelství Větrné mlýny.

Unikátní kodex ze třináctého století se dočkal obnovy. Rukopis na pergamenu, který je součástí rozsáhlé knižní sbírky zámku Kynžvart na Chebsku, byl v havarijním stavu a nebylo možné jej ani digitalizovat. Obnovit se ho podařilo díky soukromým dárcům. Kodex bude vystaven v knihovně kancléře Metternicha pouze při vybraných příležitostech, řekl kastelán Ondřej Cink.

Čtenáři mohou navštívit první zcela samoobslužnou pobočku Městské knihovny v Praze. Pobočka s názvem Kiosek se nachází v obchodním domě Centrum Černý Most. Otevření pobočky je součástí projektu, jehož cílem je mimo jiné rozšířit dobu, po kterou jsou veřejnosti služby knihovny přístupné.

Severočeská vědecká knihovna otevřela nový depozitář v Ústí nad Labem. Publikace se tam přestěhovaly ze tří skladů, nově tak jsou dostupné na počkání. Čtenáři si v moderním depozitáři mohou vyzvednout publikace, studovat a užít si výhledu na město. Stavba, jejíž součástí je střešní parkoviště, stála přes 150 milionů korun.

Většina obžalovaných z machinací s evropskými dotacemi na severozápadě Čech vinu odmítá. Před soudem stojí 27 lidí včetně bývalých hejtmanů, starostů nebo vysoce postavených úředníků. Jedná se o největší soudní proces svého druhu v Česku.

Krajská knihovna Karlovy Vary představila svůj nový depozitář. Moderní budova bude sloužit k uložení knih, novin a časopisů, pro které už současná kapacita nestačila. Ředitel krajské knihovny Vratislav Emler uvedl, že by nový depozitář měl vystačit na dalších asi dvacet let archivace tiskovin.

Kniha Vlachů, nedávno nalezená v Berlínské státní knihovně, posouvá známé dějiny Krkonoš. Původně se nejstarší písemné informace o lidské činnosti v horské oblasti datovaly od poloviny 16. století, díky nálezu se ale posouvají o stovku let dříve. V 15. století se do Krkonoš vydávali lidé z Itálie kvůli cenným kovům. Spolku v Trutnově se podařilo získat kopii knihy, zkoumat ji tak mohou historici.

V prostorách Staré radnice v Brně, kde nyní sídlí turistické informační centrum, vznikne Institut Paměti národa. Projekt je jednou z aktivit neziskové organizace Post Bellum, která uchovává vzpomínky pamětníků totalit 20. století. Brněnští radní schválili adresný záměr pronájmu, což je další krok ke vzniku expozice, uvedla Zdeňka Obalilová z brněnského magistrátu.

Národní památkový ústav (NPÚ) v letech 2017 až 2019 podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) chyboval v účetnictví. Nevedl v něm například dvě nemovitosti v pořizovací ceně 96 milionů korun nebo při inventarizaci nezjistil, že má ve správě tři nově získané zámecké knihovny. Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že našel chyby také v zadávání veřejných zakázek, v nákupu služeb či evidenci kulturních předmětů, i když některé nedostatky NPÚ napravil během kontroly. Památkový ústav se ale proti tvrzení kontrolního úřadu ohradil, formulace závěrů jsou podle něj nepřesné a zobecněné.

Před sto třiceti lety byla otevřena Městská knihovna v Praze, tehdy první veřejná knihovna v hlavním městě. Oproti jiným obcím si Praha dala docela načas. Dnes má v policích a depozitářích uloženo více než 1,7 milionů nejen knih, začínala s třemi tisíci svazky.

Centrum digitalizace, vědy a inovací Černá kostka v Ostravě, Technologická a podnikatelská akademie nebo Centrum veřejných energetiků jsou mezi nejdůležitějšími strategickými projekty, které by v Moravskoslezském kraji měly být v příštích letech financovány z Operačního programu Spravedlivá transformace. Schválené projekty mají asi dvojnásobnou hodnotu, než je vyčleněných 18,9 miliardy korun.

