Hillary Clintonová strana 2 z 4

Ve Washingtonské národní katedrále se konal pohřeb Madeleine Albrightové, první ženy v čele americké diplomacie a pražské rodačky. Smuteční řeč přednesl mimo jiné prezident Joe Biden či bývalý šéf Bílého domu Bill Clinton, v jehož kabinetu Albrightová mezi lety 1997 až 2001 sloužila. Obřadu se zúčastnila i česká delegace v čele s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Ve věku 84 let zemřel v pondělí ráno Colin Powell, bývalý republikánský ministr zahraničí USA. Důvodem úmrtí byly komplikace spojené s covidem-19, uvedla televizní stanice CNN s odvoláním na prohlášení rodiny. Powell, první americký ministr zahraničí černé barvy pleti, byl proti nemoci plně očkován. Podle webu televize CNBC trpěl zhoubným onemocněním krve. Současný šéf Bílého domu Joe Biden jej označil za dobrého člověka, který ztělesňoval ideály „bojovníka a diplomata“.

Tisíce lidí si v sobotu v místě, kde stávala newyorská dvojčata Světového obchodního centra (WTC), připomněly památku obětí teroristických útoků 11. září 2001. Obřad zahájilo rozvinutí americké státní vlajky za doprovodu hymny USA, po němž následovala minuta ticha ve chvíli, kdy před 20 lety první letadlo narazilo do severní věže WTC. Piety se zúčastnil americký prezident Joe Biden i jeho předchůdci Barack Obama a Bill Clinton. Na pietě v Pensylvánii promluvil také bývalý americký prezident George Bush mladší.

Americké obavy ohledně plynovodu Nord Stream 2, spolupráce při zvládání klimatických změn nebo při zmírňování dopadů koronavirové krize. O těchto tématech se mluvilo v Bílém domě při rozlučkové návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové. Ta ve světle ničivých záplav ve své vlasti uvedla, že změny klimatu znamenají výrazně vyšší frekvenci extrémních meteorologických jevů.

Porota shledala expolicistu Dereka Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana George Floyda. Ten zemřel loni v květnu poté, co mu Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Ruský prezident Vladimir Putin zaplatí za snahu zasáhnout do loňských prezidentských voleb ve Spojených státech, kterou Moskvě připisují americké tajné služby. V rozhovoru s televizí ABC News to řekl šéf Bílého domu Joe Biden, jehož administrativa prý brzy odhalí další kroky. Prezident USA také připustil, že Putina považuje za „zabijáka“. V reakci na rozhovor Rusko povolalo svého velvyslance ve Washingtonu Anatolije Antonova do Moskvy ke konzultacím ohledně dvoustranných vztahů.

Ve Spojených státech pokračoval třetím dnem proces s exprezidentem Donaldem Trumpem, který čelí obvinění z vyprovokování útoku na Kapitol. Čtvrtek, stejně jako středa, byl vyhrazen pro obžalobu. Prostor tak měli zástupci Sněmovny reprezentantů, kteří plní roli prokurátorů. Pátek a možná i sobota mají být vyhrazeny pro Trumpovy obhájce. Senát pak bude v roli soudců.

Joe Biden si jako svou viceprezidentku vybral senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou. Pětapadesátiletá politička, která má indicko-jamajské kořeny, má za sebou dlouhou kariéru ve státním zastupitelství.

Joe Biden – bývalý viceprezident, senátor, matador americké politiky a následovník prezidenta Donalda Trumpa prezidentské funkci. O cestu do Bílého domu se loni nepokoušel poprvé, do prezidentského křesla kandidoval už v letech 1988 a 2008. Stane se nejstarším prezidentem v dějinách USA.

Polarizace americké společnosti probíhá už téměř dvacet let a je rok od roku horší. Středeční útok demonstrantů na Kongres, při němž zemřelo pět lidí, je vyvrcholením tohoto procesu, řekl bývalý velvyslanec ČR v USA a současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. S tím souhlasil i další bývalý velvyslanec Martin Palouš. Současný český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček soudí, že tyto události jsou výsledem dlouhodobého procesu, kdy se Spojené státy výrazným způsobem proměňovaly demograficky a kdy se měnilo také voličstvo republikánů.

Londýnský soud odmítl propustit zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange na kauci, informovala agentura Reuters. Rozhodnutí odůvodnil rizikem útěku. Australan tak zůstává v Británii ve vazbě. Ve Spojených státech Assange čelí obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, za což mu hrozí 175 let vězení.

Nově zvolený prezident USA Joe Biden nominuje do funkce ministra obrany generála ve výslužbě Lloyda Austina. Pokud ho schválí Senát, stane se prvním Afroameričanem v čele Pentagonu.

