Michael Bloomberg

Zakladatel americké internetové společnosti Amazon Jeff Bezos, šéf automobilky Tesla Elon Musk i někteří další z nejbohatších lidí ve Spojených státech mají za posledních dvacet let na kontě alespoň jeden rok, za který neodvedli ani cent na federálních daních z příjmu. Uvedla to investigativní skupina ProPublica, která se dostala k rozsáhlému souboru dat amerického finančního úřadu IRS o přiznáních tisíců nejbohatších Američanů. Záznamy podle ní ukazují, že tito lidé mohou zcela legálně každoročně odvádět částky představující pouze nepatrný zlomek svých zisků.

Bývalý americký viceprezident Joe Biden podle dílčích výsledků zvítězil v desíti ze 14 amerických států hlasujících v rámci takzvaného volebního superúterý. Dařilo se však také senátorovi Berniemu Sandersovi, který bodoval v nejlidnatější Kalifornii. K automatickému zisku nominace je třeba podpora od nejméně 1991 delegátů (volitelů) letního nominačního sjezdu Demokratické strany. Biden nyní nad Sandersem vede poměrem 566 ku 501 delegátům.

Michael Bloomberg oznámil, že končí své snahy o zisk demokratické nominace do listopadových prezidentských voleb v USA. Bývalý starosta New Yorku, který vynaložil na politickou reklamu v posledních měsících přes půl miliardy dolarů (11,4 miliardy korun), podpoří v dalších bojích bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

Souboj uchazečů opoziční Demokratické strany o nominaci na funkci prezidenta Spojených států vstupuje do rozhodující fáze. Ve čtrnácti státech USA začalo takzvané superúterý, během něhož je ve hře třetina z celkových 3979 vázaných delegátů, kteří na letním nominačním sjezdu vyberou stranického kandidáta. Výrazný úspěch některého ze zájemců tak může o osudu vnitrostranického klání rozhodnout. Na konečné výsledky však bude nutné na některých místech čekat několik dní, či dokonce týdnů. Superúterý mají i republikáni, v jejich případě je však výběr spíše formální. Současný prezident Donald Trump, který mandát obhajuje, má ve straně nezpochybnitelnou pozici.

Primárky, výbory, delegáti, superdelegáti, kongresy, debaty, sbor volitelů. To je jen krátký seznam klíčových pojmů, o kterých se bude mluvit celý rok. Spojené státy si opět po čtyřech letech zvolí prezidenta. Funkci obhajuje Donald Trump, v táboře demokratů se zápas o stranickou nominaci teprve udá. Americký volební systém je na první pohled přímý, skrývá však mnoho záludností. Nabízíme průvodce děním, které letos ovládne americkou politiku.

Americký senátor Bernie Sanders, kterého poslední průzkumy pasují do role favorita v boji o prezidentskou nominaci Demokratické strany, čelil během celkově desáté debaty demokratických kandidátů ostrým útokům svých soupeřů. Terčem kritiky se stal zejména jeho ambiciózní program hospodářských reforem.

Demokratické primárky v Nevadě podle předběžných výsledků vyhrál Bernie Sanders se 47 procenty hlasů, uvedla agentura Reuters. Takový výsledek by Sandersovi stačil k tomu, aby se v průběžných výsledcích odpoutal od Peta Buttigiege – v Nevadě nejspíše až třetího – s nímž v předchozích dvou kláních z hlediska počtu delegátů buď remizoval, nebo těsně prohrál.

Do boje o stranickou nominaci vstoupil pozdě, ale o to razantněji. Bývalý trojnásobný starosta New Yorku Michael Bloomberg v minulosti střídal demokratickou a republikánskou stranu a dlouho byl i nezávislý. Nyní se jako demokrat uchází o Bílý dům a na porážku Donalda Trumpa je ochoten vynaložit ze svého ohromného jmění miliardu dolarů. V podstatě neomezené finance mu zaručují všudypřítomnou reklamu a miliardář chce uspět při volebním superúterý. Zároveň ale vyvstávají i otázky – třeba problematická pozice mediálního impéria, které Bloomberg vlastní.

