Hillary Clintonová strana 2 z 3

Další čtyři roky vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa by znamenaly prohloubení chaosu, nebezpečné nepředvídatelnosti a neúcty k principům mezinárodního práva, tvrdí profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Kandidát demokratů Joe Biden by podle něj nehrál do karet Kremlu. Byl by také citlivější k zemím střední Evropy, které si spojuje s bojem proti komunismu.

Peníze hýbou světem, alespoň tím „americkým“ v době, kdy se blíží prezidentské volby. Vlivní podnikatelé, skupiny, korporace a třeba herci nebo režiséři zpod kopců Hollywoodu utrácejí každé čtyři roky nemalé částky na podporu svých favoritů v duelu o křeslo v oválné pracovně. Důležití jsou také občané, kteří se rozhodli oblíbeného kandidáta podpořit symbolickým příspěvkem.

Americké prezidentské volby se blíží. Občané Spojených států si první listopadové úterý zvolí budoucí hlavu státu. Systém volby je ale složitější než prosté přímé hlasování a může se stát, že v Bílém domě usedne ten, kdo získal méně hlasů. Nabízíme přehled toho, co se stane 3. listopadu a jak si Američané volí prezidenta.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na prvním velkém předvolebním mítinku poté, co se nakazil koronavirem. Tisícům příznivců shromážděných v Sanfordu na Floridě řekl, že se cítí být silný a ve skvělé formě, informovala v úterý agentura AP. Jeho demokratický protivník Joe Biden mezitím ve své prezidentské kampani posílil a zvýšil svůj náskok před Trumpem, tvrdí průzkum společnosti Ipsos.

Před každými americkými prezidentskými volbami cílí průzkumy, média i samotní politici svoji pozornost více například na Ohio než na Idaho. Důvod je skrytý ve výsledcích z předchozích voleb a je spojený s demografií a voličskými tendencemi konkrétního obyvatelstva. O tom, kdo se v USA stane hlavou státu totiž rozhoduje fakticky zhruba třetina obyvatel – ti, kteří pocházejí z takzvaných swing states, tedy států, kde jsou šance vyrovnané.

Před šedesáti lety se konala první prezidentská debata ve Spojených státech, která se vysílala v televizi. Před kamerami se sešli kandidáti John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon. Oba podle historiků debatovali zručně, demokrat Kennedy svým charismatem ale Nixona, který byl po viróze, zcela zastínil.

Americký prezident Donald Trump se ve středu znovu odmítl jasně vyjádřit k tomu, zda by v případě prohry v listopadových volbách předal moc svému demokratickému rivalovi Joeovi Bidenovi pokojným způsobem. Jeho slova kritizovali demokraté i někteří republikáni. Lídr senátních republikánů Mitch McConnell uvedl, že po prezidentských volbách 3. listopadu nastane spořádaný přechod, a zdůraznil, že vítěz bude uveden do úřadu podle plánu v lednu. Trumpova mluvčí později na čtvrteční tiskové konferenci řekla, že prezident přijme výsledky svobodných a spravedlivých voleb.

Sjezd Demokratické strany oficiálně nominoval senátorku Kamalu Harrisovou kandidátkou na viceprezidentku Spojených států. Harrisová nominaci přijala. V projevu zkritizovala úřadování Donalda Trumpa, který podle ní během pandemie selhal. „Neschopnost Donalda Trumpa vést nás stála životy i živobytí,“ řekla. Harrisová zdůraznila, že nadcházející volby jsou klíčové. Podle ní jde o budoucnost Američanů.

Hackerské útoky s cílem zmocnit se informací poškozujících tehdejší prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou před americkými volbami v roce 2016 nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Uvádí to zpráva jednoho z výborů Senátu amerického Kongresu, která mapuje „kampaň aktivních opatření“ Ruska a jeho „zásahy“ do minulých prezidentských voleb. Tehdejší aktivity Paula Manaforta, který v létě 2016 vedl prezidentskou kampaň pozdějšího vítěze Donalda Trumpa, označuje za „vážnou kontrašpionážní hrozbu“.

Ve věku 80 let zemřel v pátek dlouholetý demokratický člen americké Sněmovny reprezentantů za stát Georgia John Lewis, který patřil ke klíčovým postavám hnutí za občanská práva v USA. Zákonodárcovo úmrtí potvrdila předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová. Lewis na konci loňského roku oznámil, že má pokročilou rakovinu slinivky břišní.

Americký prezident Donald Trump poprvé potvrdil, že Spojené státy v roce 2018 provedly kybernetický útok proti ruské Agentuře pro výzkum internetu (AII). Napsal to sloupkař deníku The Washington Post Marc Thiessen, který s šéfem Bílého domu vedl rozhovor. Trump tvrdí, že na rozdíl od svého předchůdce Baracka Obamy v tomto směru konal.

