Drážďany strana 4 z 5

Německá policie při úterní razii v Berlíně zadržela tři osoby, které podezřívá z loňské krádeže šperků z historické klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) v Drážďanech. Po dalších dvou podezřelých pátrá, informovala s odvoláním na prokuraturu agentura DPA. Ukradené cennosti se při domovních prohlídkách zatím nalézt nepodařilo.

Německé spolkové země kvůli prudkému nárůstu případů nemoci covid-19 zpřísňují hygienická opatření. Ve středu bude kancléřka Angela Merkelová jednat s premiéry spolkových zemí o tom, jak dále postupovat. Belgie omezila volný pohyb osob po desáté večer a zavřela kulturní zařízení. Na několika místech Itálie lidé demonstrovali proti vládním opatřením, která se v zemi rovněž zpřísňují. Ve Španělsku stávkují lékaři, kteří požadují, aby byla jejich práce náležitě oceněna. Slovensko se chystá na celoplošné testování obyvatelstva.

V Drážďanech začal proces se čtyřmi lidmi, kteří podle vyšetřovatelů patří k teroristickému krajně pravicovému uskupení Freital (Gruppe Freital) či s ním sympatizují. Skupina v roce 2015 v německé spolkové zemi Sasko podnikla s využitím zábavní pyrotechniky nakoupené v Česku několik bombových útoků proti politickým odpůrcům a běžencům. Před dvěma lety poslal soud prvních osm členů skupiny na několik roků do vězení.

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu je u konce. Vlaky přes most sice jezdí již čtvrt roku, ale teprve nyní definitivně skončily i všechny práce a most je takový, jaký byl před 170 lety, když byl nový. Rekonstrukce to nebyla snadná, protáhla se o několik měsíců. Byla to ale také první fáze mnohem větší přestavby, kde pár měsíců nebo celý rok nehraje roli, protože má zpoždění bezmála čtvrt století – modernizace tratě do Kladna, jejíž nejčastěji zmiňovanou součástí bude odbočka na Letiště Václava Havla.

Národ vzešlý z války. Tak zní titul ambiciózní drážďanské výstavy popisující roli, jakou sehrály při vzniku Německa konflikty devatenáctého století. Mezi nimi i ten proti Rakousku-Uhersku, který rozhodla v červenci 1866 bitva u Hradce Králové.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Německá policie na dálničním hraničním přechodu mezi Českou republikou a Saskem v úterý večer objevila v nákladním prostoru chladírenského vozu 31 migrantů. Auto mělo tureckou státní poznávací značku a mířilo do Drážďan, informovala ve středu agentura DPA s odkazem na policejního mluvčího.

Prázdniny jsou synonymem pro období dopravních uzavírek. Letos se pracuje především na dálnici D1, ale také na D8 nebo D11 i na mnoha silnicích I. třídy. Podle generálního ředitele Ředitelství sinic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla se dokonce opravují dálnice a silnice v takovém rozsahu, že více to ani nejde. Míní, že rozsáhlé opravy a z nich vyplývající omezení souvisejí především s tím, že se v minulosti údržba zanedbala. Radek Mátl byl hostem Interview ČT24.

Trať z Prahy do Drážďan jubiluje. Její první úsek z Prahy do Lovosic byl otevřen 1. června 1850. Součástí byl i technický klenot své doby – více než kilometrový most přes Vltavu a Karlín. Rovných 170 let poté se tento most otevírá znovu, tentokrát po tříleté generální opravě, během níž byl do značné míry znovu sestaven.

Několikaleté tresty odnětí svobody si od soudu v Drážďanech odnesli členové pravicově extremistické skupiny Revolution Chemnitz, která připravovala teroristické útoky a chtěla vyvolat pád německé vlády. Osm mužů, mezi nimiž jsou představitelé neonacistické a hooliganské scény v oblasti východoněmeckého Chemnitzu, ve vězení stráví mezi dvěma roky a třemi měsíci a pěti a půl lety.

Německé úřady předpokládají, že na vyloupení drážďanské klenotnice se podílelo nejméně sedm osob. Zveřejněn byl policejní portrét jednoho z podezřelých. Vyšetřovatelé mají rovněž bližší poznatky o automobilu, který byl při vloupání použit. Žádná horká stopa však dosud k dispozici není, informovala agentura DPA.

