Jaroslav Bašta strana 4 z 4

Poslanecká sněmovna má v tomto týdnu projednat návrh sankčního zákona. Umožní zejména účinněji postihovat lidi a firmy napojené na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Nově by také bylo možné vytvářet národní sankční seznam. Jde o obdobu takzvaného Magnitského zákona, který už přijalo přes třicet zemí; jedním z prvních evropských států byla Litva.

Část českých politiků se stále důrazněji distancuje od vládní strategie pomoci Ukrajině. Nejhlasitější jsou poslanci SPD, kteří tvrdí, že by měly skončit dodávky zbraní do země napadené Ruskem. Dodávky zbraní podle nich prodloužují válku. S tvrzením, že by měly dodávky zbraní skončit, přišel ale i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Experti na mezinárodní vztahy upozorňují, že takové argumenty souzní s oficiálními stanovisky Kremlu. Historik a ukrajinista David Svoboda se výslovně zmínil o „páté koloně“. O postojích českých politiků k válce na Ukrajině a jejich souznění s ruskou propagandou natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.

Poslanci ANO a SPD vetovali schválení zjednodušení pravidel u příspěvku na bydlení zrychleně už v prvním čtení. Červencová účinnost vládní novely však zřejmě ohrožena nebude. Sněmovna se po sociálních zákonech vrátila k volbě nových radních ČT, kam zvolila politologa Ladislava Mrklase, který nahradí odvolanou radní Hanu Lipovskou, a další čtyři radní. K zákonodárcům také dopoledne promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sněmovna poté vyzvala vládu, aby dál Ukrajinu podporovala.

Vláda předložila kvůli agresi vůči Ukrajině dva návrhy, které počítají s možností vlastního sankčního seznamu nebo odstřižení lidí napojených na Kreml od českých státních zakázek. Oba materiály jsou teď v připomínkovém řízení. Na limity legislativy při uplatňování sankcí už dřív upozornil premiér Petr Fiala (ODS).

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Česko po Rusku dál požaduje odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi potvrdil, že by stát mohl nároky vymáhat razantněji. Je to přesně rok od chvíle, kdy tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že exploze zavinili ruští agenti.

Vláda hledá cesty, jak ještě důsledněji zmrazovat majetek ruských podnikatelů v Česku napojených na režim Vladimira Putina tak, aby úřady dosáhly skutečně na všechny lidi ze sankčních seznamů. Zabývat se tím zřejmě bude tento týden. Zákony potřebné k co nejefektivnějšímu postupu už politici chystají. Premiér nevylučuje, že je kabinet projedná během dubna. Zatím stát zablokoval majetky za stovky milionů korun těm firmám, jejichž vazby dohledal.

Vláda se v pátek zavázala k humanitární pomoci a podpoře lidí prchajících před konfliktem. Zároveň přijala kroky, které mají zajistit i bezpečnost v tuzemsku. V pořadu Události, komentáře o postupu kabinetu debatovali zástupci všech sněmovních stran – místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD), předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček, ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS).

Lídři politických stran, hnutí a uskupení v Pardubickém kraji hovořili v další předvolební debatě České televize o dotacích z Evropské unie. Většina z nich se shodla na tom, že by se čerpání evropských peněz mělo zefektivnit. Někteří také hovoří o zbytečné složitosti a byrokracii při žádostech o peníze. Politici debatovali i o rozvoji cestovního ruchu v Pardubickém kraji i v celé republice. Hosty byli Jaroslav Bašta (SPD), Mikuláš Ferjenčík (PirátiSTAN), David Kasal (ANO), Květa Matušovská (KSČM), Pavel Svoboda (SPOLU), Alena Šírová (ČSSD) a Zdeňka Víchová (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.

Volební lídři z Pardubického kraje v předvolební debatě hovořili o šíření dezinformací a jak tomu zabránit. Shodli se většinou na tom, že k jejich významnému nárůstu ve společnosti přispěla epidemie covidu. Hosty byli Jaroslav Bašta (SPD), Mikuláš Ferjenčík (PirátiSTAN), David Kasal (ANO), Květa Matušovská (KSČM), Pavel Svoboda (SPOLU), Alena Šírová (ČSSD) a Zdeňka Víchová (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.

Ochrana oznamovatelů korupce a také vznik speciálních soudních senátů zaměřených na korupční kauzy jsou návrhy, které chtějí kandidáti na poslance v novém volebním období prosadit. Návrhy, kterými chtějí omezit korupci, přednesli lídři stranických kandidátek z Pardubického kraje v předvolební debatě České televize. Hosty byli Jaroslav Bašta (SPD), Mikuláš Ferjenčík (PirátiSTAN), David Kasal (ANO), Květa Matušovská (KSČM), Pavel Svoboda (SPOLU), Alena Šírová (ČSSD) a Zdeňka Víchová (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.

Předseda SPD Tomio Okamura a místopředseda Radim Fiala představili lídry krajských kandidátek svého hnutí a základní teze jeho programu. Zaštítili ho heslem „Naše vlast, naše rodiny, náš bezpečný domov“. SPD také představila svoji stranickou hymnu, kterou zazpíval Petr Kolář.

V Čelákovicích dokončují první část nového železničního mostu přes Labe. Konstrukce měří celkem 103 metrů a její vysunutí přes řeku potrvá zhruba pět dnů. Modernizace železniční trati mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi má zajistit vyšší rychlost vlaků a větší kapacitu spojů. Práce na mostě by měly skončit 15. září, celá modernizace trati má být hotová v lednu příštího roku.

Sedm bývalých ministrů tento týden svědčí u soudu kvůli prodeji Mostecké uhelné společnosti v roce 1999. Tehdejší premiér a nynější prezident Miloš Zeman má vypovídat ve středu prostřednictvím videokonference. Podle obžaloby Zemanova vláda nevěděla, že menšinový podíl prodává tehdejším manažerům Mostecké uhelné, kteří firmu údajně skrytě ovládli.

Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 se část studentů v Československu pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací. Mezi nimi také Hnutí revoluční mládeže v čele s Petrem Uhlem. Právě s touto skupinou odstartoval pátého března roku 1971 první normalizační proces. Za podvracení republiky bylo tehdy odsouzeno 16 lidí.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.

Prostranství před ruským velvyslanectvím v pražské Bubenči má nové jméno – náměstí Borise Němcova. O změně názvu, který byl dosud Pod Kaštany, rozhodla pražská rada a schválili ji zastupitelé, samotný oficiální akt proběhl v den pátého výročí vraždy bývalého ruského vicepremiéra.

Přejmenování bubenečského náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova plánuje Praha podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) kvůli petici, která na magistrát přišla. Náměstí, které by se mělo jmenovat po bývalém ruském vicepremiérovi a později odpůrci Putinova režimu, jenž byl v roce 2015 zavražděn, leží přímo před ruskou ambasádou, což kritici záměru magistrátu považují za protiruskou provokaci, výhrady vznáší i Hrad. Hřib je odmítá. Primátor a bývalý velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta diskutovali o přejmenování bubenečského náměstí v Událostech, komentářích.

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S volebním číslem 35 se o přízeň voličů uchází hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA. Kandidátku vede Jaroslav Bašta, hovořila s ním Tereza Kručinská.