Boj o Bílý dům má dalšího vážného uchazeče. Kandidaturu oznámil miliardář Bloomberg

3 minuty
Horizont ČT24: Michael Bloomberg kandiduje na prezidenta
Zdroj: ČT24

Miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg oficiálně vstoupil do boje o Bílý dům. Sedmasedmdesátiletý mediální magnát prohlásil, že Spojené státy si nemohou dovolit mít další čtyři roky v čele republikána Donalda Trumpa. Bloomberg podle agentury Reuters představuje další umírněný hlas v přelidněném poli demokratických uchazečů o nominaci pro volby, které se uskuteční přibližně za rok.

Bloomberg ještě letos v březnu tvrdil, že na prezidenta kandidovat nehodlá, ale v posledních týdnech udělal kroky, které k nominaci směřovaly.

„Kandiduji na prezidenta s cílem porazit Donalda Trumpa a obnovit Ameriku. Nemůžeme si dovolit další čtyři roky lehkomyslného a neetického počínání prezidenta Trumpa,“ řekl zakladatel finančního, softwarového a mediálního impéria Bloomberg LP.

Blombergova kandidatura na prezidenta podle pozorovatelů znamená vážnou výzvu pro dosavadní favority demokratických primárek v čele s bývalým viceprezidentem Joem Bidenem. V průzkumech jsou v popředí také senátoři Elizabeth Warrenová a Bernie Sanders a nově i Pete Buttigieg, sedmatřicetiletý starosta města South Bend ve státě Indiana.

List The New York Times už dříve napsal, že pokud se Bloomberg ke kandidatuře odhodlá, způsobí to mezi demokraty zemětřesení. S využitím svého obrovského jmění, s liberálním centristickým programem a s kontakty v politickém establishmentu bude podle newyorského deníku vážným soupeřem zatím favorizovaného Bidena.

Bloomberg odmítá vyšší daně pro bohaté

Bloomberg je mimo jiné proti plánu Warrenové na vyšší zdanění velmi bohatých Američanů ve prospěch zdravotnictví či školství. Podle časopisu Forbes je Bloomberg osmým nejbohatším Američanem s odhadovaným majetkem 53,4 miliardy dolarů (více než 12 bilionů korun).

Sedmasedmdesátiletý Bloomberg zvažoval kandidaturu už v roce 2016, nakonec ale do voleb nešel. V kampani výrazně podpořil demokratickou kandidátku a někdejší senátorku za New York z let 2001 až 2009 Hillary Clintonovou a ostře kritizoval pozdějšího vítěze voleb Donalda Trumpa, jehož označil za „nebezpečného demagoga“.

Narodil se 14. února 1942 na předměstí Bostonu ve státě Massachusetts. Pochází z židovské rodiny s ruskými a polskými předky. Vystudoval elektrotechniku na Univerzitě Johnse Hopkinse a Harvardovu obchodní školu (titul MBA). Pracoval jako generální partner u investiční banky Salomon Brothers (od roku 1966).

Po propuštění s odstupným deset milionů dolarů se v roce 1981 rozhodl založit novou informační a tiskovou agenturu, které dal své jméno a která se vypracovala v celosvětovou síť konkurující zavedeným agenturám, jako je Reuters či Dow Jones Newswires. Bloomberg vlastní 88 procent agentury, v jejímž čele znovu od září 2014 stojí. Jeho majetek odhaduje časopis Forbes na 54,1 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun), což ho řadí do první desítky nejbohatších lidí světa.

Do čela New Yorku byl prvně zvolen v listopadu 2001 (ve funkci byl od ledna 2002). Město se tehdy probíralo ze šoku po teroristických útocích z 11. září 2001 a Bloomberg se zasloužil o dotažení dostavby takzvaného Ground Zero, kde stávaly věže Světového obchodního střediska. Starostou byl zvolen celkem třikrát, naposledy v roce 2009. Rok předtím nechal k nevoli svých kritiků změnit zákon, aby mohl opět kandidovat, což dřív nebylo možné. 

Bývalý kuřák Bloomberg přišel mimo jiné s bezprecedentní kampaní proti nikotinu. Cigarety zakázal nejen v restauracích, ale i v parcích nebo na ulicích. Dařilo se mu držet relativně nízkou kriminalitu, zásluhy má na zlepšení školství i zdravotnictví. Proslul tažením proti nelegálně drženým zbraním a učinil také několik opatření za New York zelenější. Kritici mu ale vyčítali neschopnost předpovědět finanční krizi a přizpůsobit jí hospodaření města.

Svou politickou příslušnost v minulosti několikrát změnil. Do roku 2001 byl demokratem, poté se přidal k republikánům. Ke změně příslušnosti se rozhodl před svým prvním vstupem do volebního boje pro menší vnitrostranickou konkurenci. Od roku 2007 vystupoval jako nezávislý, blíž měl ale vždy k demokratům.

Zdroj: ČTK

Michael Bloomberg
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...