Za půl roku už budou američtí občané znát jméno (staro)nového prezidenta. Obhájce úřadu Donalda Trumpa vyzývá demokrat Joe Biden a ústřední témata jeho kampaně jsou jasná –⁠ zdravotnictví a kritika hlavy státu. Kandidáta už podpořili přední straníci, přesto kampaň skýtá úskalí, například nesnáze spojené s koronavirovými omezeními. Kvůli nákaze musel plány měnit i Trump. Prosperující ekonomika USA padá a země eviduje 30 milionů nezaměstnaných. Prezident má pro voliče jasný vzkaz: „Postavili jsme nejlepší ekonomiku na světě, uděláme to znovu.“

Rozhodnutí Demokratické strany zrušit červnové prezidentské primárky v americkém státě New York je protiústavní, neboť brání uchazečům získat delegátské zastoupení pro letní nominační sjezd. Podle agentury AP tak rozhodl federální soud, na který se obrátili vermontský senátor Bernie Sanders a newyorský podnikatel Andrew Yang. Oba sice prezidentskou kampaň zastavili, delegáty na sjezd ale nadále sbírají.

Německá spolková prokuratura vydala zatykač na ruského hackera, který je podezřelý z útoku na počítačový systém Spolkového sněmu v roce 2015 z pověření ruských tajných služeb, napsal německý list Süddeutsche Zeitung. Podezřelým je devětadvacetiletý Dmitrij Badin, „hacker ve státních službách a kybernetický voják z pověření Vladimira Putina“, píše list.

Bývalý americký prezident Barack Obama podpořil kandidaturu svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena na prezidentský úřad. Obama se dosud nominační kampaně demokratů spíše stranil, jeho podpora Bidena ale není překvapením.

Bývalý viceprezident Spojených států Joe Biden ovládl demokratické primárky ve všech třech státech, v nichž se v úterý konaly – na Floridě, v Illinois i v Arizoně. Biden tak jasně porazil svého levicového soupeře, vermontského senátora Bernieho Sanderse. Ten nyní čelí výzvám, aby ze stranického klání odstoupil. Sandersův tým oznámil, že senátor bude se svými přiznivci o budoucnosti kampaně jednat, rychlé rozhodnutí ale nečeká.

Bývalý americký viceprezident Joe Biden zvítězil v demokratických primárkách ve státě Washington. Píše to agentura AP. Biden tak ovládl pět ze šesti států, kde se minulý týden hlasovalo. Soud v americkém státě Ohio mezitím odmítl odklad místních primárek kvůli epidemii koronaviru. Guvernér Ohia nicméně na Twitteru zdůraznil, že volební místnosti zůstanou přesto zavřené.

Favoritem demokratických primárek se pomalu, ale jistě stává muž, který sám sebe označuje za „demokratického socialistu“. Osmasedmdesátiletý Bernie Sanders je proslulým kritikem vládnoucích elit. Sliby univerzálního zdravotního pojištění, zdanění velkých korporací a odpuštění studentských půjček uchvátil hlavně mladé Američany ze severu a větších měst.

Primárky, výbory, delegáti, superdelegáti, kongresy, debaty, sbor volitelů. To je jen krátký seznam klíčových pojmů, o kterých se bude mluvit celý rok. Spojené státy si opět po čtyřech letech zvolí prezidenta. Funkci obhajuje Donald Trump, v táboře demokratů se zápas o stranickou nominaci teprve udá. Americký volební systém je na první pohled přímý, skrývá však mnoho záludností. Nabízíme průvodce děním, které letos ovládne americkou politiku.

Berlinale na cestě do své druhé poloviny prozatím shrnuje, že dorazilo méně asijských nákupčích a filmových prefesionálů kvůli strachu z koronaviru. Na Evropském filmovém trhu, jenž je součástí přehlídky, se ale čile obchodovalo i bez nich. Mimo jiné i s česko-slovenskými Služebníky. Znatelný byl také stále sílící vliv seriálové tvorby.

Využít síly protivníka proti němu samému, zní staré a efektivní pravidlo sebeobrany. Proč se namáhat, když lze energii otočit proti jejímu původci? Aktuální primárky ve Spojených státech, v nichž se rozhoduje o nominaci demokratů na amerického prezidenta, a předvolební kampaň vůbec nabízí několik podobných příkladů.

Do boje o stranickou nominaci vstoupil pozdě, ale o to razantněji. Bývalý trojnásobný starosta New Yorku Michael Bloomberg v minulosti střídal demokratickou a republikánskou stranu a dlouho byl i nezávislý. Nyní se jako demokrat uchází o Bílý dům a na porážku Donalda Trumpa je ochoten vynaložit ze svého ohromného jmění miliardu dolarů. V podstatě neomezené finance mu zaručují všudypřítomnou reklamu a miliardář chce uspět při volebním superúterý. Zároveň ale vyvstávají i otázky – třeba problematická pozice mediálního impéria, které Bloomberg vlastní.

Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa byl odsouzen ke čtyřiceti měsícům vězení. Roger Stone byl loni shledán vinným v sedmi bodech obžaloby včetně lhaní Kongresu, ovlivňování svědka a maření vyšetřování. Prokuratura původně požadovala trest v rozmezí sedmi až devíti let. Trump navržený trest kritizoval jako příliš přísný a ministr spravedlnosti William Barr doporučil nižší trest. Trump na rozsudek reagoval sdělením, že bude případ sledovat a v určité chvíli učiní patřičné rozhodnutí. Stone má podle něj velkou šanci na „naprosté očištění“.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.