Antibiotikum strana 2 z 3

V českých lékárnách chybí některé běžné léky, například antibiotika či léky na srážení horečky u dětí. Počty přerušených a ukončených dodávek léků zveřejňované na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) naznačují, že výpadků v poslední době přibylo. Podle odborníků je důvodů celá řada, řešení jsou ale obtížná.

Penicilin je v řadě lékáren nedostupný. Výpadek potvrzují i praktičtí lékaři, kteří jej předepisují například na infekce dýchacích cest. Nyní tak nasazují jiná antibiotika, která však nemusí být vždy na danou nemoc vhodná. Alternativní léky jsou také často dražší než penicilin. Ministerstvo zdravotnictví chce připravit změnu zákona, která má výpadky důležitých léků pomoci překlenout.

Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Evropští vědci oznámili, že objevili nový kmen kapavky extrémně rezistentní vůči lékům – teprve druhý takový kmen, který byl v posledních letech nalezen na celém světě. Bakterii našli v dubnu u muže z Rakouska, který se jí pravděpodobně nakazil při cestování v Kambodži.

Policie odložila případ děvčátka, které se narodilo v červnu roku 2019 v pardubické nemocnici a zřejmě zůstane kvůli streptokokové infekci postižené. Kriminalisté původně stanovili právní kvalifikaci možného trestného činu jako těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. Policejní komisař po provedeném prověřování neshledal naplnění žádné skutkové podstaty trestného činu, uvedla mluvčí krajské policie Dita Holečková.

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Strukturní virolog Pavel Plevka z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně získal od Evropské výzkumné rady prestižní ERC Consolidator grant téměř dva miliony eur (49 milionů korun). Ve výzkumu se zaměří na fágy, tedy viry, které napadají bakterie, a mohly by se tak stát alternativou antibiotik. Z Česka uspěl v aktuální výzvě jako jediný,

Nová zpráva vědců z University of York varuje, že znečištění světových řek léky a farmaceutickými výrobky představuje „hrozbu pro životní prostředí i globální zdraví“. Ve své studii totiž ve vodních tocích našli vysoké koncentrace paracetamolu, nikotinu, kofeinu, ale i léky proti epilepsii a cukrovce.

Lékaři v odborném časopise Lancet varovali, že odolnost mikrobů vůči antibiotikům se stala významnou hrozbou pro lidstvo. Rezistence bakterií již nyní představuje jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě – každý den připraví o život přibližně tři a půl tisíce lidí.

Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií zlatého stafylokoka, které odolávají antibiotikům. Rezistence se vyvinula zřejmě během 19. století, nerozvinuly se tedy až po vzestupu užívání antibiotik v lidské a veterinární medicíně. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, uvedli zástupci České zemědělské univerzity (ČZU). Studii vydal prestižní časopis Nature.

V loňském roce se v Česku v souvislosti s opatřeními kvůli epidemii covidu-19 snížila spotřeba antibiotik. Snížila se také antibiotická rezistence, tedy odolnost některých bakterií vůči těmto lékům. Oznámili to zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Vliv na to měl mimo jiné nižší výskyt respiračních chorob v důsledku přijatých protiepidemických opatření.

Veterináři nařídili řetězci Lidl stáhnout skoro 17,5 tuny vepřového mletého masa původem z Polska, ve kterém zjistili šedesátkrát překročený limit pro antibiotika. V Česku jej zpracovávala firma Maso Polička. Spotřebitelé by vepřové mleté maso neměli konzumovat, můžou ho vrátit na prodejně, kde ho zakoupili, sdělil ČTK za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.

Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za třicet let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina se podává nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní, informovala vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ) Helena Žemličková.

Bakterie odolné proti antibiotikům se dostaly i k medvědům, kteří žijí stovky kilometrů od lidí. Pronikly tam nečekaně rychle, ukázal rozsáhlý výzkum ze Švédska.

Zatím se šíření bakterií spojených s odolností proti všem antibiotikům spojovalo nejvíce s nemocničním prostředím. Nový výzkum teď ale varuje před další možnou cestou: krmivem pro psy.

Vědci z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťují, jak zastavit zvyšování odolnosti vůči antibiotikům, které způsobuje zinek preventivně podávaný selatům po odstavení od prasnic.

Vědci v obřím mezinárodním projektu prozkoumali 60 měst po celém světě – studovali v nich, jak vypadá jejich městský mikrobiom. Analyzovali vzorky odebrané ze systémů veřejné dopravy a nemocnic a z nich identifikovali obrovské množství mikrobiálních druhů – včetně tisíců virů a bakterií. Ukázalo se, že každé město má složení mikrobiomu unikátní, autoři práce ho přirovnávají k otiskům prstů.

Výzkumníci z izraelské Ben-Gurionovy univerzity společně s americkými a německými kolegy vyvinuli novou „molekulární pinzetu“ pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Ty představují jednu z největších hrozeb veřejnému zdraví.

Používání herbicidů může v půdě zvýšit množství bakterií, jež jsou odolné vůči antibiotikům. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Molecular Biology and Evolution. Problém podle vědců může představovat i malé množství těchto přípravků.

Před 80 lety člověk poprvé použil antibiotika. Od té doby sice tyto léky zabránily obrovskému utrpení, ale také přivedly lidstvo do závislosti na nich. Jak bakterie získávají proti antibiotikům odolnost, hrozí stále větší problémy, na které zatím neexistuje řešení.

Děti mladší dvou let, které užívají antibiotika, mají větší riziko vzniku astmatu, různých alergií a ekzémů nebo obezity. Hrozí také, že se u nich snáze rozvine nesnášenlivost vůči lepku a poruchy pozornosti. Poukázala na to nová studie publikovaná v časopise Mayo Clinic Proceedings.

Vědci našli nový způsob, jak laserovými paprsky za několik minut analyzovat schopnost bakteriofágů potlačit infekci, která odolává antibiotikům. Na metodě pracovali odborníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně s kolegy z dalších institucí. Dosud používané diagnostické metody jsou pomalejší, výsledky přinášejí v rozmezí několika hodin až dní.

Pandemie nového koronaviru je jednou z nejvážnějších hrozeb nejen pro Českou republiku, ale i pro celý svět. Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky o viru, nemoci, léčbě i ochraně před nebezpečnou chorobou.

Jak zmírnit paniku, která se objevuje v souvislosti s nemocí COVID-19? Mimo jiné tím, že se člověk nenechá ovlivnit fámami a nesmysly. Z nejrůznějších zdrojů se například šíří zaručené návody na účinnou léčbu, přitom většina z těchto rad už byla přesvědčivě vyvrácena.