S tvrdými útoky se musel vypořádat americký miliardář a mediální magnát Michael Bloomberg, který se ve středu poprvé zúčastnil televizní debaty se soupeři o demokratickou nominaci do letošních prezidentských voleb. Do klání ve státu Nevada se kvalifikoval díky rostoucí podpoře v průzkumech veřejného mínění. Pod tlak se však v diskusi dostal také senátor Bernie Sanders, který je v současnosti favoritem nominačního klání.

Miliardář a newyorský exstarosta Michael Bloomberg se ve středu zúčastní demokratické prezidentské debaty v Nevadě. V úterý to uvedla agentura Reuters. Na tamním pódiu by se měl poprvé utkat se svými protivníky o stranickou nominaci na křeslo amerického prezidenta. Předešlých debat a primárek se neúčastnil.

Výsledek demokratických primárek v Iowě a poté v New Hampshiru ukázal velmi slabou pozici dvou současných favoritů Bernieho Sanderse a Peta Buttigiega. Jako hlavní sdělení dosavadního vývoje to vnímá Tomáš Klvaňa z New York University Prague. Roman Joch z Občanského Institutu považuje za překvapení dosavadních demokratických primárek posun Sanderse i v celoamerických průzkumech a Buttigiegův vzestup těsně za něj.

Po sečtení výsledků z demokratických primárek v americkém státě New Hampshire s 26 procenty hlasů vyhrál senátor Bernie Sanders. Těsně druhý byl s 24,4 procenta hlasů starosta South Bendu v Indianě Pete Buttigieg. Oba však shodně získali devět delegátů na letní nominační sjezd Demokratické strany. Bývalý viceprezident USA Joe Biden, jenž byl dlouho považován za favorita demokratického nominačního klání, skončil až na pátém místě.

V americkém státě New Hampshire odstartovalo další kolo primárek. Zatímco u republikánů je jasno, pozornost budí volba demokratů, kteří hledají soupeře prezidenta Donalda Trumpa. Průzkumy staví do role favorita senátora Bernieho Sanderse, na něhož se dotahuje překvapivý vítěz z Iowy Pete Buttigieg. Komentátoři si všímají také výkonu bývalého viceprezidenta Joea Bidena, jehož kampaň po debaklu v Iowě bojuje o přežití.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

V Iowě začíná bezprostřední souboj o nominaci demokratů pro nadcházející podzimní prezidentské volby v USA. Bývalý viceprezident Joe Biden, senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová patří dlouhodobě mezi favority. Spolu s nimi je ale v boji o Bílý dům dalších osm kandidátů za Demokratickou stranu. Vítěz demokratických primárek půjde do rozhodující bitvy a v ní se zřejmě střetne s obhajujícím republikánským prezidentem Donaldem Trumpem. Jisté to však není. Primárky totiž čekají i republikány.

Bude Michael Bloomberg dalším americkým prezidentem? Miliardář a zároveň bývalý starosta New Yorku oznámil, že bude v blížících se nejsledovanějších volbách světa kandidovat za demokraty proti Donaldu Trumpovi. Má to ale jeden „mediální“ háček. Bloomberg vlastní zpravodajskou agenturu, která teď kvůli jeho boji o prezidentské křeslo dostala zákaz psát investigativní články o všech kandidátech Demokratické strany. Je práce novináře i v takovém případě pořád svobodná?

Miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg oficiálně vstoupil do boje o Bílý dům. Sedmasedmdesátiletý mediální magnát prohlásil, že Spojené státy si nemohou dovolit mít další čtyři roky v čele republikána Donalda Trumpa. Bloomberg podle agentury Reuters představuje další umírněný hlas v přelidněném poli demokratických uchazečů o nominaci pro volby, které se uskuteční přibližně za rok.

Miliardář a bývalý newyorský starosta Michael Bloomberg učinil další krok k účasti v demokratických primárkách před volbami amerického prezidenta. Na Twitteru oznámil, že se ve státě Arkansas oficiálně přihlásil jako kandidát. Favoritem na demokratickou nominaci je zatím bývalý viceprezident Joe Biden, který se už také stal terčem tvrdé kampaně Bílého domu a republikánů. Republikánskou nominaci má prakticky jistou stávající prezident Donald Trump.