Chráněná krajinná oblast strana 2 z 3

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) řeší na svém území každoročně až stovky přestupků. Návštěvníci nejčastěji jezdí motorovými vozidly tam, kde je to zakázáno. Souvisí s tím také nevhodné parkování obytných vozů. České televizi to sdělilo patnáct oslovených CHKO. Stráž přírody může při kontrole udělit návštěvníkům blokovou pokutu v řádech až několika tisíců korun, i když často končí vše domluvou.

Správa chráněné krajinné oblasti Poodří povolila výstavbu železnice do Mošnova. Má usnadnit zásobování nově vznikajícího armádního centra a průmyslové zóny u ostravského letiště. Někteří ekologové a odborníci to kritizují. Stavba podle nich ohrozí chráněnou přírodu. Zástupci pooderské správy reagují, že to kraj vykompenzuje obnovou mnohem většího území.

Vlčí pár zachytily fotopasti instalované v okolí Medvědí hornatiny v CHKO Jeseníky, kde byl pohyb vlků zaznamenán ve třech lokalitách. Unikátní záběry podle ochránců přírody poprvé dokumentují vlčí pár v CHKO Jeseníky. Žádají proto Správu CHKO, aby se zasadila o ochranu vlků a rozšířila území vyhrazené pro jesenickou divočinu.

Do první zóny připravované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by mohly patřit rašeliniště a bučiny. Území by podle pracovního návrhu ministerstva životního prostředí mohlo sahat od Kraslic na Sokolovsku po Petrovice na Ústecku. Zástupci ministerstva v pondělí poprvé veřejně představili koncept CHKO Krušné hory, a to na zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje v Ústí nad Labem. Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař zdůraznil, že pevné hranice budoucí CHKO zatím nejsou dané.

Hnízdění kriticky ohrožených sokolů stěhovavých v Českém ráji podle ochranářů narušují drony. Chtějí proto vydat opatření, které by využívání bezpilotních zařízení omezilo. Zakázat létání chtějí třeba v blízkosti hradu Trosky, kam se sokoli vrátili před čtyřmi lety. Vyvést mladé se jim tam ale podařilo pouze jednou.

Řeka Svratka u Herálce na Žďársku znovu protéká v meandrech podmáčenými loukami. Povodí Moravy vrátilo část kdysi napřimovaného toku do původního koryta. Řeka se tak prodloužila o necelý kilometr. Součástí revitalizace byla také výstavba nových kamenných zídek, které budou obec lépe chránit při povodních.

O možném vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory diskutovalo v Mostě vedení Ústeckého kraje a starostové obcí. Všichni z nich se shodli na tom, že přírodu v oblasti je potřeba chránit. Někteří starostové si ale nejsou jistí, jestli až takovým stupněm ochrany.

V Česku vznikne nová chráněná krajinná oblast, stane se jí lokalita soutoku Moravy a Dyje – Soutok. Jde o území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí spolu s Jihomoravským krajem. Ministerstvo ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i hejtmanstvím. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, CHKO by měla být prvním krokem k jeho vyhlášení. V Česku je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody několik desítek let.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.

Novým ředitelem Správy Národního parku České Švýcarsko se stane Petr Kříž ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří. Ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ho jmenuje ve středu, oznámil resort. Kříž ve funkci vystřídá Pavla Bendu, kterého ke konci září odvolala tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Podle ní Benda nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Ekologové a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník a Šerák-Keprník v Jeseníkách. Loni po odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha je zrušilo ministerstvo životního prostředí. Společnosti tvrdí, že se tak rozloha klidových a bezzásahových území zvětšila. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se však jejich skutečná rozloha nezměnila.

Soutok Moravy a Dyje by se podle vládního programu měl stát novým národním parkem. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ovšem nyní připouští i variantu nižší ochrany v podobě chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo se však připravuje, že status nejvyšší ochrany udělí Křivoklátsku.

