Dluhy strana 5 z 5

Poslanci Ústavně právního výboru pozastavili jednání o novele exekučního řádu až do září. Vládní předloha zavádí pravidlo jeden dlužník, jeden exekutor, který by mohl být odkudkoli z Česka. Proti ní stojí návrh, aby exekutora vybral soud v místě dlužníkova bydliště.

Energetický regulační úřad (ERÚ) řeší stále častěji dotazy spotřebitelů, po kterých dodavatelé vymáhají pohledávky prostřednictvím inkasních agentur, potvrdil mluvčí úřadu Michal Kebort. Letos by podle něj mohlo jít řádově o stovky případů. Mluvčí uvedl, že často přitom není jasné, jak a kdy dlužná částka vznikla, případně proč byla navýšena o další poplatky. Problematické podle něj mohou mohou být i služby nabízené v opačném gardu, kdy inkasní agentura naopak tvrdí, že pro zákazníka vymůže pohledávky od dodavatele.

Ústavní soud se zastal se ženy, která pečuje o handicapovaného chlapce. Kvůli tomu, že s manželem dluží přes tři sta tisíc korun a je v exekuci, ji odmítla justice jmenovat poručnicí. Rodině to přinášelo každodenní komplikace.

O firmu Amati-Denak s. r. o. Kraslice, která vyrábí hudební nástroje, projevilo zájem pět kupců. Společnost poslal do konkurzu insolvenční soud ve středu, protože podnik včas nepředložil návrh na reorganizaci. Momentálně firma dluží 182 milionů korun. Insolvenční správce ji chce prodat do konce léta.

Krušnohorská Bublava se po letech začíná stavět na nohy. Zadlužená obec znovu investuje do infrastruktury. Loni totiž získala bezúročnou půjčku od ministerstva financí. Lidé i obce navíc začali přispívat do veřejné sbírky. Aktuálně tak Bublava dluží už jen 12 milionů.

Český lyžařský svaz a Liberec nenesou odpovědnost za dluhy z libereckého mistrovství světa v klasickém lyžování. Soud nepravomocně zamítl žalobu dodavatelských firem. Sdružení firem se už více než osm let domáhá částky přes 37 milionů korun a úroků. Svaz i město od počátku odmítají, že by měly převzít odpovědnost za primárního dlužníka – organizační výbor šampionátu OC Fis Nordic, který skončil v insolvenci.

Příznivý stav českého hospodářství a nízká nezaměstnanost vedou k tomu, že klesá počet lidí, kteří mají potíže se splácením dluhů. Z údajů, které v pátek zveřejnily Bankovní a Nebankovní registr klientských informací, vyplývá, že příznivý trend pokračuje už 14 čtvrtletí v řadě, nyní ale nabral rekordní tempo.

Z pár stovek korun dluhu může být i několik desítek tisíc, zvláště tehdy, pokud člověk ani neví, že vůbec dluží. Možností, jak to zjistit, je několik, většinou se za ně však platí. Poradit se ale mohou lidé i zdarma, a to každoročně dvacátého listopadu v rámci akce Den bez dluhů.

Dvacet let už nabízí služby brněnské romské středisko DROM. Věnuje se zejména sociálnímu začleňování, přípravě dětí do školy, nabízí také zdravotně sociální pomocníky a asistenty prevence kriminality. Posláním organizace má být také integrace sociálně vyloučených obyvatel do společnosti.

Smlouva, která měla otevřít zadlužené obci Prameny přístup k bankovním účtům, nakonec padá pod stůl. Zastupitelstvo ji zrušilo, aby se vyhnulo soudu s Karlovarskými minerálními vodami (KMV). S ruským podnikatelem Dmitrijem Vajnerem, který je nyní jediným věřitelem Pramenů a jehož firmě měla smlouva přinést pozemky s vrty minerálních vod, se obec na vypovězení smlouvy dohodla. Podle starostky Michaly Málkové (ANO) ale bude nyní nutné dál hledat cestu z dlouholetých finančních problémů.

Poslanecký návrh novely občanského zákoníku, která má zabránit dluhům dětí, podpořila také vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet s novelou souhlasí i přesto, že ministerstva školství a spravedlnosti návrh odmítla. Návrh počítá s tím, že dluhy dětí do 15 let by měly ze zákona přejít na jejich zákonného zástupce či osobu, která je má v péči. Připravili jej poslanci vládních ANO a ČSSD a opozičních Pirátů a lidovců.

Ve sněmovně jsou dva návrhy na zastropování výše úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů z dílny KSČM a SPD. Podle poslankyně Kateřiny Valachové (ČSSD) nejsou dostatečné, strop by tlačila asi ke 40 procentům ročních nákladů na dluh. Exministr Robert Pelikán (ANO) by byl ještě radikálnější a šel by na jednotky procent. Poslanec Lukáš Kolářík (Piráti) však varuje, že strop by nahnal chudé dlužníky do zóny nelegálních půjček a tyto obavy sdílí i expert Člověka v tísni Daniel Hůle. Debatovali v Otázkách Václava Moravce a dotkli se i dětských dluhů.

Pokud jsou vymáhané úroky z prodlení nepřiměřeně vysoké, mají obecné soudy povinnost částečně zastavit exekuční řízení. Ústavní soud vyhověl stížnosti muže, který si půjčil dvacet pět tisíc korun a dluh včetně úroku z prodlení stanoveného na jedno procento denně se postupně vyšplhal na devět set tisíc korun.

Nejvíce dětí s exekucí žije v Plzeňském kraji. Místní doplácejí na praktiky běžné v Plzni ještě před pár lety, kdy se dětské dluhy přeprodávaly do daňového ráje. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval Jan Novák.

V Česku žije 3476 dětí a mladistvých, kteří jsou zatíženi exekucí. Z nich je 2200 mladších patnácti let. Vyplývá to z aktuální statistiky Exekutorské komory. Ministerstvo spravedlnosti situaci analyzuje a chystá změnu po vzoru jiných evropských zemí. Ještě tento týden však hodlá čtveřice poslanců představit vlastní návrh novely občanského zákoníku, která by měla nezletilým dlužníkům zásadně pomoct. Odpovědnost za jejich dluhy by přešla na rodiče. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval redaktor Jan Novák.

Dluhy domácností u bank a družstevních záložen se v únoru zvýšily proti lednu o 3,8 miliardy korun na 1,657 bilionu korun. Meziročně bylo jejich zadlužení vyšší o 110 miliard korun. Dluhy firem byly meziměsíčně nižší o 6,2 miliardy a dosáhly 1,103 bilionu korun. V porovnání s loňským únorem však narostly o 55 miliard. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Už pět let platí zákon, který má chránit před podvodnými praktikami prodejců – takzvaných „šmejdů“. Jenže ti ho obcházejí. Předváděcí akce jsou sice na ústupu, mění se ale v podomní prodej, kde podvodníci nabízejí třeba změnu dodavatele energií. Spotřebitelská poradna zase řeší měsíčně desítky stížností na vymáhání splaceného nebo neexistujícího dluhu.

Lepší přehled o tom, kolik a komu kdo dluží, chystá ministerstvo spravedlnosti. Zatímco dnes v evidenci vidí dlužníci jen původní úvěr bez penále a poplatků, nově by na jednom místě našli všechny klíčové informace. Díky tomu by pak mohli dluhy rychleji řešit.

O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi.