Drážďany strana 5 z 5

Ukradené šperky z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) sice mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu, pro zloděje jsou však prakticky bezcenné. Rozprodej kořisti není možný, protože každý znalec ukradené šperky pozná, řekl německé rozhlasové stanici SWR ředitel klenotnice Dirk Syndram. Hrozí tak jejich zničení, pokud se zloději rozhodnou drahokamy vytrhat a udat je samostatně.

Po dlouhých třech letech složitého vyjednávání dorazila v úterý do Olomouce jedna z nejstarších keramických sošek na světě: Věstonická venuše. Veřejnost si bude moci 30 tisíc let starý originál prohlédnout po pěti letech, sošku vystaví Vlastivědné muzeum Olomouc. Do trezoru v Brně se vrátí za necelé dva týdny. Poté venuši v bezpečnostní vitríně vystřídá opuková hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic.

Zloději vykradli drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba), kde jsou uloženy cenné historické sbírky německé spolkové země Sasko. Škodu nelze určit, neboť význam klenotů je díky unikátnosti, neprodejnosti a historickému odkazu nevyčíslitelný, uvedla šéfka saských státních sbírek Marion Ackermannová. Deník Bild předtím napsal, že zmizely historické šperky, diamanty a další drahé kameny a škoda může dosáhnout miliardy eur (asi 25 miliard korun). Policie zatím nikoho nezadržela, podle médií mohli pachatelé prchnout do zahraničí.

Náhled do života a díla slavného uměleckého páru Jana a Evy Švankmajerových a obraznou procházku krajinou současného českého surrealismu nabízí výstava v drážďanské Lipsiově budově. Pro Státní umělecké sbírky ji kurátorsky připravil bývalý ředitel pražské Národní galerie Jiří Fajt. Vedle 17 filmů ze všech tvůrčích období Jana Švankmajera mohou návštěvníci objevovat i četné sochy a objektové koláže obou umělců, což jsou zčásti rekvizity z filmů. Výstava s názvem „Move little hands… Move!“ – volně přeloženo jako Ručičky, pohněte se – potrvá do 8. března.

Mezi Prahou a středočeskými Poříčany se pohybují zeměměřiči. Vyměřují trasu budoucí vysokorychlostní železnice, která tudy povede směrem na Brno. Geodeti pracují také na jihu i severu Moravy. Příprava vysokorychlostních tratí se tak přesunula z kanceláří i do terénu. Neznamená to však, že by se v nejbližší době mělo začít stavět. Pokud se podaří získat stavební povolení, budou první úseky vysokorychlostních železnic v Česku vznikat od roku 2025.

Zatímco řada měst po celé Evropě včetně Česka vyhlásila v poslední době v reakci na klimatické změny „stav klimatické nouze“, v Drážďanech řeší radnice jiný problém. Kvůli pravicovým extremistům, kteří se ve městě často scházejí a nezřídka páchají trestné činy, vyhlásila saská metropole „stav nacistické nouze“. Informovala o tom agentura DPA.

Země bývalé Německé demokratické republiky (NDR) prošly za uplynulých 30 let dramatickým vývojem. Od pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 přišly o zhruba 2,5 milionu obyvatel, z nichž velká část odešla za lepším životem na západ Německa. Většina z těch, kteří zůstali, si kvůli nekonkurenceschopnosti východoněmeckých firem, jež masově krachovaly, musela hledat novou práci. I když se některé regiony z hlubokého otřesu vzpamatovaly a dnes rostou, jiné, a platí to zejména pro venkovské oblasti, dodnes čelí velkým problémům. Chybí tam mladí lidé i šance.

Historické centrum Prahy by mohlo být zařazeno mezi památky v ohrožení. Seznam památek, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku, spravuje UNESCO. Komisařům vadí plánované výškové stavby i chystaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů. Z nedostatečné péče o historické dědictví viní UNESCO český stát i Prahu. Radnice nepovažuje za reálné riziko vyřazení ze seznamu a celkově považuje zprávu za pozitivní.

