Priština

Srbsko po letech sporů začne od začátku roku 2024 uznávat značky aut registrovaných Kosovem. Podle srbských médií to uvedl šéf kanceláře srbské vlády pro Kosovo Petar Petković. Patrně tak končí spor, který byl v posledních měsících zdrojem napětí mezi Prištinou a Bělehradem. Tento krok uvítala Evropská unie.

NATO zvažuje posílení přítomnosti v Kosovu. Reaguje na letošní incidenty a chce předejít nárůstu násilí v zemi i jinde na západním Balkáně. Česko už v létě vyslalo třicet vojenských policistů a v mírové misi NATO v Kosovu (KFOR) má armáda i další specialisty.

Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.

Kosovští představitelé požadují vydání uprchlých ozbrojenců, kteří mají na svědomí víkendový útok ve vesnici Banjska na severu země. Podle kosovského ministra vnitra se v současnosti ukrývají v Srbsku. V kosovských médiích se objevily záběry ozbrojenců pohybujících se po areálu kláštera, kde se zabarikádovali po přestřelce s kosovskými policisty. Pravost videa pořízeného z dronu nelze nezávisle ověřit.

Na severu Kosova bylo nalezeno tělo dalšího podezřelého z nedělního útoku, při němž zahynul kosovský policista. Informovala o tom s odvoláním na kosovskou prokuraturu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž tímto nálezem stoupl počet zabitých útočníků na čtyři. Po dalších účastnících se stále pátrá, podle kosovských úřadů přešli někteří z nich do Srbska.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

Desítky členů mezinárodních jednotek KFOR opět hlídají radnice na severu Kosova. V pondělí zde byly při střetech srbských demonstrantů s místní policií zraněny tři desítky členů jednotek KFOR a padesát protestujících Srbů. NATO, pod které mise KFOR spadá, podle agentury DPA oznámilo, že jednotky posílí o přibližně sedm set vojáků. Násilí proti jednotkám KFOR označil šéf unijní diplomacie Josep Borrell za zcela nepřijatelné. Vyzval k okamžité deeskalaci v oblasti, a to jak představitele Kosova, tak srbské demonstranty.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

V severním Kosovu se v pátek otevřely oba hraniční přechody se Srbskem, jejichž provoz v posledních třech týdnech blokovaly barikády postavené místními Srby. Informovala o tom srbská stanice RTS. Kosovští Srbové začali silniční zábrany rozebírat ve čtvrtek po dohodě prezidenta Aleksandara Vučiče s představiteli mezinárodního společenství.

Kosovští Srbové, kteří dosud blokovali silnice na severu Kosova, souhlasili s odstraněním barikád. Oznámil to srbský prezident Aleksandar Vučić, který zároveň zrušil stav zvýšené bojové připravenosti armády. První barikády zmizely ve čtvrtek dopoledne u hraničního přechodu Merdare, uvedla agentura AFP. Ten nechalo Kosovo ve středu kvůli protestům uzavřít, ve čtvrtek jej ale opět otevřelo. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že zvítězila diplomacie.

Kosovo v úterý uzavřelo hlavní hraniční přechod Merdare se Srbskem poté, co ho v noci na úterý ze srbské strany zablokovalo asi padesát lidí. Ti demonstrovali na podporu Srbů žijících v Kosovu, jehož nezávislost odmítají protestující uznat. Představitelé mírové mise Severoatlantické aliance KFOR v Kosovu mezitím vyzvali všechny strany k dialogu a zmírnění napětí. Se stejnou výzvou přišly také ve společném prohlášení Spojené státy a Evropská unie.

Srbská armáda uvedla v pondělí večer na pokyn prezidenta Aleksandara Vučiče své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti. Reagovala tím na napětí v sousedním Kosovu, jehož bezprostřední příčinou byl spor o registrační značky aut. Protestující kosovští Srbové v úterý v pohraničním kosovském městě Mitrovica postavili nové barikády, uvedla agentura Reuters. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly usiluje Srbsko, pod vlivem Ruska, o destabilizaci Kosova.