Zvolený prezident USA Joe Biden představil první jména své chystané administrativy. Soustředil se na klíčové posty především v zahraniční politice, ale důraz dal i na domácí ekonomické a sociální problémy. Jak Biden předeslal, jeho kabinet má být různorodý a reprezentovat americkou společnost, zároveň má být sborem expertů. Web ČT24 přináší medailonky lidí, kteří mají v následujících letech řídit Spojené státy americké.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

Necelý týden zbývá do nejsledovanějšího volebního klání na planetě. Prezident Spojených států Donald Trump i jeho vyzyvatel Joe Biden za sebou mají týdny kampaní i televizní debaty. V médiích se propírají předvolební průzkumy, které favorizují demokratického kandidáta. Predikce se před čtyřmi lety povětšinou spletly, když předvídaly vítězství Hillary Clintonové. To automaticky neznamená, že současné průzkumy nejsou věrohodné, ale ne všechny sondáže jsou zpracovány kvalitně. Jak poznat zodpovědně zpracovanou předvolební studii a které metody mají vyšší šanci trefit vítěze voleb?

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.

Další čtyři roky vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa by znamenaly prohloubení chaosu, nebezpečné nepředvídatelnosti a neúcty k principům mezinárodního práva, tvrdí profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Kandidát demokratů Joe Biden by podle něj nehrál do karet Kremlu. Byl by také citlivější k zemím střední Evropy, které si spojuje s bojem proti komunismu.

Peníze hýbou světem, alespoň tím „americkým“ v době, kdy se blíží prezidentské volby. Vlivní podnikatelé, skupiny, korporace a třeba herci nebo režiséři zpod kopců Hollywoodu utrácejí každé čtyři roky nemalé částky na podporu svých favoritů v duelu o křeslo v oválné pracovně. Důležití jsou také občané, kteří se rozhodli oblíbeného kandidáta podpořit symbolickým příspěvkem.

Americké prezidentské volby se blíží. Občané Spojených států si první listopadové úterý zvolí budoucí hlavu státu. Systém volby je ale složitější než prosté přímé hlasování a může se stát, že v Bílém domě usedne ten, kdo získal méně hlasů. Nabízíme přehled toho, co se stane 3. listopadu a jak si Američané volí prezidenta.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na prvním velkém předvolebním mítinku poté, co se nakazil koronavirem. Tisícům příznivců shromážděných v Sanfordu na Floridě řekl, že se cítí být silný a ve skvělé formě, informovala v úterý agentura AP. Jeho demokratický protivník Joe Biden mezitím ve své prezidentské kampani posílil a zvýšil svůj náskok před Trumpem, tvrdí průzkum společnosti Ipsos.

Před každými americkými prezidentskými volbami cílí průzkumy, média i samotní politici svoji pozornost více například na Ohio než na Idaho. Důvod je skrytý ve výsledcích z předchozích voleb a je spojený s demografií a voličskými tendencemi konkrétního obyvatelstva. O tom, kdo se v USA stane hlavou státu totiž rozhoduje fakticky zhruba třetina obyvatel – ti, kteří pocházejí z takzvaných swing states, tedy států, kde jsou šance vyrovnané.

Před šedesáti lety se konala první prezidentská debata ve Spojených státech, která se vysílala v televizi. Před kamerami se sešli kandidáti John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon. Oba podle historiků debatovali zručně, demokrat Kennedy svým charismatem ale Nixona, který byl po viróze, zcela zastínil.

Americký prezident Donald Trump se ve středu znovu odmítl jasně vyjádřit k tomu, zda by v případě prohry v listopadových volbách předal moc svému demokratickému rivalovi Joeovi Bidenovi pokojným způsobem. Jeho slova kritizovali demokraté i někteří republikáni. Lídr senátních republikánů Mitch McConnell uvedl, že po prezidentských volbách 3. listopadu nastane spořádaný přechod, a zdůraznil, že vítěz bude uveden do úřadu podle plánu v lednu. Trumpova mluvčí později na čtvrteční tiskové konferenci řekla, že prezident přijme výsledky svobodných a spravedlivých voleb.

Sjezd Demokratické strany oficiálně nominoval senátorku Kamalu Harrisovou kandidátkou na viceprezidentku Spojených států. Harrisová nominaci přijala. V projevu zkritizovala úřadování Donalda Trumpa, který podle ní během pandemie selhal. „Neschopnost Donalda Trumpa vést nás stála životy i živobytí,“ řekla. Harrisová zdůraznila, že nadcházející volby jsou klíčové. Podle ní jde o budoucnost Američanů.