Otava

Most přes Vltavu u Zvíkovského Podhradí se v úterý po třiceti letech od poslední rekonstrukce uzavřel. Pro řidiče na Písecku to znamená, že na trase mezi Milevskem a Čimelicemi neprojedou, využít musejí dlouhou objížďku. Uzavírka mostu má trvat půl roku. Jihočeský kraj práce nechtěl odkládat kvůli špatnému stavu mostu.

Starosti s rostoucí hladinou toků zatím v Česku nekončí. Předpověď varuje před extrémními srážkami hlavně na Šumavě, a to až do čtvrtka. Případnou povodeň může kromě vydatného deště umocnit silný vítr a úbytek sněhu. Výrazný vzestup hladin se čeká hlavně v povodí Otavy. Dosažení prvního nebo druhého stupně povodňové aktivity hlásilo ve středu večer přes pět desítek míst, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ve středu ve večerních hodinách vystoupala na třetí povodňový stupeň i Vltava v Českém Krumlově.

Písek bude pokračovat v přípravě výstavby plaveckého stadionu. Odhadované náklady se dostaly už přes půl miliardy korun. O pokračování projektu, který Písek řeší už několik let, rozhodli v pondělí zastupitelé na mimořádném zasedání. Jedním z návrhů bylo od projektu ustoupit a investovat do modernizace současného plaveckého stadionu.

Až 40 litrů na metr čtvereční může napršet v části Čech v pondělí odpoledne a v noci na úterý. Podobné úhrny očekávají meteorologové i na Moravě a ve Slezsku, kde ale déšť navíc doprovodí silné nebo velmi silné bouřky. Po vydatných deštích hrozí také rozvodnění řek v jižní části Čech a také v oblasti Jeseníků a Beskyd.

Česko zažívá nadprůměrně teplý Štědrý den. Bystřice v Bystřičce nad nádrží je na prvním stupni povodňové aktivity. Nejnižšího stupně dosahovaly v sobotu i řeky Svratka v Dalečíně, Otava a Křemelná a Botič v Praze – Průhonicích. Později se ale toky vrátily do normálu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu.

Meteorologické modely nedokázaly předpovědět včas rozsah výjimečných srážek, které způsobily povodně roku 2002. Množství vody, které během několika dní spadlo, bylo rekordní a řeky je nedokázaly pojmout.

Na jihozápadě Čech až do úterního večera vydatně pršelo. Kvůli intenzivním srážkám spolu s táním sněhu hrozilo na Šumavě v povodí Vydry, Křemelné a horní Otavy vystoupání hladin na desetiletou až dvacetiletou povodeň. Kulminaci meteorologové předpokládali v noci na středu. Otava v Rejštejně a v Sušici klesla před devátou večer ze třetího povodňového stupně na druhý. Na prvním povodňovém stupni je Vydra v Modravě na Klatovsku.

Jihem Moravy se prohnalo tornádo. Podle záchranářů si bouře vyžádaly oběti na životech, není ale jasné, kolik lidí zemřelo. V důsledku extrémního počasí je mnoho zraněných. Hasiči evidují stovky událostí a jsou přetížení, vyhlásili mimořádnou událost třetího stupně na Břeclavsku a Hodonínsku. Obce hlásí poškozené stovky domů.

V Česku se mohou od středy vlivem srážek a tání sněhu zvedat hladiny některých řek, vysoké nebezpečí jejich rozvodnění platí zejména pro východní část Jihočeského kraje. Na východě republiky se může při mrznoucím dešti do středečního dopoledne tvořit na silnicích ledovka a od západu bude zesilovat vítr. Ten na většině území s výjimkou severu Čech a východu Moravy může v nárazech dosáhnout až 70 kilometrů v hodině, varoval Český hydrometeorologický ústav.

Těsně před půl šestou ráno 4. září roku 1890 pobořila velká voda Karlův most. V té době již sice po celých Čechách i Moravě pršelo několik měsíců téměř v kuse, přesto jen málokdo věřil, že by katastrofu tento staroslavný most neustál. Ti, kteří se po mostě během protržení dokonce procházeli, za to zaplatili životem. V ten den totiž kulminovala jedna z největších povodní české historie.

Jak se měnila četnost a intenzita povodní v Evropě za posledních pět set let, zkoumal mezinárodní tým vědců, včetně českých. Analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Záplavy se navíc v těchto letech vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik. Rozsáhlý historický přehled o záplavách v Evropě zveřejnil časopis Nature.

Vydatnější déšť a tání sněhu zvedají hladiny řek, které pramení na Šumavě. Na Vydře a Křemelné se ve středu večer očekává překročení druhého povodňového stupně, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Kvůli oteplení a dešti horští záchranáři v Jeseníkách zvýšili riziko pádu lavin na druhý stupeň z pětibodové škály, hrozí uvolnění lavin z mokrého sněhu. Ve čtvrtek se částí Čech prožene silný vítr.

Déšť, nadprůměrně vysoké teploty a rychlé tání sněhu zvedají hladiny řek. Výstraha před dosažením prvních a výjimečně i druhých stupňů povodňové aktivity začne platit v Česku ve středu ráno.

Hladiny řek Vydry a Otavy na Šumavě, které v neděli večer po vydatných deštích překročily druhý povodňový stupeň, v pondělí ráno opět klesly na normální stav. Vyplývá to z údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pro Sušicko ale stále platí až do pondělního večera povodňová bdělost. Přes den může opět intenzivně pršet.

Kvůli vydatným srážkám na Šumavě mohou v noci stoupat hladiny řek v povodí horní Otavy. V okolí Sušice a Klatov v Plzeňském kraji proto meteorologové vyhlásili od sobotních 18:00 do odvolání povodňovou bdělost.

Město Písek zavřelo na doporučení odborníka lávku pro pěší přes řeku Otavu. Na stavbě staré 16 let je nutné zkontrolovat technický stav nosných lan. Lávka je podobného typu jako lávka v pražské Tróji, která se zřítila 2. prosince 2017. Výsledky sond bude mít město nejdřív na jaře, teprve pak rozhodne o případné demolici a stavbě nové lávky.