Jakub Kulhánek strana 4 z 5

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil příměří s Hamásem. Informaci potvrdila tamní média a také Hamás. Vrcholí tak zákulisní diplomatická aktivita, jež se snaží zklidnit konflikt, který trvá desátý den. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.

Izrael má plné právo chránit své občany a má neochvějnou podporu České republiky. Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek to řekl při návštěvě země. Ve městě Petach Tikva u Tel Avivu si společně s izraelským ministrem Gabim Aškenazim a slovenským protějškem Ivanem Korčokem prohlédl budovy poničené palestinskou raketou. Slova podpory vyslovila směrem k Izraeli i německá kancléřka Angela Merkelová.

Miloš Zeman se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999 a srbský národ požádal o odpuštění. Jako premiér tehdy českou účast v operaci schválil. Učinil tak po jednání s Aleksandarem Vučičem na Pražském hradě, kterému udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva a dostal od něj Řád Srbské republiky. Řada politiků omluvu českého prezidenta uvítala, někteří ji ale označili za pokryteckou nebo za uznání vlastní chyby.

Bývalý ministr zahraničí Fischerovy a Rusnokovy vlády Jan Kohout se vrací do Černínského paláce. Nynější ministr Jakub Kulhánek (ČSSD) jej učiní svým politickým náměstkem, na starost dostane koordinaci příprav českého předsednictví Evropské unii v příštím roce, napsaly Lidové noviny. Starat se bude také o agendu OSN a středoevropskou spolupráci. Jan Kohout má politicky blízko k nynějšímu prezidentovi Miloši Zemanovi, jehož poradcem je. Od loňského března je politickým náměstkem ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO).

Lidé, kteří mají alespoň 22 dní po první dávce očkování proti covidu-19 v České republice, se budou moci bez karantény a nutnosti testu na koronavirus vracet ze zemí se střední a vysokou mírou rizika. Slovensko by o umožnění neomezeného vstupu Čechů se stejnou podmínkou první dávky očkování mělo rozhodnout příští týden. Další prioritou pro rozvolňování v cestování jsou podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) oblíbené turistické destinace Chorvatsko a Řecko.

Ve středu testy v Česku prokázaly 1261 nových případů covidu-19. Vakcínu dostalo bezmála 82 tisíc lidí. Vývoj epidemie nyní podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška probíhá podle nejoptimističtějších scénářů. Pokles nových případů nákazy je podle něj zásadní. Vysoké školy by se podle ministra zdravotnictví měly otevřít plně od 24. května. Venkovní bazény by se podle hlavní hygieničky mohly zpřístupnit 31. května, vnitřní bazény a wellness 14. června. Kolektivní sporty se možná 24. května vrátí do hal.

Pět středoevropských zemí včetně Česka zvažuje uzavření dohod, jimiž umožní přeshraniční cestování očkovaným proti koronaviru. Mohly by přitom vejít v platnost ještě před začátkem letní sezony, kdy by v EU měly být zavedeny takzvané covidové pasy. Řecko oproti tomu uvolní cestování mezi regiony, na tamní ostrovy ale bude nutný test či očkování. Tunisko mezitím oznámilo, že navzdory plným nemocnicím zruší některá omezení.

Česko bude po Ruské federaci vymáhat minimálně miliardu korun jako odškodnění za následky výbuchů ve Vrběticích. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vládu k tomu ostatně před časem vyzvala Poslanecká sněmovna. Někteří poslanci i experti na mezinárodní právo ale vidí jen malou šanci na úspěch.

Evropské země plánují, jak během letní sezony obnovit volné cestování. Řešením mají být celoevropské covidové pasy. Ještě předtím chce Česko dohodu uzavřít se sousedními státy a také v rámci visegrádské čtyřky. Je to pojistka, kdyby se odsouvala dohoda na půdě Evropské unie, řekl v Devadesátce zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. Druhý rok po sobě si Češi dovolenou u moře nechtějí nechat vzít. Na prázdniny hodlá podle cestovních kanceláří vyrazit přes milion lidí, což je více než před rokem. I přesto, že přesně nevědí, co je bude při dovolené čekat.

Testy ve čtvrtek prokázaly 1559 nově nakažených, o 670 méně než před týdnem. Denní nárůst počtu případů tak klesl podruhé za sebou pod dva tisíce. Ve čtvrtek bylo podle premiéra Andreje Babiše (ANO) proti covidu očkováno rekordních 81 753 lidí. V Česku nyní připadá na sto tisíc obyvatel 111 případů covidu za sedm dní, o sedm případů méně než předchozí den. Ve srovnání s dalšími zeměmi EU je pak Česko podle počtu nových případů za 14 dní stejně jako před týdnem patnácté. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) upozornil, že navzdory lepší celkové epidemické situaci je potřeba zachovat opatrnost kvůli těžkým průběhům nemoci u některých pacientů.

