Jaroslav Bašta strana 3 z 4

Prvním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídají na dotazy diváků i politiků, byl poslanec opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta. Věří, že se dostane do druhého kola, spoléhá prý i na hlasy voličů vládní koalice, kteří letos spadli do chudoby. Odpovídal také na otázky týkající se zahraniční politiky – ruská invaze na Ukrajinu by prý měla skončit „špatným mírem“.

Kandidát na prezidenta a poslanec opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta v anketě České televize vyjádřil přání, aby v případě zvolení mohl i nadále bydlet na své současné adrese. Uvítal by rovněž, kdyby prezident republiky disponoval větším množstvím pravomocí. Ústava i politici by podle Bašty měli vzít v úvahu, že nyní je hlava státu volena přímo. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

„Jako člověk, který si vždycky za každého režimu zachoval svou pevnou tvář, je v současné době a v tom spektru kandidátů z mého pohledu absolutně nejlepší,“ popisuje kandidáta na prezidenta a bývalého disidenta Jaroslava Baštu (SPD) jeho příznivec a olympijský vítěz Jan Kůrka (za SPD). Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Baštou natáčel Milan Brunclík.

Prezidentští kandidáti mluví o tom, že na zlepšování hospodaření Česka se má pracovat co nejdřív. Někteří ale připouštějí, že v současné situaci je to obtížné. Část z nich také kritizuje vládu za rozpočet s vysokým schodkem, příjmy do státní pokladny navrhují navýšit daněmi nebo propouštěním státních zaměstnanců.

Rok 2022 v ekonomice přinesl zejména rekordní ceny potravin, pohonných hmot a energií. Devět kandidátů na post prezidenta se v názorech na to, jak má stát v obtížné situaci pomáhat obyvatelům a firmám, liší. Někteří volají po větší regulaci cen, podle jiných by se měla současná podpora lépe zacílit.

První kolo prezidentské volby by v listopadu podle modelu agentury Ipsos vyhrál předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš s 29,7 procenta. O druhé místo by bojovali generál Petr Pavel se ziskem 25,3 procenta a ekonomka Danuše Nerudová s 25 procenty. Proti říjnovému průzkumu agentury Babiš v preferencích předstihl Pavla a vedle bývalého premiéra si od října polepšila také Nerudová, která se dostala v preferencích těsně za Pavla.

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které vnitro do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. Souhrnnou informaci zveřejnil NSS na webu.

Do prezidentských voleb zbývá sedm týdnů. Kdyby se konaly nyní, získali by podle průzkumu v prvním kole největší podporu Andrej Babiš a Petr Pavel. Šetření pro Českou televizi zpracovaly firmy Data Collect a Kantar CZ.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které v pátek k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

Ne všichni voliči SPD odevzdají v prezidentských volbách hlas kandidátovi hnutí Jaroslavu Baštovi, předpokládá komentátor Seznam Zpráv Petr Holub. Někteří se mohou přiklonit už v prvním kole k Andreji Babišovi (ANO) kvůli jeho kritice vlády. Také podle politoložky Vladimíry Dvořákové budou oba kandidáti soupeřit o přízeň stejné voličské skupiny. „Pro mě je spíš zajímavá otázka, jestli Jaroslav Bašta bude odebírat potenciální voliče Andreji Babišovi,“ uvedla v pořadu Události, komentáře, kde spolu s Holubem hodnotila Baštovu kandidaturu.

Rusko je agresor, nikoli však teroristický stát, řekl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a poslanec za SPD Jaroslav Bašta. V kampani chce připomínat své zkušenosti z disentu, vlády i diplomacie. Nynější vládě vyčítá hlavně ekonomické výsledky, čtvrtina lidí si podle něj může dovolit jen nejlacinější potraviny. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Jaroslavem Baštou vedla Barbora Kroužková.

