Drážďany strana 4 z 5

Ani po třech měsících se německé policii nepodařilo chytit zloděje šperků v Drážďanech. Pachatelé jedné z největších loupeží v dějinách jsou pořád na svobodě. Každým dnem tak roste riziko, že šperky nedozírné historické i umělecké hodnoty rozřežou na jednotlivé kameny. Že zloději naložili s lupem právě tímto způsobem, se domnívá i spisovatel a scenárista Peter Zingler, který se sám čtvrt století živil jako profesionální zloděj šperků.

Americká osmá letecká armáda bombardovala před tři čtvrtě stoletím Prahu. Historici, kteří o náletu ze 14. února 1945 hovořili v 90' ČT24, jsou přesvědčeni, že cílem Spojenců v žádném případě nebylo zabíjet civilisty v centru Prahy a ničit obytné domy a historické budovy. Podle Michala Plavce z Národního technického muzea i Jana Zdiarského z muzea letecké bitvy nad Krušnohořím je jasně prokázáno, že bombardéry mířily nad Drážďany a jejich posádky se zmýlily.

Před 75 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.

Čtyřkilometrovým lidským řetězem si v Drážďanech připomněli 75 let od spojeneckého bombardování. Do řetězu, který se vinul kolem celého centra města, se zapojilo kolem jedenácti tisíc lidí včetně spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či saského ministerského předsedy a drážďanského starosty. Steinmeier ve svém projevu řekl, že i dnes je třeba si připomínat bolest a zoufalství, které zničení města a smrt pětadvaceti tisíc obyvatel v únoru 1945 provázelo. Prezident také varoval před ohrožením demokracie.

Praha bude spolupracovat s Vídní mimo jiné v dopravě, kultuře, odpadovém hospodářství nebo informatice a bezpečnosti. Pražští zastupitelé ve čtvrtek schválili návrh partnerské smlouvy, kterou města podepíšou. Smlouva bude uzavřena na pět let. Tuzemská metropole loni uzavřela Pakt svobodných měst s Budapeští, Bratislavou a Varšavou, ještě předtím také s tchajwanskou Tchaj-pejí. V říjnu naopak ukončila smlouvu s Pekingem kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává jednu Čínu.

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže ležícího ve zbytcích dřevěné bedny objevili odborníci v římském městě Herculaneu na západním úpatí vulkánu, v jeho lebce našli lesklé černé úlomky, napsala agentura AP.

Slezské zemské muzeum v Opavě představuje akademického malíře a zároveň sedláka Paula Gebauera. Tvořil především mezi válkami v obci Sosnová nedaleko Opavy. Jeho dílo, podobně jako tvorba mnoha dalších německých malířů, mělo být po druhé světové válce v socialistickém Československu zapomenuto.

Tajemný mecenáš umění nabízí 1,3 milionu eur (zhruba 33,1 milionu korun) za návrat ukradených drážďanských klenotů. Vyšetřování nepřineslo od listopadové loupeže žádný výrazný posun. Podle expertů nabízená částka nemusí stačit, jelikož hodnota vzácných klenotů je nevyčíslitelná.

Stopy listopadové krádeže šperků v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba) vedou k arabským klanům v Berlíně. Píše to berlínský list Berliner Morgenpost s odvoláním na policejní zdroje.

Tisíce lidí přilákal do saských Drážďan tradiční Striezelmarkt, při kterém se v historickém centru města servíruje obrovská vánoční štóla. Ta letošní měřila úctyhodných 410 centimetrů na délku, 177 centimetrů na šířku a vysoká byla bezmála devadesát centimetrů. Celková hmotnost obřího vánočního pečiva, které jako obvykle přivezl na náměstí Altmarkt vůz tažený koňmi, byla 3950 kilogramů.

Pondělní krádež šperků v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba) uskutečnila čtveřice zlodějů, ukázaly záběry z bezpečnostních kamer. Dosud policie mluvila o nejméně dvou pachatelích. Vyšetřovatelé stále nemají konkrétní stopu, za informace o pachatelích úřady nabízejí odměnu v přepočtu 12,8 milionu korun. Dobrou zprávou je, že zloději si zřejmě odnesli méně klenotů, než se původně předpokládalo.

Ukradené šperky z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) sice mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu, pro zloděje jsou však prakticky bezcenné. Rozprodej kořisti není možný, protože každý znalec ukradené šperky pozná, řekl německé rozhlasové stanici SWR ředitel klenotnice Dirk Syndram. Hrozí tak jejich zničení, pokud se zloději rozhodnou drahokamy vytrhat a udat je samostatně.

