Doněck strana 3 z 3

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi na území východní Ukrajiny mimo kontrolu Kyjeva, jejímž cílem má být zajištění míru. Prezident tak rozhodl krátce poté, co uznal nezávislost těchto regionů ovládaných osm let ruskými a místními ozbrojenci. Varoval Kyjev před ostřelováním oblasti s tím, že případně ponese odpovědnost za další krveprolití. Bojovníci z okupovaného Donbasu střelbu ze strany ukrajinské armády hlásí i v noci, armáda to popírá. Na žádost Ukrajiny se sešla Rada bezpečnosti OSN. Svět kroky Kremlu vesměs odsoudil.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

Ministerstvo zahraničí znovu varovalo před cestami na Ukrajinu. Čeští občané, kteří zvažují opuštění země letecky, tak mají učinit bezodkladně vzhledem k možnému přerušení spojů kvůli hrozící ruské vojenské agresi. Obavy z ní posílilo, že Bosporem v neděli do Černého moře proplula ruská ponorka s raketami. Následuje šest velkých výsadkových lodí, plavidla se mají účastnit vojenského cvičení. Austrálie v obavě z války dočasně přerušila činnost velvyslanectví v Kyjevě. Premiér Scott Morrison kritizoval chování Ruska a vyzval Čínu, aby o krizi přestala mlčet. Podle agentury Reuters se z Doněcku začali stahovat i Američané z mise OBSE.

Ruská média o posilování vojenské přítomnosti Moskvy u hranic s Ukrajinou neinformují, místo toho se v nich mluví o údajné agresi Kyjeva, popsal zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. V Interview ČT24 také řekl, že ukrajinské úsilí o začlenění do západních struktur vnímají Rusové jako obrovskou potupu.

V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.

Experiment Evropské unie se sankcionováním jedné z významných regionálních ekonomik vstupuje již do osmého roku trvání. V polovině července rozhodla Rada EU jednomyslně o prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku na dobu dalších šesti měsíců, s platností do 31. ledna 2022. Prodloužením sankcí evropská sedmadvacítka ocenila z pohledu členských zemí nedostatečný pokrok Moskvy v naplňování minských dohod, které by učinily tečku za válkou na východě Ukrajiny. O významu unijních sankcí v kontextu rostoucího soupeření se státy s odlišným hodnotovým systémem píše v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Dvaatřicetiletý Martin Kantor, který podle obžaloby spáchal v Donbasu teroristický útok, se podle svých známých netajil tím, že se chce přidat na stranu Ruska a jím podporovaných separatistů. Svědci to uvedli u pražského městského soudu, který se začal kauzou zabývat. Muž je stíhaný jako uprchlý. Jeho přátelům přišel v roce 2016 e-mail se zprávou, že zemřel. Tuto informaci se ale nepodařilo ověřit. Obžalovanému hrozí 12 až 20 let vězení.

Další ukrajinský voják přišel podle armádního komuniké o život při nepřátelském ostřelování ukrajinských pozic v Donbasu na východě země, jehož část ovládají Ruskem koordinované síly. Na východě Ukrajiny roste v posledních týdnech napětí v souvislosti s posilováním ruské vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že současné ruské chování v oblasti by mohlo mít následky.

Čech Pavel Kafka, který se zapojil do bojů na Ukrajině na straně doněckých povstalců, nakonec půjde do vězení. Tříletý podmíněný trest mu změnil na nepodmíněný Vrchní soud v Praze, a to po odvolání státního zástupce. Verdikt je pravomocný. Kafka si trest za účast na organizované zločinecké skupině odpyká ve věznici s ostrahou.

Za účast v bojích na Ukrajině navrhl státní zástupce Alexeji Fadějevovi 15 let vězení a vyhoštění z Česka na neurčito. Bělorus, který žije dlouhodobě v Praze, vinu odmítá. Tvrdí, že chtěl pomoci lidem bránit se proti „ukrajinským fašistům“ a do bojů se aktivně nezapojil. Jeho obhájce žádal, aby byl jeho klient viny zproštěn, protože se nedopustil trestného činu. Za teroristický útok muži hrozí 12 až 20 let vězení. Hlavní líčení u pražského městského soudu bude pokračovat v úterý, kdy přednese svou závěrečnou řeč Fadějev.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) oznámil, že navštíví Tchaj-wan. Misi v doprovodu podnikatelů chystal už Vystrčilův zesnulý předchůdce Jaroslav Kubera (ODS). Mezi důvody, proč by měl ostrovní stát navštívit, už dříve Vystrčil uváděl tlak Číny na to, aby se mise neuskutečnila. Pražský hrad přirovnal výpravu k návštěvě Doněcku, čínská ambasáda se proti ní ohradila.

Čeští vládní politici se zastali humanitární organizace Člověk tísni, kterou v úterý zařadilo Rusko na seznam nežádoucích organizací. Kromě ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který vzápětí avizoval, že si kvůli kroku Moskvy předvolá ruského velvyslance, vyjádřil organizaci podporu také premiér Andrej Babiš (ANO). Člověk v tísni ovšem zdaleka není první nevládní organizací, které Rusko zakázalo působit na svém území. Od anexe Krymu je již devatenáctá.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Cesta komunistického poslance Zdeňka Ondráčka na území Ukrajiny ovládané silami složenými z ruských občanů a místních separatistů není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v souladu se zahraniční politikou české vlády. Premiér ve čtvrtek uvedl, že neví, kdo Ondráčka pozval a o jakou akci šlo. Naopak prezident Miloš Zeman je toho názoru, že pokud šlo o cestu soukromou, nikomu do ní nic není. Od Ondráčkova pobytu v Doněcku se už ve středu distancovala česká diplomacie, ve čtvrtek tak učinil i sněmovní zahraniční výbor. Věcí se bude zřejmě zabývat i plénum sněmovny.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) kritizoval komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který přijel v sobotu na oslavy pátého výročí vyhlášení samozvané a nikým neuznané „Doněcké lidové republiky“ na východě Ukrajiny. Petříček zdůraznil, že poslanec na své cestě oficiálně nezastupoval Českou republiku. Ondráček odmítl návštěvu Doněcku komentovat s tím, že šlo o soukromou cestu.

Jsme unavení, ale změnili jsme se – a k lepšímu. Stálo to za to. Tak hodnotí podle analytiků většina Ukrajinců přesně pět let od chvíle, kdy na kyjevském náměstí Nezávislosti zemřelo téměř 50 lidí, kteří tam demonstrovali proti korupci a za prozápadní směřování země. Na jaře 2014 propukl konflikt na východě země. Dodnes se tam bojuje a pociťuje to každý Ukrajinec, i když žije v Česku.