Kapacita strana 2 z 2

Během dvou nebo tří týdnů může být situace v celé zemi stejně vážná jako v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov, které vláda uzavřela kvůli rychlejšímu šíření nákazy novým typem koronaviru. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se v západní polovině Česka více šíří nakažlivější britská varianta viru. Na středeční tiskové konferenci řekl, že není možné vyloučit při zhoršení ani uzavření dalších regionů.

Vláda by mohla ve čtvrtek rozhodnout o cílených opatřeních proti šíření nemoci covid-19 v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Po jednání Ústředního krizového štábu to ve středu řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Spekulace o hermetickém uzavření ale popřel. Jeho slova potvrdil ve středeční Devadesátce také hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN). Oba zmíněné regiony jsou epidemií zasaženy nejvíce z celého Česka – problémy mají zejména s lůžkovou kapacitou nemocnic.

Evropská komise zaspala při objednávání vakcín proti covidu-19, řekl v Interview ČT24 ředitel Fakultní nemocnice v Motole a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Domnívá se, že nedostatek vakcín bude hlavní překážkou pro skutečně masivní očkování. Pandemie covidu-19 ale podle něj ukázala i na limity českého zdravotnictví. Není schopné koordinovat rozložení pacientů tak, aby se nemocnice zaplňovaly rovnoměrně, míní Ludvík.

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vyjednává o druhé dodávce vakcín proti covidu-19, která by mohla dorazit ještě před koncem roku. První vakcíny by mohly být v nemocnicích 27. prosince, pokud ovšem Evropská komise schválí zahájení očkování, dodal premiér. České televizi zároveň řekl, že by záložní, polní nemocnice vybudované armádou v Praze a v Brně mohly sloužit jako očkovací centra. Ministerský předseda ještě uvedl, že v pondělí na jednání vlády jeho kabinet o nových, tvrdších opatřeních nerozhodne. Případné zpřísnění restrikcí podle něj probere ve středu.

Podle zdravotnických statistiků hrozí koncem října naplnění kapacit nemocnic, některá zdravotnická zařízení navíc upozorňují na nedostatek personálu. Vláda a Ústřední krizový štáb daly ve čtvrtek najevo, že připravují posilovou lůžkovou kapacitu. Ambulantní lékaři zase chtějí řešit s ministrem zdravotnictví svoji případnou výpomoc v nemocnicích. V Česku zatím přibývá lidí nakažených novým typem koronaviru. Ve středu testy ukázaly na 9544 nových případů. Po pěti dnech tak znovu padl „rekord“. Čtvrteční přírůstek dosáhl 5560 nově nakažených.

Uvolnit lůžkové kapacity v nemocnicích a pomoci rodinám separovat nakažené od zdravých. To  jsou hlavní důvody, proč chce vláda využít volné kapacity v hotelích. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) leží aktuálně v nemocnicích zhruba 800 lidí, kteří bezprostřední lékařskou péči nepotřebují a mohli by být přemístěni jinam.

V souvislosti s rychle rostoucím počtem lidí nakažených novým typem koronaviru odkazují politici na relativně nízký počet lidí s vážnějším průběhem nemoci covid-19, kteří vyžadují hospitalizaci. V poměru k celkovému počtu nakažených je sice v nemocnici poměrně málo lidí, ale jejich absolutní počet roste. Z lůžek na ARO je nyní volná jen necelá čtvrtina celkového počtu.

Středeční přírůstek nově nakažených koronavirem v Česku je opět rekordní, k 18:00 laboratoře odhalily 1293 případů. Z celkových 40 186 potvrzených případů je aktuálně nakažených 16 809 lidí. Od pátečních 18:00 platí zákaz vnitřních hromadných akcí na stání pro více než deset lidí. Německo pak na seznam epidemicky rizikových oblastí zařadilo i Středočeský kraj.

Ve Francii od počátku srpna setrvale roste denní počet případů nákazy koronavirem. V sobotu dokonce úřady ohlásily rekordní přírůstek 10 561 případů, v úterý přibylo kolem osmi tisíc nakažených. O celostátních opatřeních se zatím neuvažuje, neboť počet infikovaných nejvíce roste ve čtyřech regionech. Nejhorší je situace na jihu země, kde proto přijali nová opatření. Stávkují tam také pracovníci některých odběrových míst zajišťujících testy na koronavirus a na čtvrtek hrozí celostátním protestem.

S přicházející zimou začíná Řecko stěhovat migranty z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři na pevninu. Vláda prosadila zákon o zrychlení azylového řízení, který má neúnosnou situaci řešit. Lidi bez nároku na azyl hodlá co nejdřív deportovat. Počet běženců z Turecka v posledních měsících zase stoupá. Kritická je situace i v Bosně a Hercegovině.