Jakub Kulhánek strana 2 z 5

Česká republika by měla poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí na to navrhuje přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů resort poskytne ze svého rozpočtu. Materiál má ještě projednat kabinet.

Nová moldavská vláda se stále víc odklání od Ruska a orientuje na Evropskou unii. Její zástupci to opakovali i při návštěvě českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Pro českou rozvojovou pomoc patří Moldavsko mezi šest prioritních zemí. Praha na projekty v zemědělství nebo sociální péči posílá ročně v průměru 75 milionů korun.

Ministerstvo obrany bude v příštím roce hospodařit s více než dvaadevadesáti miliardami korun. Dohodli se na tom ministr obrany Lubomír Metnar s šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (oba za ANO). Částka je sice vyšší než letošní rozpočet i než původní plán, návazný výhled pro rok 2024 ale dosáhne výše 110 miliard, což je méně, než kolik se Praha zavázala vydávat na obranu Severoatlantické alianci. Podle Metnara jsou na vině náklady na pandemii koronaviru.

Touha po integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie vyprchává, míní český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Je to právě členství v evropském klubu, které by podle něj pomohlo zapomenout na dodnes hmatatelné hrůzy války v Jugoslávii. Evropské společenství by si mělo uvědomit strategický i ekonomický význam Balkánu, řekl Kuchta v Událostech, komentářích.

Senátoři projednali novelu, jejímž cílem je zlepšit ochranu zákazníků na trhu s energiemi. Požadují ale přísnější pravidla, a proto ji s pozměňovacím návrhem vrátili poslancům. Horní komora zároveň podpořila uzákonění 26. června jako Dne odchodu okupačních vojsk. Naopak vytkla vládě nedostatečně zajištěnou přípravu českého předsednictví EU.

Nástup radikálního hnutí Taliban k moci nad Afghánistánem představuje globální riziko, protože hrozí, že se země stane centrem mezinárodního terorismu, a zopakují se tak útoky podobné těm z 11. září 2001. V projevu k českým velvyslancům to prohlásil prezident republiky Miloš Zeman, podle kterého se Západ bude muset do Afghánistánu dříve, či později vrátit.

Spojenectví se Spojenými státy a také s Izraelem by podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) měla být důležitými body zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky, potažmo celé Evropské unie. Řekl to v projevu na úvod porady velvyslanců. Hovořil také o situaci v Afghánistánu, za práci při evakuaci ze země vyznamenal velvyslance Jiřího Balouna. S projevem před diplomaty vystoupil i premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil ekonomickou diplomacii a připomněl komplikované vztahy s Ruskem, které se však podle něj nepokazily vinou české strany.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) Česko evakuovalo z Afghánistánu všechny spolupracovníky české armády, které evakuovat mělo. Řekli to na společné tiskové konferenci. Zatím se neplánuje další let do Afghánistánu, řekl Radiožurnálu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Miroslavy Paškové ze spolku Vlčí máky ale v Kábulu před letištěm ještě zůstávají tamní spolupracovníci české armády. K případnému transportu dalších lidí by bylo možné podle Hamáčka využít pomoc spojenců.

Česko se bude podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) snažit o užší spolupráci se zeměmi, které mají kontakty na Taliban. Jeho vůdci už zahájili jednání o vládě mimo jiné se zástupci bývalého kabinetu. Mezitím se ale tisíce lidí snaží ze země uprchnout a dál obléhají kábulské letiště. O situaci v zemi diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalí ministři zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Třetí evakuační let české armády z Kábulu přistál po desáté večer na letišti v pražských Kbelích. Podle šéfa resortu obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bylo na palubě 62 pasažérů. Let měl mezipřistání v ázerbájdžánském Baku kvůli tankování. Při předchozích dvou cestách dopravil speciál do Česka 133 lidí.

Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, které se snažily za každou cenu opustit zem. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. V Praze ráno přistálo první letadlo, které přivezlo 46 Čechů a místní spolupracovníky. Radikální islamististické hnutí Taliban, které přebírá vládu nad Afghánistánem, uvedlo, že nechce být izolováno a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím.

Začala evakuace Čechů a jejich afghánských spolupracovníků z Kábulu. První vojenské letadlo přistálo v pondělí ráno v Praze, další bylo na cestě do afghánské metropole, muselo ale přistát na letišti v ázerbajdžánském Baku. Americká armáda totiž pozastavila provoz na kábulském letišti a to kvůli přítomnosti civilistů na letištní ploše.

