Boj o Bílý dům má dalšího vážného uchazeče. Kandidaturu oznámil miliardář Bloomberg

Nahrávám video
Horizont ČT24: Michael Bloomberg kandiduje na prezidenta
Zdroj: ČT24

Miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg oficiálně vstoupil do boje o Bílý dům. Sedmasedmdesátiletý mediální magnát prohlásil, že Spojené státy si nemohou dovolit mít další čtyři roky v čele republikána Donalda Trumpa. Bloomberg podle agentury Reuters představuje další umírněný hlas v přelidněném poli demokratických uchazečů o nominaci pro volby, které se uskuteční přibližně za rok.

Bloomberg ještě letos v březnu tvrdil, že na prezidenta kandidovat nehodlá, ale v posledních týdnech udělal kroky, které k nominaci směřovaly.

„Kandiduji na prezidenta s cílem porazit Donalda Trumpa a obnovit Ameriku. Nemůžeme si dovolit další čtyři roky lehkomyslného a neetického počínání prezidenta Trumpa,“ řekl zakladatel finančního, softwarového a mediálního impéria Bloomberg LP.

Blombergova kandidatura na prezidenta podle pozorovatelů znamená vážnou výzvu pro dosavadní favority demokratických primárek v čele s bývalým viceprezidentem Joem Bidenem. V průzkumech jsou v popředí také senátoři Elizabeth Warrenová a Bernie Sanders a nově i Pete Buttigieg, sedmatřicetiletý starosta města South Bend ve státě Indiana.

List The New York Times už dříve napsal, že pokud se Bloomberg ke kandidatuře odhodlá, způsobí to mezi demokraty zemětřesení. S využitím svého obrovského jmění, s liberálním centristickým programem a s kontakty v politickém establishmentu bude podle newyorského deníku vážným soupeřem zatím favorizovaného Bidena.

Bloomberg odmítá vyšší daně pro bohaté

Bloomberg je mimo jiné proti plánu Warrenové na vyšší zdanění velmi bohatých Američanů ve prospěch zdravotnictví či školství. Podle časopisu Forbes je Bloomberg osmým nejbohatším Američanem s odhadovaným majetkem 53,4 miliardy dolarů (více než 12 bilionů korun).

Sedmasedmdesátiletý Bloomberg zvažoval kandidaturu už v roce 2016, nakonec ale do voleb nešel. V kampani výrazně podpořil demokratickou kandidátku a někdejší senátorku za New York z let 2001 až 2009 Hillary Clintonovou a ostře kritizoval pozdějšího vítěze voleb Donalda Trumpa, jehož označil za „nebezpečného demagoga“.

Narodil se 14. února 1942 na předměstí Bostonu ve státě Massachusetts. Pochází z židovské rodiny s ruskými a polskými předky. Vystudoval elektrotechniku na Univerzitě Johnse Hopkinse a Harvardovu obchodní školu (titul MBA). Pracoval jako generální partner u investiční banky Salomon Brothers (od roku 1966).

Po propuštění s odstupným deset milionů dolarů se v roce 1981 rozhodl založit novou informační a tiskovou agenturu, které dal své jméno a která se vypracovala v celosvětovou síť konkurující zavedeným agenturám, jako je Reuters či Dow Jones Newswires. Bloomberg vlastní 88 procent agentury, v jejímž čele znovu od září 2014 stojí. Jeho majetek odhaduje časopis Forbes na 54,1 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun), což ho řadí do první desítky nejbohatších lidí světa.

Do čela New Yorku byl prvně zvolen v listopadu 2001 (ve funkci byl od ledna 2002). Město se tehdy probíralo ze šoku po teroristických útocích z 11. září 2001 a Bloomberg se zasloužil o dotažení dostavby takzvaného Ground Zero, kde stávaly věže Světového obchodního střediska. Starostou byl zvolen celkem třikrát, naposledy v roce 2009. Rok předtím nechal k nevoli svých kritiků změnit zákon, aby mohl opět kandidovat, což dřív nebylo možné. 

Bývalý kuřák Bloomberg přišel mimo jiné s bezprecedentní kampaní proti nikotinu. Cigarety zakázal nejen v restauracích, ale i v parcích nebo na ulicích. Dařilo se mu držet relativně nízkou kriminalitu, zásluhy má na zlepšení školství i zdravotnictví. Proslul tažením proti nelegálně drženým zbraním a učinil také několik opatření za New York zelenější. Kritici mu ale vyčítali neschopnost předpovědět finanční krizi a přizpůsobit jí hospodaření města.

Svou politickou příslušnost v minulosti několikrát změnil. Do roku 2001 byl demokratem, poté se přidal k republikánům. Ke změně příslušnosti se rozhodl před svým prvním vstupem do volebního boje pro menší vnitrostranickou konkurenci. Od roku 2007 vystupoval jako nezávislý, blíž měl ale vždy k demokratům.

Zdroj: ČTK

Michael Bloomberg
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
Právě teď

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
21:48Aktualizovánopřed 55 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...