Buča strana 3 z 4

Tragické události na Ukrajině související s ruskou agresí připomíná výstava fotografií s názvem Ukraine Shall Live!, kterou si mohou od nynějška lidé prohlédnout před Černínským palácem v Praze. Na šesti panelech jsou vystaveny snímky ukrajinských fotografů například z Buči u Kyjeva, kde ruské jednotky během krátké okupace zavraždily stovky civilistů, ale i z dalších míst zasažených invazí. Výstava potrvá dva týdny.

Ukrajinská prokuratura a policie identifikovaly prvního přímo podezřelého z brutálních vražd civilistů ve městě Buča, ležícím nedaleko Kyjeva. Podle ukrajinských úřadů se jedná o velitele oddílu ruské Národní gardy Sergeje Koloceje. Na Facebooku o tom informovala vicepremiérka Iryna Venediktová. Zprávy místních úřadů o stovkách civilistů povražděných za okupace ruskými jednotkami v Buče vyvolaly ve světě silnou vlnu rozhořčení.

To, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Žid, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neznamená, že na Ukrajině nejsou nacistické prvky. I nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev. Lavrov tuto konspirační teorii, která není doložena žádnými historickými důkazy, přednesl podle agentury Reuters v rozhovoru s italskou televizí.

Přesně před měsícem zastavily ukrajinské jednotky v Buče postup Rusů. Město se nyní vrací k životu v klidu a relativním bezpečí. Zdevastované budovy ale zůstávají mementem těžkých bojů. Vraky už jsou odklizené a takzvaná ulice smrti – symbol zkázy – je opravená a plně průjezdná. Ve městě nyní otevřela i první kavárna.

Ruská invaze na Ukrajině znovu spustila debatu o funkčnosti Rady bezpečnosti OSN. Kritici tvrdí, že nezvládá ochránit mír, i když za tímto účelem vznikla. Samotný generální tajemník António Guterres při své návštěvě Ukrajiny přiznal, že Rada bezpečnosti selhala. Organizace se teď snaží orgán reformovat. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl, že podle něj je debata o její reformě zcela na místě.

Podle britské vojenské rozvědky Ukrajina ovládá většinu vzdušného prostoru nad svým územím, což omezuje ofenzivu ruských jednotek. Invazní síly také dle tajných služeb nedokázaly potlačit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Rusům se přesto podařilo ze vzduchu už podruhé zasáhnout a poškodit most u Oděsy, který je jediným silničním a železničním spojením po ukrajinském území s oblastí Budžak, v níž žije přes půl milionu lidí. Podle amerických expertů sice Rusko v ofenzivě postupuje nyní pomaleji, ale metodičtěji. Objevily se také nové důkazy, že ve městě Buča vraždili ruští vojáci civilisty.

Úřad ukrajinské prokuratury oznámil, že má důkazy o sedmi a půl tisících válečných zločinech spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině. I díky svědectví lidí, kteří z východu země přicházejí, identifikoval na pět set možných pachatelů. Koordinaci sbírání důkazů o znásilňování, masových deportacích nebo užití zakázaných zbraní nyní pro mezinárodní trestní tribunál ve spolupráci s dobrovolnickými skupinami koordinuje Evropská komise.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Válka neušetřila ani mrtvé. Hroby na předměstí Kyjeva byly rozdrceny pásy ruských obrněnců, v Irpini zase na tamní hřbitov několik dní padaly střely z minometů. Boje o hlavní město Ukrajiny a jeho okolí za sebou zanechaly spoušť a stovky obětí, kterým se dosud nedostalo důstojného pohřbu. V oblasti natáčel zpravodaj ČT Martin Jonáš.

Ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova přivezou do ukrajinského města Buča od válečného tribunálu a bude zde muset čelit pohledům místních žen a dětí. Věří v to bučský starosta Anatolij Fedoruk. Rozhovor s ním pro Události, komentáře vedl zpravodaj ČT David Borek.