Ministerstvo vnitra vyzvalo k nápravě chyb sedm z jednadvaceti osobností, které podaly kandidaturu na post prezidenta republiky. Zřejmě nejznámější z oslovených uchazečů je podnikatelka a někdejší místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská, která před čtyřmi lety neúspěšně kandidovala do Senátu za Stranu práv občanů Zemanovce. Výzvy ve středu ministerstvo zveřejnilo na svém webu.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Čtrnáct zájemců o prezidentský post odevzdalo na ministerstvu vnitra potřebné dokumenty. Zda uchazeči o nejvyšší ústavní funkci splnili všechny zákonné povinnosti, bude jasné před koncem měsíce. Úředníci budou kontrolovat hlavně podpisy pod peticemi. Už teď ale vědí, že v některých případech došly dokumenty neúplné. Počet potenciálních kandidátů se ještě zvýší – někteří totiž využijí úplně poslední dny a dokumenty odevzdají těsně před uzávěrkou.

Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá kandidovat na prezidenta republiky. Oznámil to v neděli večer v televizi Nova. V pondělí ho pak podpořilo předsednictvo hnutí, totéž učiní i poslanci. Babiš uvedl, že chce hlavně hájit zájmy českých občanů. Osmašedesátiletý politik a jeden z nejbohatších Čechů nyní čelí před soudem obžalobě v případu dotačního podvodu při stavbě areálu Čapí hnízdo.

Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Sdělil to Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský.

Ústavní vymezení práce prezidenta jsou podle právníka Marka Antoše v parlamentním systému podobná těm, jaké má britský panovník. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Nahrává tomu i přímá volba hlavy státu, která kandidáty tlačí k jasným politickým prohlášením a slibům, které se po zvolení také snaží splnit. Na Hradě nicméně jen sotva plní vůli velkých politických stran. Jejich kandidátům se totiž u českých voličů příliš nedaří. Podle politologa Jakuba Lyska je česká společnost „antistranická“ a u kandidátů se silným stranickým zázemím může jít spíše o to ukázat se veřejnosti než vyhrát. O volbě prezidenta hovořili experti na politiku, společnost i ústavu v 90' ČT24.

Zaměstnance českého ministerstva zahraničí, který roky vynášel informace pro ruskou civilní rozvědku, měl podle informací ČT nakontaktovat ruský rozvědčík v Africe. Pracovníka s nejvyšším stupněm prověrky odhalila Bezpečnostní informační služba (BIS), jak napsal Deník N. Na ministerstvu už skončil.

Europoslanec Hynek Blaško odchází z hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Uvedl to v dopise předsedovi hnutí Tomiu Okamurovi, který zveřejnil na Facebooku. Blaško kritizuje šéfa hnutí za nedemokratické jednání vůči členům SPD. Okamura se podle něj obklopuje jen lidmi, kteří si nedovolí mu oponovat, a zasahuje do skladby regionálních volebních kandidátek. Blaško dříve ohlásil, že chce kandidovat na prezidenta, Okamura však v sobotu oznámil, že kandidátem hnutí je poslanec Jaroslav Bašta.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal v Otázkách Václava Moravce současný postup ukrajinské ofenzívy v Charkovské oblasti. Situace se ale může kdykoliv změnit, varoval. Zároveň dodal, že očekává bezproblémové prodloužení protiruských sankcí. Poslanec Jaroslav Bašta (SPD) se obává toho, že Rusko pod tlakem prohry zahájí mobilizaci a nasadí do války všechny své síly. Myslí si, že Moskvě nepřímo vojensky pomáhá Čína.

Kandidátem hnutí SPD na prezidenta bude bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině a nynější poslanec Jaroslav Bašta. Podpořilo ho dvacet poslanců SPD, oznámil předseda hnutí Tomio Okamura. Volby se budou konat v lednu, přihlášku k nim musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu.

Ještě před jednadvacátým srpnem 1968 patřil půlhektarový pozemek s pěti bytovými domy u pražské Stromovky k veřejnému parku a byl volně přístupný. Během invaze se tady ale ve stanech utábořili vojáci a Rusové se už území nevzdali, pozemek nyní patří k ruské ambasádě. Praha řeší, jak jej dostat zpět.

Evropská unie chce zamezit obcházení sankcí proti Rusku a zlepšit jejich vymáhání. V Bruselu to po jednání ministrů financí řekl Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že další sankce zatím nejsou na pořadu dne. Unie doteď schválila šest sankčních balíčků. Aktuální omezení mají vést k zastavení většiny dodávek ropy z Ruska do zemí sedmadvacítky.