Boris Johnson strana 4 z 5

Británie zažila v úterý první den největší stávky na železnici za posledních třicet let. Protestující chtějí zejména vyšší mzdy a také zachovat pracovní místa. V provozu byla jen zhruba pětina všech vlaků. V mnoha oblastech spojení nefungovalo vůbec. Ke čtyřiceti tisícům zaměstnanců se připojili i pracovníci londýnského metra. Další protesty naplánovali odboráři ze svazu RMT na čtvrtek a sobotu.

Britský premiér Boris Johnson v pátek přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským a představil mu konkrétní nabídku britské pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. Oba představitelé spolu také hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, stejně jako o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi, i o dalších možnostech zpřísnění protiruských sankcí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Let, jímž chtěla Británie deportovat do Rwandy první migranty, kteří přišli do Spojeného království nelegálně, byl zrušen. Stalo se tak poté, co se běženců zastal Evropský soud pro lidská práva. „Poslední letenky byly zrušeny. Do Rwandy nikdo neodcestuje,“ napsala na Twitteru charitativní organizace Care4Calais, která za práva migrantů bojuje.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová zahájila novou kampaň pro referendum o nezávislosti. Skotsko je podle ní připravenější na odtržení od zbytku Spojeného království, než bylo v roce 2014, kdy to ve všelidovém hlasování pětapadesát procent voličů odmítlo. Britský premiér Boris Johnson reagoval, že nyní není vhodná doba na debaty o dalším referendu. S jeho konáním by Londýn musel souhlasit.

Britská vláda v pondělí představila plán na jednostrannou změnu pobrexitových pravidel pro obchodování se Severním Irskem. Proti změně se staví někteří britští poslanci a také Evropská unie, podle níž by porušení uzavřené dohody odporovalo mezinárodnímu právu. To britská vláda odmítá a tvrdí, že změny mají zaručit celistvost Spojeného království.

Princ Charles v soukromí označil za „otřesné“ plány britské vlády na deportaci žadatelů o azyl do Rwandy. Podle agentury Reuters to uvedla některá britská média. Připojil se tak k řadě dalších kritiků, podle nichž je plán předražený, neefektivní nebo nezákonný. Kabinet premiéra Borise Johnsona chce deportacemi bojovat proti převaděčství. První let s migranty by měl být na východ Afriky vypraven příští týden.

Ukrajinský konflikt postihl východ Evropy, je ale velkým testem i pro západní svět. Alespoň prozatím ho válka sjednotila. Jak pevná, nebo křehká je ale tato jednota? Jak by s ní otřásly změny ve státech, které se k válce stavějí nejrozhodněji? Pondělní hlasování o důvěře britskému premiérovi Borisu Johnsonovi tak mohlo mít vhledem k těmto otázkám větší význam než jen osud jednoho politika.

Poslanci britské vládnoucí konzervativní strany v pondělí večer hlasovali o vyslovení nedůvěry premiérovi Borisi Johnsonovi. Předseda vlády hlasování přestál. Zákonodárci hlasováním reagovali na pobouření veřejnosti ohledně skandálů premiéra v souvislosti s konáním večírků v jeho sídle v době přísných opatření proti šíření covidu-19. Johnson před hlasováním o důvěře slíbil konzervativním poslancům, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně.

Britové pokračují v oslavách sedmdesáti let Alžběty II. na trůnu. Pětaosmdesát procent z nich se narodilo za její éry. Podle průzkumů více než čtyři pětiny Britů nejstarší panovnici v ostrovních dějinách chválí za její práci. Ovšem počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii, za posledních deset let klesl. Většina populace zřízení ale nadále podporuje. Tvář královny zná celý svět. I proto, že velkou část nejen bývalých britských držav navštívila.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

Ruské síly se nadále snaží o obklíčení Severodoněcku, v jeho okolí se intenzivně bojuje. Ukrajinská obrana je ale účinná, a postup okupantů tak zůstává pomalý, hlásí Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však označil situaci za napjatou a požádal Západ, aby co nejdříve poslal další salvové raketomety, které by mohly pomoci odvrátit ruskou ofenzivu v Donbasu. Na východě podle něj ruská armáda zcela ničí některá města.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina netouží po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale že se musí vyrovnat s tím, že vzájemná komunikace bude pravděpodobně nutná k ukončení války. Britský premiér mezitím vyzval k dodávkám salvových raketometů na Ukrajinu. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o aktuální situaci na Ukrajině se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Společně odmítli tvrzení o existenci dohody v NATO, podle které země Aliance nebudou dodávat na Ukrajinu některé těžké zbraně.

