Analýza strana 4 z 5

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Vědci díky analýze exkrementů starých 2700 let zjistili, že lidé v době železné už pili pivo a jedli plísňový sýr. Ve stolici pravěkých horníků, která se zachovala v solných dolech v rakouském Hallstattu, totiž při mikrobiologickém rozboru objevili mimo jiné stopy modré plísně, která se dodnes používá při výrobě zrajících sýrů. V jídelníčku tehdejších lidí nicméně převažovaly celozrnné obilniny, které doplňovalo ovoce, luštěniny a maso, uvedli odborníci ve studii zveřejněné v časopise Current Biology.

Volby do Poslanecké sněmovny skončily a známe jejich výsledky. Jak moc a kde byly volební strany úspěšné? V jakých typech obcí získaly podporu? Koho volí starší voliči a koho ti s vysokoškolským vzděláním? Web ČT24 přináší analýzu volebních výsledků.

Situace ve světě se v loňském roce stala ještě více nestabilní a nepředvídatelnou než dosud. Dopady koronavirové pandemie odhalily vysokou míru zranitelnosti moderní globalizované civilizace a ukázaly také rozdílnou úroveň připravenosti jednotlivých států na velké krize. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla armádní tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Upozorňuje v ní také na nebezpečí spojené s dezinformacemi a takzvanými fake news.

Pozůstatky dvou ohnišť z období posledních lovců a sběračů našli archeologové ve skalních převisech na Kokořínsku. Podle odborníků jde o mimořádný nález, který přináší další střípky o životě posledních lovců a sběračů.

Lokalita Tall el Hammam v dnešním Jordánsku byla v době střední doby bronzové kvetoucím civilizačním centrem, které velikostí i počtem obyvatel až čtyřikrát převyšovalo známější nedaleké Jericho, nebo dokonce Jeruzalém. Podobně jako další sídla v okolí Jordánu ho ale čekal nemilý osud – okolo roku 1600 před naším letopočtem se po civilizaci na dlouhých šest set let slehla zem. Co přivodilo na dlouhá staletí zkázu této oblasti? Odpovědi hledal mezinárodní tým archeologů, geologů a dalších odborníků, jehož členem byl i Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vysoký počet mimořádných schůzí a méně schválených zákonů než v minulosti. I tak by se dalo popsat končící funkční období současné Poslanecké sněmovny, které významně ovlivnila pandemie koronaviru. Na činnost sněmovny se zaměřila nová datová analýza ČT24. Jaká byla účast poslanců na jednáních a jak jednotné byly poslanecké kluby při hlasování?

Díky moderním vědeckým a technickým metodám může veřejnost pohlédnout do tváře svaté Ludmile, od jejíhož úmrtí v těchto dnech uplynulo 1100 let. Mezinárodní tým odborníků z České republiky a Brazílie digitálně z jednotlivých segmentů znovu sestavil obličejovou část Ludmiliny lebky a další specialista, Brazilec Cícero Moraes, následně rekonstruoval kněžnin obličej.

Bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem, které v roce 2017 objevil tým archeologů u Kladiny na Pardubicku, s největší pravděpodobností ukrývalo pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Zbytky obsahu této nádoby nově popsali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Studii o „nejarchivnějším českém“ pivu vydal anglický časopis Archaeometry.

V letošních sněmovních volbách se bude o přízeň voličů ucházet více než pět tisíc kandidátů. V přehledné analýze přináší web ČT24 přehled o tom, jaké kandidáty vysílají jednotlivé strany do boje o poslanecké mandáty. Analýza se zaměřuje na povolání kandidátů, jejich věk nebo na počet žen na kandidátních listinách stran a hnutí. Lidé si nové poslance a poslankyně budou vybírat už za měsíc.

Izraelská studie popsala, že vakcína proti covidu-19 od Pfizer/BioNTech je bezpečná. Vedlejší účinky jsou ve srovnáním s tím, co hrozí po prodělání nemoci bez očkování, jen minimální, uvedli v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání. Uvádí to studie think-tanku IDEA. Její autoři sledovali děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

Nový způsob analýzy letokruhů stromů umožnil vědcům odhalit teploty v Mongolsku od roku 1269. Tato rekonstrukce potvrzuje, že od 90. let 20. století jsou letní teploty v této oblasti nejvyšší za posledních osm století.

