Guyana

Haitský premiér Ariel Henry oznámil, že rezignuje a předá moc přechodné vládě, která tuto karibskou zemi dovede k volbám. K tomuto kroku přistoupil po pondělním zasedání Karibského společenství (Caricom), jehož se účastnil i americký ministr zahraničí Antony Blinken a které jednalo o krizové situaci na Haiti. V zemi se koncem února proti vládě vzbouřily gangy, které už několik let ovládají její části. Podle televize CNN hodlá Henry zůstat v úřadu až do jmenování přechodné vlády. Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že očekává do dvou dnů na Haiti vytvoření dočasné rady, která posléze jmenuje premiéra přechodného kabinetu. Podle agentury Reuters ale není jasné, jak rychle k tomu dojde, jelikož na Haiti je stále nepřehledná situace.

Mezinárodní institut pro strategická studia loni evidoval 183 regionálních konfliktů, což je nejvíc za posledních třicet let. Vedle velkých válek na Ukrajině a mezi Izraelem a Hamásem jsou to desítky vnitrostátních konfliktů či boj s drogovými kartely. Nejvýraznější je za poslední dekádu nárůst konfliktů, které vedou teroristické organizace v čele s al-Káidou, Islámským státem a jejich odnožemi. V Evropě mají experti kromě dalších vojenských ambicí Ruska obavy zejména z rostoucího napětí na Balkáně, upozornil pořad Zóna ČT24.

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státním těžebním společnostem nachystat se na těžbu ropy a kovů na území sousední Guyany, na něž si Caracas činí nárok. Podle tiskových agentur autoritářský vládce v úterý prohlásil, že venezuelská vláda bezodkladně vydá licence k dobývání cenných surovin. Chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo tvořící v současnosti přibližně dvě třetiny území Guyany.

Autoritářská vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura tvrdí, že občané země se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Při požáru na internátu v Guyaně zemřelo v noci na pondělí nejméně devatenáct lidí. Řada dalších se zranila. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení úřadů. Požár, který byl zřejmě založen úmyslně, zachvátil dřevěnou budovu kolem 11. hodiny večer (5:00 SELČ). Podle místního tisku jsou oběťmi převážně studentky z řad původního obyvatelstva.

Počet potvrzených obětí keňské sekty, jejíž členové hladověli, protože věřili, že se tak dostanou do nebe, vystoupil na sto devět. Většina obětí jsou děti a zemřelo také mnoho žen, mužů je minimum, uvedl v pátek podle agentury Reuters keňský ministr vnitra Kithure Kindiki. Někteří stoupenci sekty neumřeli hladem, dodal.

Odpalování petard a ohňostrojů bývá vnějším doprovodným znakem největšího a nejdůležitějšího indického svátku Díválí (Svátek světel). V domácnostech se v tom čase podává dobré jídlo, zapalují se speciální svíčky a lampy, uklízí a zdobí se domy, konají se společné modlitby rodin a návštěvy příbuzných a přátel. Pětidenní svátek má pro hinduisty podobnou důležitost jako vánoční svátky pro křesťany. Jeho oslavy často přispívají ke zhoršení smogové situace v indických městech.

V Mexiku skončilo další kolo jednání mezi venezuelskou vládou a opozicí. Zástupci obou stran se dohodli na vytvoření mechanismu sociální podpory pro Venezuelany, uvedla agentura EFE. Mechanismus by mohl být financován prostředky ze zablokovaných venezuelských účtů v zahraničí. Jednání mezi venezuelskou vládou a opozicí začala v srpnu, další kolo by se mělo odehrát koncem září. Podobná jednání v předchozích letech skončila bez výsledku.

Slovensko při vstupu do země nadále nebude vyžadovat karanténu od lidí, kteří přes hranice dojíždějí za prací a kteří nejsou plně očkováni proti nemoci covid-19. V Izraeli začalo ubývat případů hospitalizací lidí s těžkým průběhem. Odborníci to vysvětlují vakcinací třetí dávkou, kterou dostalo v devítimilionové zemi zatím něco přes 1,8 milionu lidí. Na Sicílii se budou od pondělka zřejmě muset opět nosit roušky, a to i venku. Oficiálně by měla vláda opatření oznámit ve čtvrtek večer. V části francouzských zámořských území začne kvůli covidu-19 později školní rok.

Posun k takzvané zelené energii do roku 2040 připraví státy, kde se těží ropa a zemní plyn, až o třináct bilionů dolarů (až 277 bilionů korun). Uvádí to čtvrteční zpráva organizace Carbon Tracker, která si všímá finančních dopadů ekologičtějších způsobů výroby energie. Státní pokladny by v některých zemích mohly přijít minimálně o čtyřicet procent příjmů.

Karibský Barbados, který je členem britského Společenství (Commonwealth), přestane za hlavu státu považovat britskou panovnici a vyhlásí republiku. Oznámila to tamní vláda. Bývalá britská kolonie získala nezávislost v roce 1966, avšak formou člena Společenství si zachovala formální spojení s britskou monarchií. Republikou se hodlá stát do listopadu příštího roku.