Čeští diplomaté z ambasády v Kábulu se přesouvají na mezinárodní letiště. O evakuaci dvou lidí informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) po jednání krizového štábu resortu. Večer se kvůli situaci sešla Bezpečnostní rada státu. Ze závěru jednání vyplývá, že Česko evakuuje i afghánské spolupracovníky. Situace v zemi se v posledních dnech radikálně mění, západní země kvůli postupu islamistického hnutí Taliban stahují své občany a omezují činnost ambasád.

Česká republika nezastaví deportace Afghánců, sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl dočasně kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu přitom pozastavily některé evropské státy včetně Francie nebo Německa. „Žádné paušální podmínky dávat nebudeme,“ řekl vicepremiér. Jeho spolustraník a šéf resortu zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) na sobotu v reakci na dění v Afghánistánu svolal krizový štáb ministerstva.

Irácké aerolinky na úterý připravily let, kterým budou repatriovat irácké občany z Minsku. Uvedl to server Zerkalo, který se odvolává na sdělení iráckého velvyslance v Rusku a Bělorusku. Evropská unie podle médií několik dnů stupňovala na Irák tlak, aby zastavil lety svých aerolinek do Běloruska. Režim Alexandra Lukašenka totiž od května posílá migranty na litevské území v odplatě za nové sankce, které na něj EU uvalila.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) při návštěvě Egypta řekl tamním představitelům, že Česká republika cestování do Egypta neztěžuje nadměrnými požadavky. V Káhiře se setkal s šéfem egyptské diplomacie Sámehem Šukrím a s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím, kterému předal pozvání na návštěvu do Prahy, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Do Egypta ministra doprovázela podnikatelská delegace.

Děti od šesti do 12 let zřejmě nebudou muset mít předvstupní test na covid-19, i když se budou vracet s rodiči z dovolené ze zemí, které mají vysoké či velmi vysoké riziko nákazy covidem-19. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) s tím souhlasí ministerstva zdravotnictví i vnitra a návrh v pátek projedná vláda. Pokud změna projde, mohla by začít platit už tento víkend.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po jednání se svými protějšky ze čtyř evropských zemí nevyloučil další opatření na hranicích kvůli covidu-19. Avizoval vznik skupiny, která o opatřeních zajistí včasné informace. Šéfové diplomacie Česka, Slovinska, Slovenska, Maďarska a Rakouska se též shodli v tom, že jedinou efektivní cestou je očkování co největší části populace.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek na návštěvě Londýna potvrdil, že tisíce českých občanů nemají po brexitu vyřízenou žádost o status usedlíka. Bez něj nemají přístup k veřejnému zdravotnictví nebo k přídavkům a přicházejí o možnost pobývat dál ve Spojeném království. O situaci jednal s britským ministrem zahraničí Dominicem Raabem.

Slovenská policie po zintenzivnění kontrol dodržování karanténních povinností zřídí zejména na velkých hraničních přechodech zvláštní jízdní pruh pro cestující, jež byli očkováni proti covidu-19. Od nadcházejícího pátku bude Slovensko až na výjimky vyžadovat při vstupu do země karanténu od neočkovaných lidí. Německo nově zmírňuje omezení pro cestující z několika zemí včetně Velké Británie či Portugalska.

Pro cestu do Chorvatska se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu je nově nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny nebylo nutné potvrzení předkládat. Podle ministerstva zahraničí možnost přicestovat bez omezení platí ještě ve čtvrtek. Na hlavních přechodech ze Slovinska se vytvořily až tříhodinové kolony.

V neděli odpoledne se do Česka vrátilo posledních dvanáct vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu. Na pardubické letiště je přivezl velkokapacitní přepravní letoun An-124 Ruslan. Česká armáda o stažení svých posledních lidí informovala ve středu. Bylo to pro ni nejdelší operační nasazení v historii. Odchod z Afghánistánu oznámila celá Severoatlantická aliance (NATO) v dubnu, konečným termínem je letošní 11. září.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že na summitu Severoatlantické aliance v polovině června v Bruselu označil odchod spojenců z Afghánistánu za zbabělou kapitulaci, a dokonce za zradu. Varoval před tím, že radikální hnutí Taliban ovládne celé území, vytvoří teroristické centrum a nový islámský stát. Zeman to uvedl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.