Zloději drážďanské šperky možná zničí. Unikátní klenoty z megaloupeže jsou neprodejné

Ukradené šperky z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) sice mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu, pro zloděje jsou však prakticky bezcenné. Rozprodej kořisti není možný, protože každý znalec ukradené šperky pozná, řekl německé rozhlasové stanici SWR ředitel klenotnice Dirk Syndram. Hrozí tak jejich zničení, pokud se zloději rozhodnou drahokamy vytrhat a udat je samostatně.

Němečtí vyšetřovatelé zatím nevědí, kdo jsou pachatelé drážďanské krádeže, a nemají ani žádnou žhavou stopu. Policie se snaží zajistit stopy DNA, což je ale v muzeu s mnoha návštěvníky značně složité. Musí také zjistit, jak se krádež navzdory dosavadním bezpečnostním opatřením vůbec mohla podařit.

Zatím se ví, že do přísně střežené klenotnice v pondělí před 05:00 pronikla dvojice neznámých pachatelů. Dostali se tam oknem s mříží, v sále klenotnice pak sekyrou rozbili jednu z vitrín se šperky z 18. století a část jich ukradli.

Vyšetřovatelům, kteří prověřují i desítky tipů z řad veřejnosti, se podařilo potvrdit, že shořelé Audi A6, které našli v podzemní garáži v drážďanské čtvrti Pieschen, skutečně posloužilo pachatelům k útěku. Objevili v něm totiž nástroje použité při loupeži. Mají také za to, že s krádeží souvisí i požár elektrického rozvaděče pod Augustovým mostem. Kvůli němu v době činu nefungovalo u Rezidenčního zámku veřejné osvětlení.

Nahrávám video

Seznam ukradených šperků

Známý není ani přesný rozsah škod. Podle policie z muzea zmizely tři sady šperků z 18. století – především diamanty, rubíny a smaragdy. Rozsah škod však podle médií zřejmě není tak velký, jak se původně předpokládalo. Staré malby a cenné vázy lupiče nezajímaly.

„Zjistili jsme, že tam zůstalo více předmětů, než jsme si původně mysleli,“ cituje agentura DPA šéfku saských státních sbírek Marion Ackermannovou. Možná je podle ní dobře, že v době krádeže byla v klenotnici naprostá tma. „Tak se povedlo, že (zloději) celou řadu děl neodnesli,“ dodala.

„Všechno jsou to výbrusy z 18. století, takovéto kameny není jednoduché zpeněžit,“ vysvětlil německému rozhlasu Syndram s tím, že hodnotu šperkům dává právě jejich stáří a fakt, že tyto 300 let staré kusy jsou velmi zachovalé.

Pokud by se zloději rozhodli diamanty a další drahé kameny ze šperků vytrhat, ztratily by drahokamy hodnotu. „Udělat to by byla hloupost,“ míní Syndram.

Podívejte se na záběry z bezpečnostních kamer, které zachytily zloděje vykrádající drážďanskou klenotnici:

Nizozemský detektiv Arthur Brand, který se proslavil úspěchy při pátrání po řadě uměleckých děl, v rozhovoru s portálem Spiegel Online řekl, že existují v podstatě dva typy zlodějů.

Prvním jsou ti, kdo si myslí, že budou mít kupce. „Ti ale nejsou. Kdo by koupil něco, co nemůže ukázat přátelům a co nejde dědit?“ uvedl Brand. Tito zloději pak hledají alternativní možnosti, jak přijít k penězům, snaží se například vydíráním získat vyplacenou pojistku.

Mnohem horší je podle Branda případ, kdy za krádeží stojí skuteční profesionálové, kteří drahé kovy přetaví a diamanty vytrhají a přebrousí.

„Tito zločinci vědí, že většina uměleckých předmětů je jako celek neprodejná,“ upozornil s tím, že jakmile se do úprav a tavby pustí, jsou šperky navždy ztracené. „Proto lze jen doufat, že v případě Grünes Gewölbe jde o zloděje, kteří se to pokusí prodat, čímž uváznou v síti policie,“ uvedl.

Pokud v Drážďanech udeřili profesionálové s cílem lup rozebrat a přetavit, musí podle Branda jednat policie rychle, jinak exponáty už nikdy nikdo neuvidí.

Pořád prý ale existuje šance, že se časem objeví. Jako příklad zmínil detektiv zlatý prsten Oscara Wildea, který byl v roce 2002 ukraden z Oxfordu a o kterém se předpokládalo, že byl ještě téhož roku roztaven. „Já tomu ale nevěřil a prsten jsem našel,“ řekl Brand o svém letošním úspěchu.

Zloději ve Švédsku neudali ani královské klenoty

Neprodejnost historických šperků ukázal i nedávný případ ve Švédsku. Loni v létě zmizely královské klenoty z katedrály ve městě Strängnäs na jihu Švédska. Odhadovaná cena klenotů je v přepočtu 160 milionů korun.

Klenoty byly nalezeny letos 5. února severně od Stockholmu v popelnici s nápisem „bomba“, která byla umístěna na střeše zaparkovaného automobilu. Podle expertů byly tak snadno rozpoznatelné, že lupiči neměli šanci je udat.

V souvislosti s případem byl odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení dvaadvacetiletý Švéd. Zadrženy byly ještě další dvě osoby, které jsou v současné době vyšetřovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 8 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.