Na severu Kosova blokují od soboty příslušníci srbské menšiny silnice. O víkendu došlo i na přestřelky s policií. Evropská unie už prostřednictvím vysokého představitele pro zahraniční politiku Josepa Borella vyzvala Bělehrad i Prištinu k uvolnění napětí. Podle balkanisty a historika Františka Šístka nyní nehrozí vypuknutí velkého konfliktu, bouřlivá situace ale může vést k větším mezietnickým střetům.

Srbové žijící na severu Kosova už druhý den blokovali hlavní silnice. Protestovali tak proti nedávnému zatčení bývalého srbského policisty. Napětí v oblasti neustále narůstá, v noci došlo i na přestřelku s policií, napsala agentura Reuters. Srbský prezident Aleksandar Vučić vyzval všechny strany k zachování míru. V rozhovoru se stanicí RTS prohlásil, že neděle je pro něj „nejtěžším dnem od zvolení prezidentem“.

Srbsko požádá NATO, aby mu umožnilo rozmístit srbské vojáky a policisty v Kosovu, ačkoli nepředpokládá schválení žádosti, uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Prohlášení přichází v době rostoucích nepokojů na severu Kosova, který obývá převážně srbská menšina.

Kosovská policie kvůli narůstajícímu napětí zvýšila svou přítomnost na severu země, který obývá převážně srbská menšina. Jeden strážce zákona při tom utrpěl zranění. Bělehrad obvinil Prištinu z pokusu o okupaci severního Kosova a pohrozil, že do oblasti vyšle vlastní bezpečnostní síly. Informovala o tom místní média.

Kosovo a Srbsko dosáhly dohody, která ukončí téměř dvouletý spor ohledně poznávacích značek vozidel na severu Kosova. Informoval o tom na Twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dohoda byla dojednaná v Bruselu za zprostředkování Evropské unie.

Kosovský premiér Albin Kurti v úterý o 48 hodin odložil platnost nařízení, na jehož základě mají řidiči vozidel s registračními značkami pro srbské okresy v Kosovu začít dostávat pokuty. Opatření, které mělo původně začít platit právě v úterý, vyvolává obavy z nové vlny násilí v západobalkánském regionu. Kurti o odkladu rozhodl na žádost Spojených států, kompromisní návrh Evropské unie v pondělí odmítl.

Stovky policistů, soudci i poslanci z řad etnických Srbů v Kosovu opustili svá místa ve státních institucích. Protestují tím proti nařízení kosovské vlády, aby na svých automobilech používali výhradně kosovské registrační značky. Premiér Kosova Albin Kurti prohlásil, že hromadné rezignace vyprovokoval Bělehrad, kterých chce zabránit integraci Srbů žijících v Kosovu.

Byrokratický spor mezi Srbskem a Kosovem o státní poznávací značky pokračuje. Priština požaduje, aby Srbové žijící na kosovském území osadili svá auta kosovskými registračními značkami. Od dubna už se zastaralými na silnici nikdo nebude smět vyjet. Bělehrad, který Kosovo neuznává, to označuje za útlak svého obyvatelstva.

Obě strany testují odhodlání té druhé hájit své pozice a stanoviska, řekl o napětí na kosovsko-srbské hranici v pondělním Horizontu Jan Pelikán z katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který v minulosti působil jako civilní administrátor v Kosovu, v Událostech, komentářích upozornil, že místní vůdci si hrají na sudu se střelným prachem.

Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení mělo platit od pondělí. O odkladu na Twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech, k čemuž také v pondělí večer došlo.

Kosovo podalo přihlášku do Rady Evropy. Hodlá využít příležitosti, kdy v tomto orgánu pro dohled nad demokracií a lidskými právy od března nemá svého zástupce Rusko. To kosovskou nezávislost neuznává a vystupuje proti členství balkánské země v mezinárodních organizacích. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad bude na krok Prištiny tvrdě reagovat.