Ve středu dostal vakcínu proti covidu-19 druhý nejvyšší počet lidí za den od začátku vakcinace, a to 76 099. Vakcíny ale chybí praktickým lékařům. Ve středu přibylo 1857 potvrzených případů. Počet nově nakažených byl nejnižší za všední den od 21. září. Vláda ve čtvrtek rozhodla o dalším rozvolnění protiepidemických opatření. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by mohlo po polovině května rozvolňování pokračovat povolením hromadných akcí až pro 700 lidí.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) podá trestní oznámení kvůli článku serveru Seznam Zprávy o zamýšlené cestě do Moskvy. V rámci civilní žaloby žádá také odškodné deset milionů korun. Některé opoziční politiky také požádal o omluvu, ti to ale odmítli. Prověřováním informací ohledně cesty Hamáčka se už ale zabývají vyšetřovatelé. Oznámil to policejní prezident Jan Švejdar na Twitteru. Právě on byl jedním z těch, který se schůzky s Hamáčkem zúčastnil a teď čelí trestnímu řízení. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že Hamáčkovi věří, zjištění Seznam Zpráv označil za nesmysl. Zpravodajský server se ale podle reportéra Janka Kroupy chystá zveřejnit další svědectví.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požadují, aby země Evropské unie v reakci na kauzu Vrbětice přistoupily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Solidaritu s Českem už projevily východní země, ty západní dosud vyčkávají. Ochotě vypovídat ruské diplomaty a politickým reakcím na útok ve Vrběticích se věnovaly Události, komentáře.

Šéf české diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD) po jednání s ministrem zahraničí Slovenska Ivanem Korčokem ocenil jeho podporu Česka ve věci diplomatické roztržky s Ruskou federací. Slovensko spolu s dalšími spojeneckými státy v rámci podpory Česka vyhostily ze svého území ruské diplomaty. Dalším tématem jednání byla aktuální situace kolem pandemie koronaviru a podmínky cestování přes společné hranice.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) při návštěvě Bratislavy poděkoval Slovensku za solidaritu v roztržce s Ruskem kvůli výbuchům v muničním areálu ve Vrběticích. Kulhánek to řekl po schůzce se svým slovenským kolegou Ivanem Korčokem.

Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) česká diplomacie obstála v roztržce s Ruskem. Ta se rozhořela po vyhoštění části ruských diplomatů kvůli důvodnému podezření, že se na výbuších v muničním skladu ve Vrběticích podíleli ruští agenti. To je v současnosti dle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jediná vyšetřovací verze. Kulhánek pak míní, že se česká diplomacie ve sporu zachovala úvážlivě a rozhodně a získala i podporu spojenců.

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je proti případnému přijetí ekonomických sankcí vůči Rusku kvůli teroristickému útoku ve Vrběticích. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) jsou ale naplněny podmínky, aby mohla Praha po Moskvě žádat náhradu miliardové škody. Jednání povede česká diplomacie.

Česko zastropuje počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě. Oznámil to ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) poté, co Moskva nereagovala na českou pobídku přijmout zpět vykázané tuzemské diplomaty. Nový krok v praxi znamená vyhoštění dalších ruských delegátů, lhůta k odjezdu jim skončí na konci května. Diplomatickou roztržku původně odstartovalo oznámení, že výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 způsobili ruští tajní agenti. Ruská strana v reakci na Kulhánkovo oznámení přednesla českému velvyslanci Vítězslavovi Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků jeho ambasády v Moskvě.

Postup vlády v kauze zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích schvaluje exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) i místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Oba souzní i s výzvou nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD), podle které má Rusko umožnit návrat českých diplomatů do země, jinak dojde k dalšímu snížení pracovníků na ruské ambasádě v Praze. Jako eskalaci napětí však postup vidí diplomat Petr Drulák. „Už se hodně rozbilo,“ řekl v pořadu Události, komentáře, kde byl spolu se Schwarzenbergem a Bžochem hostem.

Nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) si předvolal ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. Řekl mu, že Ruská federace má čas do čtvrtka do 12:00, aby umožnila návrat všech vyhoštěných českých diplomatů. Pokud tak neučiní, rozhodne tuzemské ministerstvo zahraničí o snížení počtu ruských diplomatů tak, aby odpovídal současnému stavu na českém velvyslanectví v Moskvě. Mluvit s Ruskem formou požadavků nemá perspektivu, reagoval na výzvu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Kontinuita zahraniční politiky, její orientace na Evropskou unii a NATO a co nejširší shoda na zahraniční politice jsou priority, které po svém nástupu do funkce jmenoval nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). V prvních hodinách ve funkci jednal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a také s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským, kterého si předvolal.

Nový ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) vystoupil po svém jmenování před novináři na společném brífinku s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Kulhánek sdělil, že si předvolá ruského velvyslance Zmejevského a to na středeční šestou hodinu večer. Naplánovaný má rovněž videohovor se šéfem NATO Stoltenbergem.