Od konce ruské okupace ukrajinského města Buča uplynuly dva týdny. Nepřátelská armáda podle starosty Anatolije Fedoruka z provozu vyřadila inženýrské sítě – vodojem, trafostanici, plynovod i vedení elektřiny – a městu se jen složitě daří obnovovat dodávky. Návrat do normálu navíc znemožňuje i trauma, jež za sebou boje zanechaly. Mrtvých jsou stovky a ještě v prvních dubnových dnech ležela jejich těla na ulicích i v zahradách. Ve zpustošeném městě natáčel zpravodaj ČT David Borek.

V Mariupolu zemřelo odhadem na 21 tisíc civilistů, uvedl starosta města. Starosta Buči oznámil, že ve městě bylo po odchodu ruských okupantů dosud nalezeno 403 těl zabitých civilistů. Ukrajinská ombudsmanka předtím popsala systematické znásilňování v Buče. Prezident Volodymyr Zelenskyj zase varoval, že Mariupol by se mohl stát terčem chemického útoku. Podle pluku Azov už ho Rusové spáchali, úřady informaci prověřují. Bojovníci z okupované části Doněcké oblasti použití chemických zbraní zvažují, nechal se slyšet tamní představitel. Rusko plánovalo podle ukrajinské tajné služby SBU vytvoření Moskvou koordinovaných „lidových republik“ na západě Ukrajiny.

Buča, Borodjanka, Trosťanec – týden co týden přichází další jména ukrajinských obcí, které se stávají symbolem hrůzy, devastace a zločinů páchaných ruskou armádou. Invazní vojska po sobě zanechala rozbombardované domy, mrtvých jsou stovky a další těla obětí se stále nachází v troskách. Ti, kteří přežili, vypráví o rabovaní, mučení a popravách. Podle ukrajinské strany okupanti místním neposkytli ani základní pomoc. Pro pořad Reportéři ČT natáčel na místech masakrů civilistů Tomáš Vlach.

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinském městě Buča, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů. Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi je hluboce zklamaný chováním Putina, měl ho za muže míru.

Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.

Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.

Jako „černé motýly“ označují přeživší ohořelé kusy papíru a nábytku vznášející se po bombových útocích. Stejně se jmenuje výstava, kterou v pražském Centru současného umění DOX připravila společnost Člověk v tísni. Španělští fotografové Manu Brabo a Albert Lores svými snímky zachytili Ukrajince v jejich válkou zasažené zemi.

V pandemii mnozí herci přišli o práci a k tomu prožívají další nejistou sezonu. Přesto se někteří pustili do pomoci uprchlíkům. Třeba herečka Barbara Chybová hledá bydlení několika rodinám a řeší jejich začlenění do společnosti.

V Borodjance u Kyjeva, zničené během ruských náletů a okupace, se už v troskách dvou domů našlo 26 mrtvých. Obětí je tam podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského víc než v Buče, kde po odchodu Rusů našli stovky mrtvých civilistů. Zelenskyj také řekl, že ruská strana změnila taktiku a snaží se zakrývat důkazy o masakrech na civilistech. Boje na východě Ukrajiny začínají po stažení okupačních jednotek z okolí Kyjeva sílit. Podle západních představitelů je třeba připravit se na scénář, že se válka může protáhnout i na několik let.

Před trestní tribunál by měli být postaveni nejen přímí vykonavatelé válečných zločinů na Ukrajině a jejich nadřízení, ale na prvním místě masový vrah Putin, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa k tomu dodal, že by měla být široká mezinárodní shoda na tom, kdo bude tyto zločince soudit. Nabízí se Ukrajina a její justice na ukrajinském území, ale v historii existovaly i specializované trestní tribunály.

Před pěti lety byl Artem Širobokov v Moskvě v nepřítomnosti odsouzen k pěti letům vězení za to, že bojoval v Donbasu v řadách ukrajinských sil. Stal se tak prvním ruským občanem odsouzeným za tuto činnost. Letos se Širobokov rozhodl znovu bojovat a se svojí ukrajinskou jednotkou se dostal i do města Buča. „Obyvatelé se stali rukojmími ruské armády. Nebyla tam elektřina, voda. Lidé žili v chladných sklepích. Neměli přístup k jídlu. Na podlahách supermarketů, které jsem viděl, byli mrtví lidé, kteří si tam jen přišli koupit jídlo,“ popisuje svoje vzpomínky z místa.