Česko v pátek navštívila britská ministryně zahraničí Liz Trussová. S šéfem české diplomacie Janem Lipavským (Piráti) se shodla na potřebě další vojenské i politické podpory Ukrajiny a nutnosti pracovat na obnově napadené země. Společně hovořili také o budoucnosti NATO a o tom, jak podpořit úsilí Finska a Švédska ve vstupu do Aliance. Trussová se také zúčastnila vzpomínkové akce k 80. výročí operace Anthropoid.

K večírkům v Downing Street, které se konaly za koronavirové uzávěry navzdory tehdy platným restrikcím, vedlo selhání ve vedení britské vlády. Vyplývá to z dlouho očekávaného plného znění vyšetřovací zprávy úřednice Sue Grayové, které zveřejnila britská vláda. Britský premiér Boris Johnson se za večírky znovu omluvil a uvedl, že za ně přijímá plnou zodpovědnost, rezignovat ale nehodlá.

Britský premiér Boris Johnson čelí dalším otázkám ohledně večírků, které se v době covidových uzávěr konaly v sídle britské vlády. Stanice ITV zveřejnila snímky ministerského předsedy, na kterých je zachycený, jak si připíjí se skupinou svých zaměstnanců. Johnson přitom popřel porušení tehdy platných vládních nařízení. To ale v úterý odmítli tři zaměstnanci úřadu, kteří anonymně hovořili se stanicí BBC a popsali večírky v Downing Street.

Vítěz australských sobotních voleb Anthony Albanese povede Austrálii novým směrem a od toho původního se odchýlí zejména v klimatické politice. Albanese, který má v pondělí složit přísahu jako 31. premiér země, řekl, že se Austrálie stane velmocí v oblasti obnovitelné energie.

Ve Velké Británii roste inflace nejrychleji od roku 1982, meziročně dosahuje devíti procent, což je nejvíc v G7. Pro miliony Britů to znamená, že musí šetřit na palivu, topení, zábavě i jídle. Na růstu cenové hladiny se podílí mimo jiné čínský lockdown, ruská válka, ale i odchod země z Evropské unie.

Londýnská policie ve čtvrtek oznámila, že uzavřela vyšetřování večírků v premiérské rezidenci v Downing Street pořádaných za koronavirové uzávěry. Za porušení tehdy platných nařízení rozdala 126 pokut, trest neminul ani premiéra Borise Johnsona, jeho manželku Carrie a ministra financí Rishiho Sunaka. Premiérova kancelář nyní uvedla, že policie vůči Johnsonovi již žádné další kroky nepřijme. Johnson kvůli aféře čelil silnému tlaku opozice i některých svých spolustraníků, aby rezignoval.

Británie chce jednostranně prosadit změny takzvaného severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení země z Evropské unie. V britském parlamentu to řekla ministryně zahraničí Liz Trussová. Podle ní vláda hodlá v nejbližších týdnech předložit zákon, který by umožnil zjednodušení přepravy zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Takový krok by ale byl porušením právně závazné dohody o brexitu, kterou před necelými dvěma lety s Bruselem podepsal premiér Boris Johnson, napsala agentura AP. Brusel varoval, že jednostranné kroky Londýna jsou nepřijatelné a unie na ně bude reagovat.

Zrušení velké části brexitové dohody týkající se Severního Irska, která byla dojednána ve snaze zachovat otevřenou hranici mezi tímto britským regionem a Irskou republikou, doporučila britské vládě generální prokurátorka Suella Bravermanová. Informoval o tom ve čtvrtek list The Times. Pokud Evropská unie neprokáže větší flexibilitu při jednáních o obchodních pravidlech pro Severní Irsko, nebude mít Británie jinou možnost než v tomto ohledu jednat, uvedla ministryně zahraničí Liz Trussová.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Rusko je přímým ohrožením pro uspořádání světa, uvedla ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou o dopadech války na Ukrajině. Britský premiér Boris Johnson sdělil, že obnovení vztahů s ruským vůdcem Vladimirem Putinem je nepředstavitelné. Finští lídři podpořili vstup země do NATO. Evropská komise ve čtvrtek představila soubor doporučení, která mají pomoci urychlit přepravu milionů tun ukrajinské pšenice a kukuřice.

Britský premiér Boris Johnson uzavřel nové dohody se Švédskem a Finskem na podporu evropské bezpečnosti. Maďarsko nadále nehodlá podpořit embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy a požaduje, aby se nevztahovalo na přepravu ropovody. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila zklamání nad odmítavým postojem Maďarska. Kvůli malým vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině se OSN nyní soustředí především na zmírnění globálních dopadů tohoto konfliktu. Ukrajina se bude s následky války potýkat ještě sto let, předpokládá německý kancléř Olaf Scholz.