Boris Johnson strana 3 z 5

Americký prezident Joe Biden oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). Jde o největší balík pomoci od začátku války. Kyjevu u příležitosti Dne nezávislosti a šesti měsíců od ruské invaze vyjádřila podporu řada státníků. Papež František ve Vatikánu vyzval k ukončení konfliktu, válka je podle něj šílenstvím. Britský premiér Boris Johnson slíbil další vojenskou pomoc.

Lídři Spojených států, Velké Británie, Francie a Německa po konferenčním hovoru vyzvali v neděli ke zdrženlivosti v okolí Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Požadují také inspekční misi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v zařízení, z jehož ostřelování se v posledních týdnech navzájem obviňují Kyjev i Moskva.

Bývalý britský ministr financí Rishi Sunak získal v boji o post šéfa Konzervativní strany a příštího premiéra cenného spojence, podpořil jej dlouholetý člen několika vlád Michael Gove. V textu pro deník The Times exministr pro bydlení a regionální rozvoj napsal, že Sunak dokáže splnit své sliby, zatímco jeho protikandidátka, šéfka diplomacie Liz Trussová, podle něj „ztratila kontakt s realitou“.

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová našla v souboji o post lídra Konzervativní strany a příštího premiéra dalšího vlivného spojence. Na její stranu se postavil šéf zahraničního výboru Dolní sněmovny Tom Tugendhat, který patřil do širšího pole uchazečů o nástupnictví po Borisi Johnsonovi. Tugendhat v textu pro deník The Times napsal, že Trussová je jediná, kdo může stranu sjednotit.

V Británii zahájilo stávku na 40 tisíc železničářů z odborových organizací RMT a TSSA. Požadují vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. V provozu je jen zhruba pětina spojů, napsala agentura Reuters. „Jsme více než kdy dřív odhodlaní dosáhnout zvýšení mezd, větších pracovních jistot a dobrých pracovních podmínek,“ řekl generální tajemník RMT Mich Lynch.

Dva poslední kandidáti na křeslo britského premiéra a lídra Konzervativní strany Liz Trussová a Rishi Sunak se v pondělí utkali v televizní debatě, kde se střetli kvůli postoji k daním a veřejným výdajům. Současná ministryně zahraničí Trussová bývalému ministrovi financí Sunakovi například řekla, že jeho důraz na vyrovnání dluhu přivede britskou ekonomiku k recesi.

Evropská komise (EK) zahájila další čtyři řízení proti britské vládě s cílem vynutit dodržování severoirského protokolu. Nové právní kroky oznámila unijní exekutiva poté, co v britském parlamentu pokročilo schvalování návrhu zákona, kterým by Spojené království důležitou součást brexitové dohody jednostranně změnilo. První řízení v této souvislosti Komise zahájila už loni, v červnu pak oznámila další dvě.

Příštím lídrem Konzervativní strany a britským premiérem bude buď bývalý ministr financí Rishi Sunak, nebo současná ministryně zahraničí Liz Trussová. Po středečním hlasování konzervativních poslanců vypadla náměstkyně ministryně obchodu a někdejší ministryně obrany Penny Mordauntová. Jméno nového britského premiéra se veřejnost dozví 5. září, do té doby zůstane ve funkci Boris Johnson. Dva zbylí kandidáti se nyní budou ucházet o přízeň členské základny Konzervativní strany napříč celou Británií. Asi dvě stě tisíc konzervativců tak rozhodne, koho z dvojice by raději viděli na Downing Street 10.

V boji o post britského premiéra a lídra Konzervativní strany zůstávají po úterku tři kandidáti: Rishi Sunak se 118 hlasy, Penny Mordauntová s 92 hlasy a Liz Trussová s 86 hlasy. Rozhodli o tom konzervativní poslanci. Ve středu postoupí dva z těchto kandidátů do finále, kde bude o vítězi rozhodovat už celá členská základna.

Britský premiér Boris Johnson se nezúčastnil sobotní schůzky vládní komise pro mimořádné události. Kabinet zasedal po tom, co meteorologická služba poprvé vyhlásila červený, tedy nejvyšší, stupeň výstrahy před vedrem. Johnson chystal ve venkovském sídle předsedů vlády večírek pro příbuzné a přátele.

