Antibiotikum strana 3 z 3

Tým vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevil za pomoci umělé inteligence antibiotikum halicin, které nejenže zabírá proti řadě velice rezistentních bakterií, ale činí tak i novým způsobem – primárně totiž ničí jejich schopnost uchovávat si energii.

Bakterie odolné vůči antibiotikům jsou postrachem lékařů i zoologů. Čím více lidé těchto léků užívají, tím lépe jsou bakterie vybaveny čelit jejich účinkům. Důsledky už pociťuje i říše zvířat včetně ohrožených nosorožců v Africe. Hrozí jim například tuberkulóza.

Na lymskou boreliózu se občas léčí i lidé, kteří ve skutečnosti trpí jinou nemocí – a nevhodné braní antibiotik jim může uškodit. Poznat chorobu není jednoduché: falešné indicie občas přinesou i krevní testy. Jak postupovat správně, se v sobotu učili lékaři v Brně.

Antibiotická rezistence je čím dál větším problémem – za jednu z deseti největších hrozeb lidstvu ji označila i Světová zdravotnická organizace. Kolem roku 2050 by mohly antibiotikům odolné bakterie po celém světě zabíjet až deset milionů lidí. Výzkum držitele Nobelovy ceny za chemii Venkatramana Ramakrishnana by měl přinést antibiotika, která mohou lidstvo zachránit.

Pardubický i Královéhradecký kraj a nemocnice v obou z nich chtějí spolupracovat na vyšetřování případu možného zanedbání péče v pardubické nemocnici. Děvčátko narozené v červnu zřejmě nedostalo včas antibiotika a ponese si trvalé následky. Kraje i nemocnice požádaly o vyšetření případu ministerstvo zdravotnictví. Pardubický kraj proto požádá rodinu pacientky o zpřístupnění celé zdravotnické dokumentace. Advokát rodiny ale vzkázal, že rodiče děvčátka kraji ani nemocnici nedůvěřují a dokumentaci poskytnou pouze policii.

Evropský tým vedený vědci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze bude mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách. Současně bude zjišťovat typy genů, které rezistenci způsobují. Cílem tříletého projektu je zabránit šíření odolných bakterií způsobujících neléčitelné choroby.

Hlavní poradkyně britské vlády pro zdravotnictví Sally Daviesová varuje: Doba bez antibiotik se blíží, odolnost bakterií vůči nim nás může zabít dříve než klimatické změny. Problém ve Spojeném království může podle ní i dalších expertů ještě zhoršit brexit.

Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Pomáhají ptákům v boji s patogeny, ačkoliv se vědci dříve domnívali, že tyto látky peří poškozují. Objev učinili experti z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří svá zjištění publikovali v mezinárodním časopise Nature.

Vědci otestovali novou látku, která by mohla pomoci ochránit posádku vesmírné stanice i mise na Mars proti bakteriím. Umí zničit i ty, proti nimž nezabírají antibiotika.

Transplantace stolice sice zní jako něco odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Pro vědce má ale tento postup stále řadu otazníků. Nyní řeší, jestli existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.

Svět čelí mnoha zdravotním hrozbám. Patří mezi ně podle WHO šíření nemocí, jimž by se dalo zabránit očkováním, choroby odolné na antibiotika, ale také stále více případů civilizačních chorob nebo dopady klimatických změn.