Ukradené šperky z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) sice mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu, pro zloděje jsou však prakticky bezcenné. Rozprodej kořisti není možný, protože každý znalec ukradené šperky pozná, řekl německé rozhlasové stanici SWR ředitel klenotnice Dirk Syndram. Hrozí tak jejich zničení, pokud se zloději rozhodnou drahokamy vytrhat a udat je samostatně.
Zloději drážďanské šperky možná zničí. Unikátní klenoty z megaloupeže jsou neprodejné
Němečtí vyšetřovatelé zatím nevědí, kdo jsou pachatelé drážďanské krádeže, a nemají ani žádnou žhavou stopu. Policie se snaží zajistit stopy DNA, což je ale v muzeu s mnoha návštěvníky značně složité. Musí také zjistit, jak se krádež navzdory dosavadním bezpečnostním opatřením vůbec mohla podařit.
Zatím se ví, že do přísně střežené klenotnice v pondělí před 05:00 pronikla dvojice neznámých pachatelů. Dostali se tam oknem s mříží, v sále klenotnice pak sekyrou rozbili jednu z vitrín se šperky z 18. století a část jich ukradli.
Vyšetřovatelům, kteří prověřují i desítky tipů z řad veřejnosti, se podařilo potvrdit, že shořelé Audi A6, které našli v podzemní garáži v drážďanské čtvrti Pieschen, skutečně posloužilo pachatelům k útěku. Objevili v něm totiž nástroje použité při loupeži. Mají také za to, že s krádeží souvisí i požár elektrického rozvaděče pod Augustovým mostem. Kvůli němu v době činu nefungovalo u Rezidenčního zámku veřejné osvětlení.
Události: Policie nemá ohledně krádeže šperků žádnou stopu (zdroj: ČT24)
Seznam ukradených šperků
Známý není ani přesný rozsah škod. Podle policie z muzea zmizely tři sady šperků z 18. století – především diamanty, rubíny a smaragdy. Rozsah škod však podle médií zřejmě není tak velký, jak se původně předpokládalo. Staré malby a cenné vázy lupiče nezajímaly.
„Zjistili jsme, že tam zůstalo více předmětů, než jsme si původně mysleli,“ cituje agentura DPA šéfku saských státních sbírek Marion Ackermannovou. Možná je podle ní dobře, že v době krádeže byla v klenotnici naprostá tma. „Tak se povedlo, že (zloději) celou řadu děl neodnesli,“ dodala.
„Všechno jsou to výbrusy z 18. století, takovéto kameny není jednoduché zpeněžit,“ vysvětlil německému rozhlasu Syndram s tím, že hodnotu šperkům dává právě jejich stáří a fakt, že tyto 300 let staré kusy jsou velmi zachovalé.
Pokud by se zloději rozhodli diamanty a další drahé kameny ze šperků vytrhat, ztratily by drahokamy hodnotu. „Udělat to by byla hloupost,“ míní Syndram.
Podívejte se na záběry z bezpečnostních kamer, které zachytily zloděje vykrádající drážďanskou klenotnici:
Nizozemský detektiv Arthur Brand, který se proslavil úspěchy při pátrání po řadě uměleckých děl, v rozhovoru s portálem Spiegel Online řekl, že existují v podstatě dva typy zlodějů.
Prvním jsou ti, kdo si myslí, že budou mít kupce. „Ti ale nejsou. Kdo by koupil něco, co nemůže ukázat přátelům a co nejde dědit?“ uvedl Brand. Tito zloději pak hledají alternativní možnosti, jak přijít k penězům, snaží se například vydíráním získat vyplacenou pojistku.
Mnohem horší je podle Branda případ, kdy za krádeží stojí skuteční profesionálové, kteří drahé kovy přetaví a diamanty vytrhají a přebrousí.
„Tito zločinci vědí, že většina uměleckých předmětů je jako celek neprodejná,“ upozornil s tím, že jakmile se do úprav a tavby pustí, jsou šperky navždy ztracené. „Proto lze jen doufat, že v případě Grünes Gewölbe jde o zloděje, kteří se to pokusí prodat, čímž uváznou v síti policie,“ uvedl.
Pokud v Drážďanech udeřili profesionálové s cílem lup rozebrat a přetavit, musí podle Branda jednat policie rychle, jinak exponáty už nikdy nikdo neuvidí.
Pořád prý ale existuje šance, že se časem objeví. Jako příklad zmínil detektiv zlatý prsten Oscara Wildea, který byl v roce 2002 ukraden z Oxfordu a o kterém se předpokládalo, že byl ještě téhož roku roztaven. „Já tomu ale nevěřil a prsten jsem našel,“ řekl Brand o svém letošním úspěchu.
Zloději ve Švédsku neudali ani královské klenoty
Neprodejnost historických šperků ukázal i nedávný případ ve Švédsku. Loni v létě zmizely královské klenoty z katedrály ve městě Strängnäs na jihu Švédska. Odhadovaná cena klenotů je v přepočtu 160 milionů korun.
Klenoty byly nalezeny letos 5. února severně od Stockholmu v popelnici s nápisem „bomba“, která byla umístěna na střeše zaparkovaného automobilu. Podle expertů byly tak snadno rozpoznatelné, že lupiči neměli šanci je udat.
V souvislosti s případem byl odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení dvaadvacetiletý Švéd. Zadrženy byly ještě další dvě osoby, které jsou v současné době vyšetřovány.