Před 81 lety, v noci na 30. září 1938, byla podepsána mnichovská dohoda. Československu nařizovala odevzdat Německu pohraniční území. Tomu předcházely boje mezi československými jednotkami a sudetoněmeckými povstalci. Padlo v nich minimálně 175 Čechoslováků. Jejich seznam vychází v knize Muži na hranici.

Veřejnosti se otevírají zrekonstruované prostory zámku bývalých saských vládců v Drážďanech. Reprezentační místnosti, které patřily k nejkrásnějším v Evropě, zničilo spojenecké bombardování na konci druhé světové války. Obnova komplexu si vyžádala v přepočtu přes miliardu a dvě stě milionů korun. Poslední fáze obnovy má skončit v roce 2023.

Jaroslav Rudiš se v Německu, které se stalo jeho druhým domovem, může těšit jako spisovatel z úspěchu. Jeho první německy psaný román Winterbergs letzte Reise (Winterbergova poslední cesta) obdrží cenu Chamisso-Preis/Hellerau. Za stejnou knihu už byl Rudiš letos nominován na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu.

Policisté uzavřeli vyšetřování znásilnění nezletilé dívky z Litoměřicka, které má na svědomí cizinec původem z Libye. Státní zástupkyni předložili kriminalisté spis s návrhem na obžalobu. Informaci ČT potvrdila mluvčí okresního soudu v Litoměřicích Kateřina Doušová. Policie muže viní ze znásilnění a majetkové trestné činnosti.

Soud v Drážďanech poslal na 9,5 roku do vězení čtyřiadvacetiletého Syřana za loňské ubodání Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici). Krvavý čin ve městě nedaleko českých hranic vyvolal rozsáhlé demonstrace, jichž se účastnily i stovky pravicových extremistů.

V Drážďanech padl další rozsudek v rámci procesů s členy neonacistické organizace, která plánovala teroristické útoky. Příslušníky uskupení Oldschool Society zadržela policie krátce před připravovaným bombovým útokem na uprchlickou ubytovnu. Materiál pro výrobu výbušnin si obstarávali i v Česku. Jeden z členů organizace teď vyvázl s podmínkou, vedoucí činitelé dostali už dříve několikaleté tresty.

V Ostravě vznikne pobočka prestižního výzkumného Fraunhoferova institutu, na Vysoké škole báňské se má věnovat zavádění umělé inteligence do materiálového inženýrství. Dohodl se na tom český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se saskými kolegy při návštěvě Drážďan. Vznikne také česko-saská inovační platforma.

V Drážďanech začal ostře sledovaný soud se Syřanem, který čelí obžalobě, že loni v Chemnitzu zabil pětatřicetiletého Němce. Násilná smrt muže v tomto východoněmeckém městě vyvolala rozsáhlé demonstrace, do nichž se zapojili i pravicoví extremisté, odstartovala širokou politickou a společenskou debatu a ve svém důsledku vedla i k výměně v čele německé civilní kontrarozvědky.

Drážďanská výstava Zukunftsräume (Prostory budoucnosti) v galerii Albertinum, věnovaná dílu a vlivu umělců Bauhausu, připomíná nejen stoleté výročí této významné školy moderního umění. Soustřeďuje se také na osobnosti Vasilije Kandinského, Pieta Mondriana a El Lisického a klade je do zajímavých souvislostí.

Cestující v celém Německu musejí v úterý počítat s velkými potížemi v letecké dopravě. Kvůli stávce bezpečnostního personálu na osmi letištích budou zrušeny nejméně stovky letů. Omezení se týkají i velkoměst jako Hamburk, Mnichov nebo Frankfurt nad Mohanem. Stávka postihne i některé spoje s Českou republikou.

Německem otřásá nová politická kauza. Na poslední demonstraci krajně pravicové Pegidy totiž jeden z demonstrantů požadoval, aby štáb veřejnoprávní televize ZDF přestal natáčet. Podle politického magazínu ZDF Frontal 21 pak policie novináře skoro hodinu zadržovala. Navíc se zjistilo, že zmíněný demonstrant pracuje u zemského kriminálního úřadu. Spolková ministryně spravedlnosti to označila za znepokojující incident a vyzvala k jeho prošetření.