Téma Invaze v srpnu 1968 strana 2 z 4

Měli jsme se tenkrát bránit? Otázka, která se často opakuje, když přijde na mnichovskou dohodu a krizi roku 1938, mnohem méně rezonuje v případě osmašedesátého. Na první pohled to ale nemusí být úplně nesmyslná otázka. Československá lidová armáda byla v té době početná a měla k dispozici nejmodernější výzbroj. Jak se ale v debatě k 50 letům od počátku okupace shodli historici i pamětníci, ve skutečnosti nebyla obrana reálná. Na útok od spojenců nebyl připraven vůbec nikdo.

Lidé si v úterý připomínají 50. výročí vojenské invaze zemí Varšavské smlouvy do Československa. Před budovou Českého rozhlasu se od 11 hodin konal pietní akt k uctění památky padlých. S projevem vystoupili předsedové obou komor parlamentu a promluvil i šéf vlády Andrej Babiš (ANO). Pieta se ale nesla ve znamení protestů proti současnému premiérovi, lidé pískali a skandovali během celého jeho projevu.

Jednu z nejviditelnějších připomínek invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa představuje fasáda pražského Národního muzea. Proč sovětští vojáci na budovu začali pálit, historici dodnes s jistotou nevědí. El Grečkovy fresky, jak se poničení fasády začalo přezdívat, nezmizí ani po aktuální rekonstrukci budovy.

Čtvrtina lidí v Česku se domnívá, že komunistická strana měla v době, kdy byla vůdčí silou československé politiky, podporu většiny společnosti. Podle necelé pětiny také byla před rokem 1989 vyšší kvalita života než dnes. Vyplývá to průzkumu agentury Median pro Českou televizi k výročí srpna 1968.

I v socialistických zemích se před padesáti lety našli lidé, kteří protestovali proti okupaci Československa. Za několikaminutový protest strávili dlouhý čas za mřížemi nebo v psychiatrických léčebnách. Tři stateční teď přijeli do Česka, aby uctili památku Jana Palacha.

Na výročí invaze ze srpna 1968 vzpomínali i tehdejší okupanti. Bývalí příslušníci sovětské armády se sešli v ruském Volgogradě. Od svazu veteránů dostali pamětní medaile a ujišťovali se, že tehdy udělali správnou věc.

Záznam přenosu z budovy Českého rozhlasu s aktéry, pamětníky, historiky, experty a osobnostmi o událostech v Československu v roce 1968.

Slovenský prezident Andrej Kiska přirovnal okupaci Československa k hororovému filmu. V televizním projevu k 50. výročí invaze vyzval současné demokratické politiky, aby chránili svobodu. Vyzdvihl také roli spojenců v Unii a NATO, kteří mají podle Kisky „stejné hodnoty a respekt ke svobodě, právům lidí a demokracii“. Upozornil i na problém mladých, kteří toho o invazi moc nevědí.

Sovětský tank a na něm pražský mladík s československou vlajkou. Jeden ze snímků českého fotografa Josefa Koudelky se v den 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR dostal i na titulní stránku amerického deníku The New York Times (NYT). Titulku a šest následujících stran věnuje výročí také německý list Die Tageszeitung. Zmínky o konci pražského jara našli na titulních stránkách také čtenáři španělských deníků El País a El Mundo. Tématu se věnují také německá, rakouská a samozřejmě i slovenská média.

Rusové jsou v Česku třetí nejpočetnější menšinou, žije jich tu více než 36 tisíc. Jak mladí Rusové vnímají vlastní minulost a jak se vyrovnávají s naším historickým komplexem, zajímá tvůrce v pražském Divadle Archa. Inscenace Rusáci? má premiéru 21. srpna, na výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Touha po svobodě a demokracii přežila i vpád vojsk Varšavské smlouvy a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. V den 50. výročí invaze v Československu to na Twitter napsal předseda Evropské rady Donald Tusk. Události srpna 1968 připomínají také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani nebo nebo lídr největší europarlamentní lidovecké frakce Manfred Weber.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa vzbudil rozhořčení po celém světě. Dokonce i jindy opatrní Finové organizovali masové protesty, které u tamní vlády vyvolaly obavy. Finsko sousedící se Sovětským svazem balancovalo na hraně mezi Východem a Západem po celou dobu studené války. Jeho specifická zahraniční politika si vysloužila přezdívku finlandizace, a tak se tehdejší vláda obávala, jak se zachová „velký medvěd“ na východní hranici. Sovětská okupace Československa měla dopad i na vnitřní politiku Finska: rozštěpila se komunistická strana.

