Knihovna strana 4 z 4

Před sto lety, 22. července 1919, přijali poslanci Revolučního národního shromáždění zákon o veřejných knihovnách. Podle normy musela každá obec zřídit a provozovat takovou instituci. K literatuře se tak dostávali i ti, kteří si nemohli dovolit za knihy utrácet. Tím české země vykročily ke knihovnické mocnosti světa, kterou dodnes jsme.

Národní knihovna (NK) a ministerstvo kultury podepsaly s Eliškou Kaplicky Fuchsovou memorandum o převodu autorských práv k projektu takzvaného blobu. Práva a dokumentaci k nikdy nerealizované budově knihovny, kterou navrhl její zesnulý manžel Jan Kaplický, poskytne vdova tímto způsobem českému státu. Blob budil před více než deseti lety poměrně vášnivé diskuse veřejnosti i politiků. Ani memorandum neznamená definitivní rozhodnutí o stavbě, je třeba vést další jednání. Jisté navíc není, že případnou novou budovou pro knihovnu bude právě blob.

Městská knihovna v Písku se stěhuje do nové budovy, vzdálené jen zhruba sto padesát metrů od té původní. Do stěhování se v úterý zapojili i sami čtenáři – tisíce knih přemístili prostřednictvím živého řetězu, který proměnil Alšovo nábřeží v celodenní happening.

Knihovna Josefa Serinka, která se zaměřuje na romskou literaturu, se otevře druhého března na mosteckém sídlišti Chanov. Romská knihovna letos slaví své první výročí a po roce fungování se z Prahy stěhuje na Mostecko. Podle provozovatelů je instituce určena především pro Romy a na novém místě najde lepší uplatnění.

Po osmiměsíční rekonstrukci se v Brně opět otevře Mahenův památník. Vila dostala nové podlahy a elektroinstalaci, dobový nábytek se dočkal repase. Lidé tam na jaře najdou vedle knihovny také expozici s fotografiemi, dopisy a dalšími předměty ze života Jiřího Mahena.