Boj o Bílý dům má dalšího vážného uchazeče. Kandidaturu oznámil miliardář Bloomberg

Nahrávám video

Miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg oficiálně vstoupil do boje o Bílý dům. Sedmasedmdesátiletý mediální magnát prohlásil, že Spojené státy si nemohou dovolit mít další čtyři roky v čele republikána Donalda Trumpa. Bloomberg podle agentury Reuters představuje další umírněný hlas v přelidněném poli demokratických uchazečů o nominaci pro volby, které se uskuteční přibližně za rok.

Bloomberg ještě letos v březnu tvrdil, že na prezidenta kandidovat nehodlá, ale v posledních týdnech udělal kroky, které k nominaci směřovaly.

„Kandiduji na prezidenta s cílem porazit Donalda Trumpa a obnovit Ameriku. Nemůžeme si dovolit další čtyři roky lehkomyslného a neetického počínání prezidenta Trumpa,“ řekl zakladatel finančního, softwarového a mediálního impéria Bloomberg LP.

Blombergova kandidatura na prezidenta podle pozorovatelů znamená vážnou výzvu pro dosavadní favority demokratických primárek v čele s bývalým viceprezidentem Joem Bidenem. V průzkumech jsou v popředí také senátoři Elizabeth Warrenová a Bernie Sanders a nově i Pete Buttigieg, sedmatřicetiletý starosta města South Bend ve státě Indiana.

List The New York Times už dříve napsal, že pokud se Bloomberg ke kandidatuře odhodlá, způsobí to mezi demokraty zemětřesení. S využitím svého obrovského jmění, s liberálním centristickým programem a s kontakty v politickém establishmentu bude podle newyorského deníku vážným soupeřem zatím favorizovaného Bidena.

Bloomberg odmítá vyšší daně pro bohaté

Bloomberg je mimo jiné proti plánu Warrenové na vyšší zdanění velmi bohatých Američanů ve prospěch zdravotnictví či školství. Podle časopisu Forbes je Bloomberg osmým nejbohatším Američanem s odhadovaným majetkem 53,4 miliardy dolarů (více než 12 bilionů korun).

Sedmasedmdesátiletý Bloomberg zvažoval kandidaturu už v roce 2016, nakonec ale do voleb nešel. V kampani výrazně podpořil demokratickou kandidátku a někdejší senátorku za New York z let 2001 až 2009 Hillary Clintonovou a ostře kritizoval pozdějšího vítěze voleb Donalda Trumpa, jehož označil za „nebezpečného demagoga“.

Narodil se 14. února 1942 na předměstí Bostonu ve státě Massachusetts. Pochází z židovské rodiny s ruskými a polskými předky. Vystudoval elektrotechniku na Univerzitě Johnse Hopkinse a Harvardovu obchodní školu (titul MBA). Pracoval jako generální partner u investiční banky Salomon Brothers (od roku 1966).

Po propuštění s odstupným deset milionů dolarů se v roce 1981 rozhodl založit novou informační a tiskovou agenturu, které dal své jméno a která se vypracovala v celosvětovou síť konkurující zavedeným agenturám, jako je Reuters či Dow Jones Newswires. Bloomberg vlastní 88 procent agentury, v jejímž čele znovu od září 2014 stojí. Jeho majetek odhaduje časopis Forbes na 54,1 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun), což ho řadí do první desítky nejbohatších lidí světa.

Do čela New Yorku byl prvně zvolen v listopadu 2001 (ve funkci byl od ledna 2002). Město se tehdy probíralo ze šoku po teroristických útocích z 11. září 2001 a Bloomberg se zasloužil o dotažení dostavby takzvaného Ground Zero, kde stávaly věže Světového obchodního střediska. Starostou byl zvolen celkem třikrát, naposledy v roce 2009. Rok předtím nechal k nevoli svých kritiků změnit zákon, aby mohl opět kandidovat, což dřív nebylo možné. 

Bývalý kuřák Bloomberg přišel mimo jiné s bezprecedentní kampaní proti nikotinu. Cigarety zakázal nejen v restauracích, ale i v parcích nebo na ulicích. Dařilo se mu držet relativně nízkou kriminalitu, zásluhy má na zlepšení školství i zdravotnictví. Proslul tažením proti nelegálně drženým zbraním a učinil také několik opatření za New York zelenější. Kritici mu ale vyčítali neschopnost předpovědět finanční krizi a přizpůsobit jí hospodaření města.

Svou politickou příslušnost v minulosti několikrát změnil. Do roku 2001 byl demokratem, poté se přidal k republikánům. Ke změně příslušnosti se rozhodl před svým prvním vstupem do volebního boje pro menší vnitrostranickou konkurenci. Od roku 2007 vystupoval jako nezávislý, blíž měl ale vždy k demokratům.

Zdroj: ČTK

Michael Bloomberg
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sděiila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 51 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 5 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 8 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 8 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 10 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.