Kandidáti na post lídra britské konzervativní strany mají za sebou první televizní debatu. V té se střetli hlavně v otázkách financování veřejných služeb a ve způsobech, jak nejlépe kontrolovat inflaci. Přeli se také ohledně skandálů premiéra Borise Johnsona či práv transgender osob.

Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek oznámil, že rezignuje. Podle agentury Reuters uvedl, že nechce stát v čele kabinetu, který ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil. Italská vláda ve čtvrtek vyšla vítězně z hlasování o důvěře, zástupci koaličního Hnutí pěti hvězd (M5S) pro ni ale nezvedli ruku. Italský prezident Sergio Mattarella ale následně demisi premiéra Draghiho odmítl, vyplývá z prohlášení prezidentovy kanceláře.

O post nového lídra britské Konzervativní strany a příštího premiéra, který nahradí končícího Borise Johnsona, se bude ucházet osm kandidátů. Oznámil to v úterý Graham Brady, předseda Výboru 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců. Favoritem klání je zřejmě bývalý ministr financí Rishi Sunak, který na svou stranu získal zatím nejvíc zákonodárců. Průzkumy favorizují i exministryni obrany Penny Mordauntovou.

Politický pád, který nemá v dějinách britské demokracie obdoby – tak označují komentáře britských médií čtvrteční rezignaci premiéra Borise Johnsona, který se s úřadem loučí po sérii skandálů a po masivní ztrátě důvěry svých spolustraníků. Souboj konzervativních kandidátů o to, kdo Johnsona nahradí, otevřeli v pátek poslanec Tom Tugendhat a bývalý ministr financí Rishi Sunak. Opoziční labouristé zvažují hlasování o nedůvěře vládě.

Bývalý japonský premiér Šinzó Abe zemřel poté, co jej během politické kampaně v prefektuře Nara postřelil atentátník. Potvrdila to nemocnice v prefektuře Nara, kam byl politik po dopoledním útoku převezen. Abe utrpěl hluboká zranění na pravé straně krku a také ránu, která zasáhla srdce. Příčinou smrti bylo vykrvácení, uvedl na tiskové konferenci jeden z lékařů. Útok odsoudil japonský premiér Fumio Kišida a mnoho světových politiků. Policie zadržela podezřelého a následně oznámila, že dotyčný se ke střelbě přiznal.

Boris Johnson oznámil, že odstupuje z pozice lídra britské Konzervativní strany. Před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nebude vybrán nový šéf strany. Naplno tak začíná proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová v projevu v Holyroodu prohlásila, že skotský parlament předloží návrh zákona o referendu o skotské nezávislosti s plánovaným datem 19. října 2023. Referendum by bylo pouze poradním nástrojem, nikoli určujícím. Ani takové ale nemůže Skotsko bez povolení z Londýna uspořádat. Sturgeonová proto oznámila, že o to dopisem požádá premiéra Borise Johnsona.

Británie by ještě do konce tohoto roku mohla zavést jednostranné změny severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Podle agentury Reuters to řekl premiér Boris Johnson. Návrh dokonce podpořilo 295 poslanců Dolní sněmovny britského parlamentu.

Země G7 chtějí do roku 2027 investovat do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů (14,85 bilionu korun). Americký prezident Joe Biden to oznámil na summitu sedmi velkých ekonomik G7 v Německu. Opatření je vnímáno jako protiváha čínskému vlivu. Britská vláda na úvod summitu oznámila, že Velká Británie, USA, Japonsko a Kanada také zakážou dovoz zlata z Ruska, a chce, aby nové protiruské opatření za invazi na Ukrajinu přijaly také Německo s Francií a Itálií, což jsou zbývající členové G7. Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se na summitu shodli, že válka je v kritickém okamžiku a Ukrajina potřebuje větší podporu.

Ruská armáda v sobotu ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na šéfa správy Lvovské oblasti o tom informovala agentura Reuters. Ostřelována byla také Černihivská a Žytomyrská oblast. Starosta Severodoněcku v Donbasu Oleksandr Strjuk oznámil, že město už je zcela pod kontrolou jednotek ruské armády. Boje se vedou o Lysyčansk, který je hned za řekou.