U popelnic v Paříži našla tamní obyvatelka více než dvě stě let starý zápisník hudebního skladatele Antonína Rejchy. K identifikaci objevu přispěla virtuální výstava o Rejchovi, kterou připravily společně Moravská zemská knihovna a Francouzská národní knihovna. Skladatelův zápisník budou ve Francii studovat badatelé.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

Veletrh Svět knihy se odsouvá. Největší knižní akce v Česku se měla původně konat na začátku června, organizátoři ji ale kvůli epidemické situaci posunuli na konec září. Ředitel veletrhu Radovan Auer sdělil, že neexistují informace o tom, jakými pravidly by se organizátoři měli v červnu při pořádání podobné akce řídit. V Česku se také v pondělí čtenářům otevřely knihovny.

Situace v nemocnicích v Královéhradeckém kraji je kvůli epidemii koronaviru kritická. Nemocnice v regionu jsou téměř na hraně lůžkové kapacity, pacienty proto transportují do okolních krajů. Přibývá pacientů v těžkém stavu a pacientů v mladším věku. Obdobně jsou na tom v Karlovarském kraji. Hejtman Petr Kulhánek (za STAN) vyzval občany, aby své cesty omezili na nezbytnou míru.

Nebývalý zájem o elektronické knihy zaznamenala loni Městská knihovna v Praze. Čtenáři si jich stáhli více, než kolik si vypůjčili papírových knih. Pro ně nemohli řadu měsíců chodit a ani nyní do knihoven osobně nemohou. Městská knihovna podle jejího ředitele nyní těží z toho, že se stala největším vydavatelem e-knih v republice.

V Ostravě od konce listopadu stojí první tamní poeziomat, tedy automat na poezii. Podobných přístrojů existuje v Česku i po světě, kam se nápad přenesl, několik. Ten ostravský má podobu černé roury. Výjimečný je tím, že se obejde bez přívodu elektrického proudu, funguje po zatočení klikou.

Mezi služby, které se od čtvrtka znovu otevírají lidem, patří i knihovny. Také pro ně ale platí, že budou muset dodržovat kapacitní limit 15 metrů čtverečních na osobu. Menší knihovny upozorňují, že proto budou dovnitř pouštět pouze jednoho čtenáře. Výdejní okénka, která fungovala dosud, plánují znovuotevřené knihovny zrušit.

V Halenkově ve Zlínském kraji stojí Knihovna roku 2020. Cenu za významnou roli, kterou v obecní komunitě zastává, jí 26. listopadu udělilo ministerstvo kultury. Za informační počin si ocenění letos odnáší Městská knihovna v Praze. Do hlavního města a Zlínského kraje míří i titul Městská knihovna roku 2020, který udělil ve stejný den Svaz knihovníků a informačních pracovníků.

Britská Cambridgeská univerzita v úterý ohlásila, že z její knihovny před 20 lety zmizely dva cenné deníky vědce Charlese Darwina. Cena deníků z 19. století, které obsahují i nákres „stromu života“, se odhaduje na miliony liber (desítky milionů korun), píše agentura AP.

Knihovny jsou kvůli vládním opatřením proti šíření nového koronaviru v současné době uzavřené, řada z nich ale nabízí čtenářům rozvážku domů. Zájemci si knihy mohou objednat přes internet nebo telefonicky, vracet je budou až po skončení nouzového stavu.

Knihovny po celé republice mají rozpůjčovaný rekordní počet knih. Lidé si je stihli obstarat ještě před jejich zavřením. Zájem byl především o e-knihy. Někde se zvýšil až o 140 procent podobně jako při jarním uzavření služeb.

Městská knihovna v Praze přidá na své stránky na přelomu října a listopadu tisíc nových elektronických knih svým registrovaným čtenářům. Knihy přibydou k současným dvěma tisícům e-knih, které jsou volně k dispozici všem. Peníze na jejich pořízení vyčlenil magistrát, aby v době koronavirové krize podpořil česká nakladatelství a vydavatelství. Zároveň knihovna nově umožní lidem, aby se zaregistrovali jako čtenáři bez nutnosti dojít fyzicky na pobočku.

Olomoučané mohu znovu na vlastní oči spatřit sedm z deseti unikátních svazků sedmijazyčného vydání bible, které v roce 1996 odcizil jeden z dělníků při rekonstrukci olomoucké Vědecké knihovny. Do města se vrátily poté, co se objevily v aukční nabídce německého antikvariátu a knihovna je poté odkoupila zpět do svých sbírek. Od pátku jsou k vidění na výstavě Vlastivědného muzea, kterou zdobí i unikátní Saltzerův plán obléhání Olomouce z roku 1758.