Vědci získali výjimečné podrobnosti o životě mamuta, který žil na Aljašce před sedmnácti tisíci lety. Využili k tomu fosilii z muzea Aljašské univerzity. Vytvořením a studiem izotopových dat v mamutím klu se jim podařilo porovnat jeho pohyb a stravu s izotopovými mapami regionu.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Brněnská společnost SAB Aerospace povede firmy a akademické instituce v projektu, jehož cílem je ověřit technologie mapující nerostné bohatství ve vesmíru. Český záměr nazvaný mise Slavia získal podporu v tendru, který vypsala Evropská kosmická agentura (ESA). Podílí se na něm výhradně tuzemské firmy a instituce, má tak potenciál stát se první ryze domácí národní misí ESA, uvedla společnost.

Přes 99 procent lidí, kteří ve Spojených státech zemřeli během května v souvislosti s koronavirem, nebylo plně naočkováno. Vyplývá to z analýzy oficiálních vládních dat, kterou minulý týden zveřejnila agentura AP.

V letošním prvním čtvrtletí se již část české ekonomiky, především průmysl a na něj navázaný zahraniční obchod, začala zotavovat po pandemii koronaviru. Důvodem bylo, že tyto oblasti fungovaly bez omezení, což umožnilo jejich postupný návrat k předkrizové úrovni. Naopak část obchodu a služeb byla stále zasažena vládními opatřeními. Vyplývá to z analýzy české ekonomiky v prvním čtvrtletí, o které informoval předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

Vědci objevili a popsali stopy sedm tisíc let starého jídla z období neolitu. Stopy po pokrmech analyzovali na velkých keramických pekáčích nalezených na počátku šedesátých let minulého století u Ochridského jezera na hranicích Severní Makedonie a Albánie. Na objevu se podílel česko-makedonsko-italský tým reprezentovaný archeology, chemiky a biology. Výzkum napovídá, že si tehdejší lidé pochutnávali na pokrmech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami.

Teorie, že by covid-19 mohl pocházet z laboratoře, přitáhla pozornost veřejnosti právě k těmto zabezpečeným pracovištím. Podle nové analýzy vědců z Kings College v Londýně jich na světě existuje, plánuje se nebo dokončuje 59 – dvě z nich jsou i v České republice.

Vědci objevili zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje. Jedná se o sadu nařezaných a naostřených krůtích kostí, kterými si před několika tisíci lety zdobili těla severoameričtí indiáni. Předměty našli archeologové na starověkém pohřebišti už v osmdesátých letech minulého století, ale až doposud nevěděli, k čemu domorodcům sloužily. Nový výzkum zveřejnil Journal of Archaeological Science: Reports .

Kvůli nemoci covid-19 ve světě zemřelo přibližně 6,9 milionu lidí, odhadli v čerstvé analýze vědci z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. S vyčíslením „skutečné bilance pandemie“ přišli ve chvíli, kdy byl součet oficiálně hlášených počtů úmrtí napříč zeměmi méně než poloviční, konkrétně okolo 3,24 milionu. Podle studie vládní statistiky výrazně zkreslují situaci i v Česku a na Slovensku.

Polští vědci zkoumající mumii ze starověkého Egypta ve sbírkách varšavského národního muzea zjistili, že před sebou nemají tělo kněze, jak se původně domnívali, ale ženy v pokročilém stadiu těhotenství. Jde podle nich o první takový nález. Výsledky jejich výzkumu vyšly v odborném časopise Journal of Archaeological Science.

Ochránci přírody mají od šedesátých let standardní řešení pro záchranu biologické rozmanitosti: chránit přírodní oblasti před vlivem člověka. Nová analýza využívání půdy na Zemi, která se dívá dvanáct tisíc let zpět, ale naznačuje, že i v době mamutů a obřích lenochodů byla člověkem nedotčena pouhá čtvrtina planety. Nyní je to podle stejné analýzy 19 procent, velký je ale rozdíl ve způsobu tohoto ovlivnění.