Po dlouhých třech letech složitého vyjednávání dorazila v úterý do Olomouce jedna z nejstarších keramických sošek na světě: Věstonická venuše. Veřejnost si bude moci 30 tisíc let starý originál prohlédnout po pěti letech, sošku vystaví Vlastivědné muzeum Olomouc. Do trezoru v Brně se vrátí za necelé dva týdny. Poté venuši v bezpečnostní vitríně vystřídá opuková hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic.

Zloději vykradli drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba), kde jsou uloženy cenné historické sbírky německé spolkové země Sasko. Škodu nelze určit, neboť význam klenotů je díky unikátnosti, neprodejnosti a historickému odkazu nevyčíslitelný, uvedla šéfka saských státních sbírek Marion Ackermannová. Deník Bild předtím napsal, že zmizely historické šperky, diamanty a další drahé kameny a škoda může dosáhnout miliardy eur (asi 25 miliard korun). Policie zatím nikoho nezadržela, podle médií mohli pachatelé prchnout do zahraničí.

Náhled do života a díla slavného uměleckého páru Jana a Evy Švankmajerových a obraznou procházku krajinou současného českého surrealismu nabízí výstava v drážďanské Lipsiově budově. Pro Státní umělecké sbírky ji kurátorsky připravil bývalý ředitel pražské Národní galerie Jiří Fajt. Vedle 17 filmů ze všech tvůrčích období Jana Švankmajera mohou návštěvníci objevovat i četné sochy a objektové koláže obou umělců, což jsou zčásti rekvizity z filmů. Výstava s názvem „Move little hands… Move!“ – volně přeloženo jako Ručičky, pohněte se – potrvá do 8. března.

Mezi Prahou a středočeskými Poříčany se pohybují zeměměřiči. Vyměřují trasu budoucí vysokorychlostní železnice, která tudy povede směrem na Brno. Geodeti pracují také na jihu i severu Moravy. Příprava vysokorychlostních tratí se tak přesunula z kanceláří i do terénu. Neznamená to však, že by se v nejbližší době mělo začít stavět. Pokud se podaří získat stavební povolení, budou první úseky vysokorychlostních železnic v Česku vznikat od roku 2025.

Zatímco řada měst po celé Evropě včetně Česka vyhlásila v poslední době v reakci na klimatické změny „stav klimatické nouze“, v Drážďanech řeší radnice jiný problém. Kvůli pravicovým extremistům, kteří se ve městě často scházejí a nezřídka páchají trestné činy, vyhlásila saská metropole „stav nacistické nouze“. Informovala o tom agentura DPA.

Země bývalé Německé demokratické republiky (NDR) prošly za uplynulých 30 let dramatickým vývojem. Od pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 přišly o zhruba 2,5 milionu obyvatel, z nichž velká část odešla za lepším životem na západ Německa. Většina z těch, kteří zůstali, si kvůli nekonkurenceschopnosti východoněmeckých firem, jež masově krachovaly, musela hledat novou práci. I když se některé regiony z hlubokého otřesu vzpamatovaly a dnes rostou, jiné, a platí to zejména pro venkovské oblasti, dodnes čelí velkým problémům. Chybí tam mladí lidé i šance.

Historické centrum Prahy by mohlo být zařazeno mezi památky v ohrožení. Seznam památek, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku, spravuje UNESCO. Komisařům vadí plánované výškové stavby i chystaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů. Z nedostatečné péče o historické dědictví viní UNESCO český stát i Prahu. Radnice nepovažuje za reálné riziko vyřazení ze seznamu a celkově považuje zprávu za pozitivní.

Před 81 lety, v noci na 30. září 1938, byla podepsána mnichovská dohoda. Československu nařizovala odevzdat Německu pohraniční území. Tomu předcházely boje mezi československými jednotkami a sudetoněmeckými povstalci. Padlo v nich minimálně 175 Čechoslováků. Jejich seznam vychází v knize Muži na hranici.

Veřejnosti se otevírají zrekonstruované prostory zámku bývalých saských vládců v Drážďanech. Reprezentační místnosti, které patřily k nejkrásnějším v Evropě, zničilo spojenecké bombardování na konci druhé světové války. Obnova komplexu si vyžádala v přepočtu přes miliardu a dvě stě milionů korun. Poslední fáze obnovy má skončit v roce 2023.

Jaroslav Rudiš se v Německu, které se stalo jeho druhým domovem, může těšit jako spisovatel z úspěchu. Jeho první německy psaný román Winterbergs letzte Reise (Winterbergova poslední cesta) obdrží cenu Chamisso-Preis/Hellerau. Za stejnou knihu už byl Rudiš letos nominován na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu.