Karviná strana 2 z 5

Velkou část života strávili stovky metrů pod povrchem, v prachu, špíně, bez denního světla. Přesto spousta z nich měla svou práci ráda. Dnes si ale havíři kvůli postupnému zavírání dolů musejí najít práci novou, jenže v regionu s vysokou nezaměstnaností to jednoduché není. Pomáhají jim programy, díky kterým se snadněji dostanou k různým kurzům a rekvalifikacím. Úspěšnost je vysoká, s prací v dole se ale loučí těžce.

Je tady mnoho věcí, které mohou sloužit jako pozitivní a inspirativní příklad, řekl v Karviné prezident Petr Pavel. Už dříve navštívil Ústecký a Karlovarský kraj, Moravskoslezský je podle něj z hlediska transformace ze všech tří nejdál. Řešení problémů v těchto takzvaně strukturálně postižených regionech bude vyžadovat mnohem individuálnější přístup, dodal. Druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje zahájil Pavel na Dole Darkov, sfáral do zhruba 900 metrů pod povrch. Na programu měl i schůzku s primátorem Karviné nebo občansky aktivními lidmi z Karvinska. O problémech v krajích bude chtít hovořit se členy vlády.

Moravskoslezský kraj je na tom lépe, než by se mohlo zdát podle odlivu obyvatel, zejména těch mladých, je přesvědčen prezident republiky Petr Pavel. Řekl to po setkání s hejtmanem Ivo Vondrákem. Míní, že region může být svým přístupem k transformaci po hutním a těžebním průmyslu příkladem jiným krajům, které mají podobné potíže. Pavel bude pokračovat v návštěvě regionu do středy, kromě Ostravy navštívil i Frýdek-Místek, Nošovice a vydá se do Karviné.

Kompletní rekonstrukce bývalého dolu Gabriela a jeho okolí v Karviné by mohla začít v roce 2025. V místě má vzniknout POHO Park, který se má stát centrem pohornické krajiny. Lokalitu ovlivněnou těžbou uhlí chce kraj do budoucna výrazně proměnit. Renovace bývalého dolu má stát více než půl miliardy korun. Sdělili to zástupci kraje, města a dalších institucí, které se na projektu podílejí.

Při otřesu v černouhelném Dole ČSM-Jih společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku, při němž ve čtvrtek zemřel jeden horník, utrpělo zranění celkem 16 lidí. Většina zraněných byla ještě ve čtvrtek propuštěna do domácí péče, šlo o lehčí zranění, řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Záchranáři ve čtvrtek zraněné rozváželi do několika nemocnic v Karviné, Havířově i Ostravě, a tak se počty zraněných upřesňovaly až v pátek.

Vodné a stočné zdraží v Hradci Králové od ledna o pětinu na 128 korun za metr krychlový. Nové ceníky se dotknou i dalších měst a obcí na Hradecku. Podle vodohospodářů je důvodem hlavně zdražení energií a dalších nákladů. Průměrná tříčlenná domácnost si tak za rok připlatí za vodu zhruba o dva tisíce dvě stě korun více než letos. Hradecké vodárny v okrese zásobují pitnou vodou přes 170 tisíc lidí. Zdražení vodného a stočného během pondělka oznámily i jiné společnosti z dalších částí republiky.

Na jeviště se dostala druhá dramatizace bestselleru Karin Lednické Šikmý kostel. Románovou kroniku o dnes už zaniklé staré Karviné nastudovala polská scéna Těšínského divadla. Přestože v polském překladu si knihu zatím přečíst nelze, zájem o příběh je velký a premiéra byla dlouho dopředu vyprodána.

Další města v Česku už mají jasno v tom, kdo je povede v příštích čtyřech letech. Například v čele Nového Jičína zůstane stávající koalice ANO, KDU-ČSL, ODS a Strana Zelených s Piráty, TOP 09 a STAN.  Karvinou povede ČSSD, která volby vyhrála s více než 51 procenty. Ke spolupráci ale zřejmě přizve ANO. V Jindřichově Hradci na jihu Čech se vítězné ANO domluvilo na koalici s ODS, STAN a hnutím Společně s Piráty. Ve Svitavách bude vládnout Sdružení pro město Svitavy spolu s ODS, KDU-ČSL a 3PK – Pro prosperující Svitavy. Dohoda vzniká už i v Kroměříži.

Spisovatelka Karin Lednická ve svých románových kronikách otevírá skutečnou historii hornických oblastí severovýchodu republiky. Řeší lidské osudy na pozadí zapomenutých tragédií, jako třeba zavraždění šestatřiceti mužů gestapem v malé vesnici Životice, jíž se věnuje ve své letošní novince. Autorka bestsellerů Šikmý kostel mluví v Interview ČT24 o tom, jak vlastně pracuje i jak vznikají národnostní spory, jimž se ve své tvorbě také věnuje.

Policisté dopadli a obvinili několikačlennou skupinu lidí, kteří v Karviné z veřejně přístupných míst ukradli dvě bronzové sochy. Obvinili i provozovatele sběrny, který umělecká díla v celkové hodnotě okolo 1,8 milionu korun vykoupil a dal rozřezat. Ve vězení mohou strávit až osm let.

Policie odvolala pátrání po chlapci z Karviné, které vyhlásila po poledni. Odpoledne jej policisté našli. Je živ a zdráv, uvedla policejní mluvčí Zlatuše Viačková.

Postavit dům v okolí bývalých dolů na Karvinsku nebo Frenštátsku bude jednodušší. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo hned několik lokalit v Moravskoslezském kraji, kde se zákonem chránila ložiska černého uhlí. Zájemci už proto nebudou potřebovat povolení Báňského úřadu. Pozemky v okolí dnes už nečinných dolů vlastní těžební společnost OKD, která je bude v blízké budoucnosti nabízet k prodeji.

Dlouho opomíjené místo na Karvinsku se má stát za několik let turistickým centrem. Soukromý investor chce v lokalitě bývalého Dolu Barbora vybudovat zábavní a naučný rodinný park. V jeho sousedství mají vyrůst velkokapacitní skleníky pro simulaci klimatických podmínek. Investoři mluví o atrakci, která lidi zajímá, odpůrci namítají, že takový projekt nepatří do historicky cenného území. Nápad se nelíbí například spisovatelce Karin Lednické, která Starou Karvinou dostala do širšího povědomí bestsellerem Šikmý kostel.

V Dole ČSM-Sever společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku v pátek ráno zemřel horník. Neštěstí se stalo, když při likvidaci chodby asi osm set metrů pod zemí nastal zával. Mrtvým je zaměstnanec dodavatelské firmy. Nikdo další se nezranil. Informovala o tom mluvčí těžební společnosti OKD Naďa Chattová.

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Češi opouštějí velká města. Trend se nezastavil ani v posledních dvou letech, kdy dopady pandemie o něco ztížily stavění domů. Obzvlášť radnice v méně atraktivních lokalitách kvůli tomu musí řešit i nezvyklé problémy.

Voliči v Česku vyberou v říjnu 2022 nové zastupitele svých obcí. Předem je téměř jisté, že v součtu za celou republiku dostanou nejvíce hlasů nezávislí kandidáti. Ve velkých městech ale budou komunální volby i první velkou zkouškou pro nynější vládní koalici. Z dvanácti krajských měst obhajuje ODS posty primátorů ve třech, STAN či spříznění SLK v dalších dvou. V hlavním městě Praze se pokouší udržet si primátora Piráti. V Praze je ovšem situace velmi specifická, čára mezi koalicí a opozicí vede úplně jinak než v celostátní politice.

Středočeské Říčany jsou podle analýzy společnosti Obce v datech už počtvrté v řadě nejlepší místo k životu. V indexu kvality života získaly nejvyšší možný počet bodů, tedy 10. Naopak nejhůř se podle žebříčku žije v Orlové. O analýze diskutovali v pořadu Události, komentáře starosta Orlové Miroslav Chlubna a starosta Říčan David Michalička.

Moravskoslezský kraj má nejvíce hospitalizovaných s koronavirem v Česku. V nemocnicích je s tímto onemocněním 46 pacientů a podle hejtmana Ivo Vondráka (ANO) to nejsou jen senioři, ale ve velké míře také neočkovaní lidé ve věku od třiceti do šedesáti let. Nemocnice v kraji se chystají na znovuotevření covidových oddělení.

V Moravskoslezském kraji je nejmenší proočkovanost seniorů v celé zemi. Vakcínu proti koronaviru zdravotníci aplikovali zhruba třem čtvrtinám obyvatel nad 60 let, uvedl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Očkování seniorů je přitom klíčové. Průměrně jeden ze tří pozitivně testovaných potřeboval pomoc lékařů v nemocnici.

Českým nemocnicím chybí dárci krve. Na mnoha místech začíná být situace vážná a hrozí i pozastavení plánovaných operací. S prosbou o pomoc se proto obrací na veřejnost, například prostřednictvím sociálních sítí. Situaci navíc komplikuje letní sezona, kdy se zdravotníci potýkají s častějšími úrazy.

Karviná chce zmírnit nezaměstnanost, zlepšit bytovou politiku a zastavit odliv lidí. S pomocí peněz z evropského fondu spravedlivé transformace se chystá zaplatit projekty, které mají situaci města zlepšit. Možná už příští rok se totiž bude muset město srovnat s koncem těžby.

V Karviné se modernizuje plavecký bazén, dosavadní sloužil 32 let. Celou rekonstrukci město hradí ze svého rozpočtu. S tím opozice nesouhlasí, navíc kritizuje vedení radnice za cenu zakázky.

Dva měsíce po skončení těžby jsou už všechny ukončené dobývací prostory v karvinských dolech ČSA a Darkov uzavřeny hrázemi odolnými proti výbuchu. Pracovníci už z nich také vyklidili všechny upotřebitelné dobývací technologie. Informovala o tom mluvčí státního podniku Diamo Jana Dronská.