Ani po třech měsících se německé policii nepodařilo chytit zloděje šperků v Drážďanech. Pachatelé jedné z největších loupeží v dějinách jsou pořád na svobodě. Každým dnem tak roste riziko, že šperky nedozírné historické i umělecké hodnoty rozřežou na jednotlivé kameny. Že zloději naložili s lupem právě tímto způsobem, se domnívá i spisovatel a scenárista Peter Zingler, který se sám čtvrt století živil jako profesionální zloděj šperků.

Americká osmá letecká armáda bombardovala před tři čtvrtě stoletím Prahu. Historici, kteří o náletu ze 14. února 1945 hovořili v 90' ČT24, jsou přesvědčeni, že cílem Spojenců v žádném případě nebylo zabíjet civilisty v centru Prahy a ničit obytné domy a historické budovy. Podle Michala Plavce z Národního technického muzea i Jana Zdiarského z muzea letecké bitvy nad Krušnohořím je jasně prokázáno, že bombardéry mířily nad Drážďany a jejich posádky se zmýlily.

Před 75 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.

Čtyřkilometrovým lidským řetězem si v Drážďanech připomněli 75 let od spojeneckého bombardování. Do řetězu, který se vinul kolem celého centra města, se zapojilo kolem jedenácti tisíc lidí včetně spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či saského ministerského předsedy a drážďanského starosty. Steinmeier ve svém projevu řekl, že i dnes je třeba si připomínat bolest a zoufalství, které zničení města a smrt pětadvaceti tisíc obyvatel v únoru 1945 provázelo. Prezident také varoval před ohrožením demokracie.

Praha bude spolupracovat s Vídní mimo jiné v dopravě, kultuře, odpadovém hospodářství nebo informatice a bezpečnosti. Pražští zastupitelé ve čtvrtek schválili návrh partnerské smlouvy, kterou města podepíšou. Smlouva bude uzavřena na pět let. Tuzemská metropole loni uzavřela Pakt svobodných měst s Budapeští, Bratislavou a Varšavou, ještě předtím také s tchajwanskou Tchaj-pejí. V říjnu naopak ukončila smlouvu s Pekingem kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává jednu Čínu.

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže ležícího ve zbytcích dřevěné bedny objevili odborníci v římském městě Herculaneu na západním úpatí vulkánu, v jeho lebce našli lesklé černé úlomky, napsala agentura AP.

Slezské zemské muzeum v Opavě představuje akademického malíře a zároveň sedláka Paula Gebauera. Tvořil především mezi válkami v obci Sosnová nedaleko Opavy. Jeho dílo, podobně jako tvorba mnoha dalších německých malířů, mělo být po druhé světové válce v socialistickém Československu zapomenuto.

Tajemný mecenáš umění nabízí 1,3 milionu eur (zhruba 33,1 milionu korun) za návrat ukradených drážďanských klenotů. Vyšetřování nepřineslo od listopadové loupeže žádný výrazný posun. Podle expertů nabízená částka nemusí stačit, jelikož hodnota vzácných klenotů je nevyčíslitelná.

Stopy listopadové krádeže šperků v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba) vedou k arabským klanům v Berlíně. Píše to berlínský list Berliner Morgenpost s odvoláním na policejní zdroje.

Tisíce lidí přilákal do saských Drážďan tradiční Striezelmarkt, při kterém se v historickém centru města servíruje obrovská vánoční štóla. Ta letošní měřila úctyhodných 410 centimetrů na délku, 177 centimetrů na šířku a vysoká byla bezmála devadesát centimetrů. Celková hmotnost obřího vánočního pečiva, které jako obvykle přivezl na náměstí Altmarkt vůz tažený koňmi, byla 3950 kilogramů.

Pondělní krádež šperků v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba) uskutečnila čtveřice zlodějů, ukázaly záběry z bezpečnostních kamer. Dosud policie mluvila o nejméně dvou pachatelích. Vyšetřovatelé stále nemají konkrétní stopu, za informace o pachatelích úřady nabízejí odměnu v přepočtu 12,8 milionu korun. Dobrou zprávou je, že zloději si zřejmě odnesli méně klenotů, než se původně předpokládalo.