Události ze srpna 1968 jsou dramatickým příběhem o naději malého národa postavit se tehdejším pravidlům geopolitického rozdělení světa a vytvořit svobodnou a sociální společnost postavenou na důstojném životě jednotlivce. K 50. výročí vojenské invaze do Československa to napsal slovenský premiér Peter Pellegrini v komentáři, který otiskly Hospodárske noviny. Ministerstvo zahraničí označilo invazi za nepřípustný akt agrese, tajemník miniterstva vyzdvihl členství v NATO a EU.

Pražské jaro bylo první z „barevných převratů“ zosnovaných Spojenými státy, napsal autor komentáře, který k výročí srpnové invaze vydal ruský list Izvestija. Autor také tvrdí, že vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se odehrál na žádost Alexandra Dubčeka. V ruských médiích ale zaznívá i liberálnější pohled na 50. výročí vstupu vojsk Sovětského svazu a jeho spojenců do tehdejšího Československa.

Socha Ivana Koněva, která stojí na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, dostala nové informační desky. Radnice Prahy 6 odhalila zrekonstruovaný památník odpoledne 21. srpna – 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy, na které se Koněv nepřímo podílel. Maršál je ale známý hlavně kvůli tomu, že se jeho vojska účastnila závěrečné fáze osvobození Prahy v roce 1945. Na to také poukazovala skupina lidí nespokojených s úpravami sochy. Radnice podle nich přepisuje historii.

Když se 21. srpna 1968 objevily okolo sedmé ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli vpustit dovnitř. Na půlstoletí staré události v úterý v Holešově zavzpomínaly asi dvě stovky někdejších členů výsadkového pluku.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa byla negativně vnímaná i pod Tatrami, podle publicisty z Denníku N a bývalého šéfredaktora Respektu Martina M. Šimečky ale Slováci nevnímají srpen tak dramaticky jako Češi. Je to dané mimo jiné i tím, že životní úroveň na Slovensku v té době rostla a v říjnu byl schválený zákon o federaci. Ve vzpomínce na 50. výročí invaze večer promluví slovenský prezident Andrej Kiska. ČT24 jeho projev odvysílá po Událostech.

Podle výzkumu agentury Median pro ČT si pětatřicet procent Čechů ve věku 18–34 let nedokáže spojit události 21. srpna se začátkem sovětské okupace Československa. Podle poslance za TOP 09 Dominika Feriho je třeba v českém školství položit důraz právě na výuku novodobých dějin. „Mnoho lidí mi napsalo, že skončili v roce 1918 nebo v roce 1945. To se prostě nemůže stát, to klíčové se odehrávalo i potom,“ prohlásil Feri v Událostech, komentářích.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd zveřejnilo průzkumy společenských nálad z července 1968, které přímo reagovaly na aktuální dění. Výzkumníci se zaměřovali například na to, jak lidé důvěřují představitelům politického života nebo komunistické straně.

Na srpnovou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy zareagovaly také tehdejší moravské deníky. Noviny v podstatě ze dne na den změnily nejen obsah, ale třeba i barvu titulků. Obsahu se zároveň takřka okamžitě dotkla cenzura. K lidem se ale aktuální informace o dramatických událostech přesto dostaly.

Alexander Dubček. Žádné jiné jméno není tak osudově spjato s 21. srpnem 1968, událostmi pražského jara i následným nezadržitelným vývojem směrem k tuhé normalizaci. Jedinec ve víru přelomových historických okamžiků, i tak se dá dívat na životní příběh prvního tajemníka ÚV KSČ. Slovenský spisovatel a publicista Ľuboš Jurík napsal v tomto duchu o Dubčekovi román – pod názvem „Rok delší než století“ a též byl jedním ze scénaristů filmu „Dubček“. Ten odvysílá ČT1 v úterý od 20:00.

V srpnu 1968 vstoupily do Československa stovky tisíc vojáků z pěti zemí Varšavské smlouvy. Velel jim ostřílený generál Ivan Pavlovskij, který si za dobře splněný úkol vysloužil nejvyšší vyznamenání a místo v Ústředním výboru strany. Když ale o 11 let později odmítl invazi do Afghánistánu, tak musel z kola ven.

U brány do Stromovky v sousedství ruského velvyslanectví v pražské Bubenči se sešli lidé k demonstraci s názvem Nezapomínáme, protestujeme. Připomněli si oběti okupace z roku 1968, současně se ale vymezili proti současné ruské politice, kterou považují za agresivní. Během protestu zazněla také kritika na adresu některých českých politiků v čele s prezidentem republiky Milošem Zemanem.

Hodiny unikátních, dosud nezveřejněných záběrů ze srpna 1968 nejspíše z armádních zdrojů získal režisér Jan Šikl. Nyní hledá lidi, kteří na nich sebe nebo své blízké poznají. Přihlásit se mohou na internetové stránce rekonstrukceokupace.cz. Tématu se od 20:00 věnuje speciální vysílání ČT24.