Nový rok přinese větší pravomoci strážcům přírody. Především budou moci zastavit vozidla, která vjela do míst, kam nesmí. V zákoně se objevila i možnost natáčet přestupky. Správci chráněných oblastí v nich nově také budou moci zakázat používání pyrotechniky. To vše proto, že turistů v přírodě dlouhodobě přibývá, a ne všichni jsou k ní citliví. S Novým rokem také začnou platit pravidla pro účinnější zásah proti nechtěným druhům. Vztahují se na celou Evropskou unii.

Ochránci přírody kritizují výjimky Chráněné krajinné oblasti Jeseníky vydané v souvislosti se zásahem proti kůrovci. Rozhodnutí správy území umožňuje kácení kůrovcem napadených stromů i v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací. Správa ale tvrdí, že na zájmy ochrany přírody myslela.

V ohbí řeky Ohře se na skalním ostrohu tyčí jeden z nejimpozantnějších královských hradů. Na Loket se vydáváme v posledním díle první série nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů třeba i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Železné hory se na jaře 1991 staly chráněnou krajinnou oblastí. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo část Českomoravské vrchoviny o rozloze téměř tří set kilometrů čtverečních po deseti letech snah ochranářů přírody. I díky nim se tamní těžba barytu a zinku musela skrýt pod zem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Ochránci přírody v pátek na Pálavě spolu s dobrovolníky opět vytrhávali boryt barvířský, který se v minulosti používal jako barvivo. V posledních letech se této invazivní rostlině na pálavských vrších daří, utlačuje ale vzácné a chráněné druhy rostlin. Aby byla likvidace borytu úspěšná, je potřeba ji zopakovat několik let po sobě.

K Železným horám na západě Českomoravské vrchoviny patří vedle památné Tisícileté lípy v Klokočově třeba i Keltové, roubené chalupy, dramatické rokle, táhlé hřebeny, zříceniny či přehrady, podobně jako je Broumovsko na severovýchodě Čech známé především svými skalními městy nebo Poodří v Moravskoslezském kraji pro své mimořádné rybničnaté krajiny, nad kterými krouží dravci. Aby tyto přírodní krásy nezmizely, vláda vyhlásila 27. března 1991 tato území za chráněné krajinné oblasti (CHKO). Soustavná péče už tak vrátila do krajiny například vlky nebo rysy.

Impozantní rozmanitost živočišných druhů, rozkvétající louky s barevnými orchidejemi, husté lesy a roztroušené vesničky jsou typické pro krajinu Bílých Karpat. Patří mezi ty nejpestřejší přírodní území, vznikla přitom i díky staletím tradičního obdělávání lidmi. Zachování jedinečného prostoru a odvrácení hrozby necitlivého zemědělství začalo před 40 lety vyhlášením chráněné krajinné oblasti (CHKO).

V Moravském krasu nedávno kůrovci podlehl památný smrk u Habrůvky. V Chráněné krajinné oblasti tak zbyly už jen tři živé takto označené chráněné jehličnany. Památných stromů jsou v krasu desítky, jde ale o listnáče, jehličnaté jsou výjimkou.

Louky Bílých Karpat lákají návštěvníky na kvetoucí orchideje, Český svaz ochránců přírody (ČSOP) ale žádá turisty o opatrnost. Řada vzácných druhů je i kvůli zásahům člověka ohrožená, některé vymizely úplně. Aby ČSOP upozornil na potřebu větší ochrany těchto přírodních klenotů, vyhlásil letošek rokem orchidejí.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách usiluje o zápis na seznam UNESCO. Pokud by se to podařilo, stala by se rezervace prvním územím přírodního světového dědictví v České republice. Česko má zatím na seznamu čtrnáct památek v kategorii kulturního dědictví a dalších šest položek mezi nehmotným kulturním dědictvím.

Policisté na Jablonecku se zaměřili na neukázněné houbaře, kteří své vozy parkují proti pravidlům. V oblasti Bedřichova, Smědavy a v okolí přehradní nádrže Souš totiž přibývá lidí, kteří nechávají svoje auta stát přímo na lesních cestách navzdory zákazu v chráněné krajinné oblasti. Během července a září policisté pokutovali v Jizerských horách už padesát neukázněných řidičů. A v kontrolách chtějí pokračovat.